Jak jste na tom s přípravou nového alba?

Jde nám to docela dobře, napsali jsme dvacet tři skladeb. Vždycky píšeme věci na turné. Všichni si myslí, že je to trochu divné, ale je to náš styl. Některý z písní jsou moc dobrý, ale některý se na desku příliš nehodí. Takže vybíráme.

Kdy se na album můžeme těšit?

Doufáme, že do léta začneme s nahráváním. Ale těžko říct, člověk má vždycky pocit, že je strašně moc času, ale nikdy to tak není.

Hráli jste jako předkapela před hodně slavnými jmény. Odnesli jste si nějakou užitečnou radu?

Nikdo nám nic neporadil, ale určitě jsme se od všech něco naučili. Třeba šoumenství od Foo Fighters nebo AC/DC. Když jsme s nimi byli na turné, tak to byla hlavně zábava a o to v hudbě přece jde, ne? Byla to pro nás obrovská inspirace.

S kým byste třeba chtěli spolupracovat?

Spolupracovat s někým cizím pro nás není úplně důležité. Nechceme hrát s nikým mimo kapelu. Jsme si tak blízcí, že si připadáme jako rodina. Josh a já jsme bratři a já s Charlotte jsme spolu přes rok chodili. Takže vzít mezi sebe někoho dalšího by pro nás bylo divné. Lidi se nás často ptají, jestli bychom nechtěli klávesistu, kytaristu a podobně, ale bylo by to prostě divný.

Vaše první album produkoval Ian Broudie, druhé Butch Vig. O kom uvažujete pro další desku?

Hodně jsme se bavili o Ianu Broudiem, ale je dost drahý. Taky nechceme nahrávat v Americe, ale spíše někde v Británii nebo v Evropě. Máme rádi Berlín, jsou tam dobrá studia. Jestli víte o nějakém studiu v Praze, tak budeme klidně nahrávat tady.

Jo, třeba The Subways na Nouzově zní dobře... Ty a Charlotte občas děláte i DJing, jaký druh hudby hrajete?

Hráváme na studentských parties, něco jako indie pop, taky trochu taneční hudby. Lidi většinou dost paří, pijou pivo a občas i zpívají, je to velká zábava.

Hrajete vaši hudbu?

Neee, i když si o to lidi občas řeknou. Já nemám ani naše CDčko, takže... (smích)

Vyhráli jste v soutěži na festivalu v Glastonbury, jak na to vzpomínáte?

Tam jsme v podstatě vznikli. Vytvořili jsme si své publikum, protože předtím jsme hráli v klubech o kapacitě sto padesát lidí a tady jich bylo najednou deset tisíc. Takže zpětně bereme Glastonbury jako místo, kde se z nás stala opravdová kapela.

Jezdíte na Glastonbury i jako posluchači?

Jo, minule když jsme tam hráli, tak jsme potom zůstali celý víkend.

Kde se vidíte jako skupina za pět let?

Před pěti lety nám vyšlo první album, což je tak dávno, až nás to děsí. A za dalších pět let? Doufáme, že to bude lepší než kdy předtím, že se podíváme na místa, kde jsme ještě nebyli. Třeba do Jižní Ameriky, Skandinávie. Většina lidí zatím neví, kdo jsme, a to chceme změnit.

V České republice hrajete už potřetí. Měli jste příležitost se tu s někým seznámit, poznat nějaké české kapely?

Seznámili jsme se s jedním klukem, který si říká Smity... Schmity? (Šmity - pozn. red.) Mimochodem přijde i dnes, a s dalšími lidmi. A včera jsme tu trochu pařili po barech, zašli na dobré jídlo a tak. Byli jsme v Harley’s, ale rychle jsme zase zmizeli. Možná je tam fajn ve tři ráno, ale bylo teprve jedenáct a my jsme byli unavení, takže jsme utíkali do postele.

Je nějaký rozdíl mezi publikem na vaší domácí půdě a publikem na turné?

V Británii jsme už nehráli ani nepamatujem, takže těžko říct. Ale v každé zemi je to trochu jinak. Když jsme hráli ve Varšavě, tak na nás ukazovali rukama srdíčka, to jsme nikdy předtím nezažili.

Velmi jsme si v Česku oblíbili britské sitcomy, díváte se na ně? Většina Britů si myslí, že jsou stupidní a urážející.

Některé jsou super, třeba "Ano, pane ministře", "Hotýlek", nebo sitcom "The Thick Of It", který navazuje právě na "Ano, pane ministře". Ten je úžasnej, vyhrál hodně cen. Dál například "Kancl". Takže sitcomy máme rádi. Až na to, že Američani se nás vždycky snaží kopírovat a vytvoří si vlastní příšernou verzi.

Nedávno naši zemi navštívil Prince Charles s manželkou. Jaký je váš názor na zachování královské instituce?

Na tohle mám dva úhly pohledu. Jeden je, že je to velmi dobré pro naši ekonomiku, ale také si myslím, že tu není prostor pro demokracii. Faktem je, že nás to stojí dost peněz, které by mohly pomoct chudým. A je to opravdu hodně peněz. Královská rodina je vlastně taky takový sitcom. Občas dělají velmi zábavné a hloupé věci. Ale snaží se. Například princ Charles je architekt, takže se docela stará o zachování památek v Londýně, dává pozor, aby se zachoval tradiční ráz města a nestavěly se levné budovy jenom kvůli výdělku. Dost se zajímal, jestli se nestaví příliš mnoho budov z plastu a ze skla, což je pro naše dědictví velmi důležité. Máme mnoho viktoriánské a tudorovské architektury, která by se měla zachovat. Ale jinak je královská rodina především zábavná.

Trávíte spolu hodně času na turné, dovedete si představit, že byste spolu jeli na dovolenou?

Ale my spolu na dovolenou jezdíme. I tohle je pro nás svým způsobem dovolená, užíváme si spoustu legrace. Naše kapela je pro nás jedna velká dovolená. Není to práce, je to radost. V tomhle máme obrovské štěstí. Ale je pravda, že když se vrátíme domů, bydlíme od sebe dost daleko. Ve Francii, v Severní a Jižní Anglii. Takže po turné si jde každý po svém.

Na závěr, prosím, zkuste říct nejrychlejší asociace:

Česká republika: Nádhera.
Obama: Zdravotní reforma.
Drogy: Špatné!
Madonna: Úžasná. Ale jen ve svých začátcích.
Spice Girls: Girl power.
Rodina: Důležitá.
Rozhovory: Sranda.
Párty: Super. Unavující.
Peníze: Bezvýznamné. Ale potřebné.