Sedmou studiovku finských love metalistů předcházelo hned několik skazek. Deska měla prý navázat na nejslavnější "Razorblade Romance", zároveň to je údajně první kousek, který napsal frontman Ville Valo za střízliva a sama kapela prohlásila, že to je "nejsexuálnější a nejnadrženější" album, co kdy natočila. Obhroublosti nečekejte, HIM jen dotáhli své láskyplné praktiky na vyšší úroveň.

Ti, kteří hodili Skandinávce přes palubu po rozporuplném albu "Deep Shadows And Brilliant Highlights", novou placku zatratí. Pokud jste si však oblíbili melodie "Love Metalu", pomůže vám zaláskovaná novinka k vytouženému návratu oblíbené kapely. Ta upadla po posledních dvou nepříliš úspěšných počinech do zapomnění, ne-li přímo do zatracení.

Jenže "Screamworks: Love In Theory And Practise" pramení především z nevydařené lásky, což je pro umělce Valova druhu zaručený recept na dobré album. Přesto se nejedná o ukňouraný romantický manuál. Ze všech písní srší optimismus a energie. HIM ustoupili od přehnaně protáhlých instrumentálních poloh jako na "Venus Doom", a vrátili se do starých kolejí, kde jim to sluší nejvíc.

HIMácké love stories kupodivu nikdy nesklouzly do vln klišé. I tentokrát stojí většina materiálu na charismatickém projevu zpěváka, který do svého hlasu vložil větší naléhavost, jež tentokrát častěji vyvěrá do polohy metalového řevu. Ačkoliv by se první polovina skladeb mohla jevit jako prvoplánová slaďárna, kousky jako "Ode To Solitude" či "Like St. Valetine" představují nadstandard. A zdaleka nejsou jediné. Propracovanost desky dokazuje také deluxe edice, na jejímž druhém disku najdete akustické verze všech předchozích písní.

Pro někoho kýč od počáteční noty, pro někoho kvalitní návrat severských kouzelníků. HIM vytvořili desku, za kterou se nebudou muset nikdy stydět.