Prodlevy mezi alby se u Sade stále více protahují. Vyplatí se vždy vydržet a počkat si? I třeba deset let? Po poslechu "Soldier Of Love" je jasné, že ano. Její teprve šesté album je plné emocí, vstřebávání nových zkušeností a vlivů. Pokud jste se zalekli stejnojmenného singlu, neváhejte a uvěřte jí.
Deset let už je pořádný odstup. Sade Adu nikam nepospíchala a nebýt jejích nejbližších spoluhráčů, možná by "Soldier Of Love" ani nevzniklo. Stuart Matthewman, Paul Spencer Denman a Andrew Hale už však měli svědění v prstech a nutkání kutit něco nového. Pobyt v Real World (nahrávací studia
Petera Gabriela) však ukázal, že se za ta léta nic nezměnilo a vzájemné jiskření v téměř rodinném podniku stále funguje. Hlavní aktérce se taktéž podařilo vymanit se z pařátů bulvárních plátků a začít vést poklidný, téměř idylický život na venkovské usedlosti (je i vášnivou zahradnicí). Toto vše se mimo jiné podepsalo i na atmosféře novinky.
Během natáčení evidentně panovalo typické anglické deštivé počasí, neb většina písní se nese v přeháňkách hluboké melancholie. V jejich na první pohled neprosvícených zákoutích však přece jen panuje naděje, radost a procítěná láska (ať už mateřská, nebo ta partnerská). Oproti minulé
"Lovers Rock" ale nejsou tolik markantní rozmanité experimenty se soudobými hudebními styly. Pilotní singl
"Soldier Of Love" je snad
nejagresivnější kompozicí v celé kariéře
Sade. Hutné tango s až typickou
bondovskou dramatičností je přímo uhrančivé, stejně jako její ostré odsekávání jednotlivých fragmentů textu. Ona sama se v písni vrací kamsi do dětství, kdy místo hrátek s panenkami spíše trávila čas s kamarády a kdy přehrávali na improvizovaném Divokém západu odvážné kovbojské příběhy.
Téma mateřství a ochranářského pudu každé matky se tu objevuje na několika místech. Ať už budeme mluvit o "In Another Time" nebo reggae krásce "Babyfather", v které prvně zpívá Sadeina dcera Ila. Vedle těchto momentů přímo do srdce zasáhne pocta tragicky zesnulému
Michaelu Jacksonovi v písničce "Skin". Pro někoho už můžou být podobné pocty možná až příliš ohraným tématem, ale způsob, jakým se toho chopila Sade, je uvěřitelný.
Hudebně "Soldier Of Love" staví na stabilních pilířích, v nichž se protkávají roviny soulu, jazzu, rhythm and blues a současných technologií; čistokrevný návrat k začátkům kariéry tedy není na místě. Pevné místo zde taktéž mají dechy a výrazná smyčcová aranžmá. Vše je ale poskládáno s maximální pečlivostí a umem získat precizní zvuk, v němž nevznikají rušivé vazby a který zároveň nezabíjí emoce, ale naopak v plné míře podporuje posmutnělý nádech slov.
Sade i o sobě říká, že snad ani neumí napsat přehnaně veselou skladbu, protože si myslí, že by k ní zákonitě musela napsat plytký text bez výraznějšího poselství a vnitřních pocitů. V tomto ohledu pak stačí zaslechnout úvodní "The Moon And The Sky" a nezbude vám nic jiného než souhlasit.
Záchranné lano hozené nejbližšími parťáky vrací Sade zpět, a to přesně tam, kam patří. "Soldier Of Love" není o každodenní rutině a běžných cyklech, ale je plné životních zkušeností a vyzrálosti. Není potřeba chvátat a prožívat záchvaty nevyvážené hysterie. Přednost má navození rovnováhy a volného plynutí, jako u této desky, která posluchače plně pohlcuje do svých spárů s každým douškem poslechu.