Vášeň operního amatéra

23.02.2010 05:00 - Tomáš Parkan | foto: facebook interpreta

Británie má talent, teda to alespoň říká název známé reality show. Ta vrhla do světa showbusinessu už dvě, řekněme netradiční celebrity. Ta nejnovější - Susan Boyle - vydala před časem svůj debut, ta první - Paul Potts - přichází už s druhým počinem: "Passione".
5/10

Paul Potts - Passione

Skladby: La Prima Volta (First Time Ever I Saw You Face), Sei Con Me (There For Me) - Duet With Hayley Westenra, Un Giorno Per Noi, Il Canto, Senza Luce (A Whiter Shade Of Pale), Piano (Memory), Mamma, Tristesse, Bellamore, E Lucevan Le Stelle
Vydáno: 1.6.2009
Celkový čas: 37:56
Vydavatel: Sony Music
Paul Potts je opravdu zvláštní celebrita a není to myšleno zle v souvislosti s jeho neshowbusinessovou vizáží, ale spíše s pozicí na hudební scéně. Míří do velmi konzervativního žánru velkých hlasů, ale jako odrazový můstek si zvolil příliš komerční cestu, kvůli které ho operní svět přijme jen velmi těžko. A nejen kvůli tomu. Ačkoli hlasový potenciál bezesporu má, operní elity nedosahuje. Je tedy velký problém, kam ho zařadit i jak jeho hudbu hodnotit. Stejně rozpačitým dojmem jako Pottsova hudba působí i jeho poslední album "Passione".

Opět se pohybuje někde na pomezí opery a popu, s čímž koresponduje i výběr skladeb rozprostírající se od hitu "Whiter Shade Of Pale" Procol Harum přes Webberovu "Memory" z muzikálu "Cats" až po operní árie z pera Chopina nebo Giacoma Pucciniho. Ve snaze z tohoto mixu upéct co možná nejkompaktnější a co možná nejopernější dezert byly všechny písničky přetextovány do italštiny, což zvláště u popových hitů zní na jednu stranu odvážně, na stranu druhou si to ale zahrává s určitou kýčovitostí.

Za Pottsem od začátku stojí příběh, jehož stránky ale budou s každou další deskou blednout. Už nyní zůstává především jeho hudba. "Passione" ale ukazuje, že v tom může být problém, konkrétně v urputné snaze zpívat operu. Jak jsem již psal, Paul Potts je sice majitelem velkého hlasu, ale hlasu ne natolik velkého, aby jej milovníci opery přijali za svého a kupovali. Kudy vede cesta, naznačuje na této desce například duet se skvělou Hayley Westenra "Sei noc me". Novozélandská zpěvačka tu Pottsovi ukazuje směr, který by nechal vyniknout jeho hlasu ve stejné míře, ale přitom skryl jeho limity - tedy směr popovější, o trochu intimnější a méně pompézní.

"Passione" je velmi slušná deska klasického popu, ale podprůměrná operní nahrávka, do níž se ji snaží Paul Potts stylizovat. Pokud se od toho na příštím CD oprostí, pevně zakotví v poměrně volném prostoru mezi populární a klasickou hudbou. Nás v Česku může prozatím těšit i to, že výbornou práci na hudebním základu odvedl Český národní symfonický orchestr, přestože zůstává mírně v pozadí.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY