Rány, které padly vedle

Co může udělat zpěvák, když ho začíná předcházet špatná a ještě horší pověst? Natočit dobrou desku, kterou všem zacpe hubu. Co udělal Chris Brown? Vypustil zoufale průměrné album "Graffiti". Boxerské rukavice mu tak ještě pěknou chvíli sundat nepůjdou.

4/10

Chris Brown - Graffiti

Vydáno: 7.12.2009
Celkový čas: 56:06

Skladby: I Can Transform Ya, Sing Like Me, Crawl, So Cold, What I Do, Famous Girl, Take My Time, I.Y.A, Pass Out, Wait, Lucky Me, Fallin' Down, I'll Go, Girlfriend

Vydavatel: Sony Music

Těžko říct, jestli od něj vůbec někdo něco čekal. Pokud ano, nejspíš se k tomu teď nezná. Chris Brown přitom nezačíná úplně špatně. S otvírákem svého třetího dlouhohrajícího počinu "Graffiti" "I Can Transform Ya" chytl za pomocí Lil Wayna současný sound (oficiálně prý electro-hop). Jenomže už s následující "Sing Like Me" se noří do utahaného soul popu, což mu pěkných pár minut vydrží. A je to příšerná nuda. Nepomáhá ani přizvaná armáda producentů střídajících se s každým trackem. Vlastně má posluchač co do činění se zázrakem. Tolik zvukových mágů a přeci zní většina položek stejně neslaně nemastně.

Ano, většina. Kromě již zmíněného začátku je možné vyzdvihnout snad jen producentskou práci Free School. U nich lze snadno nabýt dojmu, že se snažili Brownovi nasadit alespoň nějaký ksicht. Skladbu "I.Y.A." oblékli do slušivého osmdesátkového synthy zvuku. Druhé jejich položce "Girlfriend" patří úplný závěr stopáže a podařilo se jim dát ji geniálně jednoduchý kolovrátkový rytmus. Pokud chcete totální hit, hledejte ho pod číslem devět. Jmenuje se "Pass Out". Pěvecky v něm vypomohla Eva Simons a jeho chytlavost stojí na recyklaci taneční pecky "Call Me". Zkrátka, zoufalý se stébla chytá...

"Graffiti" není úplně mizerná nahrávka. Jen je natolik povrchní a průměrná, že po jejím poslechu nebudete vědět, kdo Chris Brown vlastně je. Hvězda Superstar, bývalý člen boybandu nebo něčí známý? Momentů k zapamatování jeho jména totiž deska nabízí příliš málo. A i ty nemají dlouhou životnost. Možná by se to album dalo považovat za typickou ukázku profesionálně odvedeného hudebního braku na jedno použití. Rozbalit, pustit, poslechnout, zahodit a nahradit dalším. Což je pro jakéhokoliv interpreta vůbec ten nejhorší osud. Pak už mu zbývá jenom ten bulvár.

• Tohle nepochopím... (u-roxx, 04.02.2010 07:47) Reagovat

  Tak jsem asi divnej já... Čím více pročítám recenze na tohle album, tím více mě to dostává do kolen... Pro mě je to ještě s novou plackou Alicie Keys nejlepší album za poslední půlrok... Nechápu ani jednu tuhle recenzi.. Sound je podle mě současný po čas celé nahrávky a pecky jako "So Cold" nebo "Crawl" můžu slyšet furt dokola...
  
  

• Take nesouhlasim (kouddy, 04.02.2010 13:45) Reagovat

  Nejsem fanouskem Chrise Browna. Doma mam jeho prvni placku, na ktere me chytly pouze ty songy, ktere vydal jako singly. Druha deska kolem me v podstate pouze proletela. Neokouzlila me. Pres to skandalni obdobi jsem byl ovsem zvedavy, jak se s tim vyrovna hudebne a na album jsem se docela tesil. A bylo pro me prijemnym prekvapenim. Prvni dny jsem se ho poustel stale dokola. O to vic jsem byl prekvapen, jak negativni recenze se na nej celosvetove sypou. A souhlasim s komentarem predem mnou - nerozumim tomu. Ano, najdeou se songy, ktere neoslovi a Sing like me, ktery se v recenzi zminuje, je i dle meho nazoru prave takovouto skladbou. Ale 3/4 desky potesi, obcas i prekvapi. Girlfriend, In your arms a Wait jednoznacne stoji za poslech. Desce bych dal 4 hvezdicky z 5. Mam pocit, ze se recenzenti dokazali ve vetsine pripadu oprostit od skandalu, ktere se kolem tohoto zpevaka v poslednich mesicich vlekly. A to je velka skoda.....
  
  

  • Re: Take nesouhlasim (kouddy, 04.02.2010 13:47) Reagovat

    Oprava:
    Mam pocit, ze se recenzenti NEdokazali ve vetsine pripadu odprostit od skandalu, ktere se kolem tohoto zpevaka v poslednich mesicich vlekly. A to je velka skoda.....
    
    

• souhlas (DJ Volder, 04.02.2010 13:56) Reagovat

  Recenze je podle mě dobrá. CD stojí na pár písničkách, které přinesly něco nového a zbytek by se dal označit jako "kvalitní vata", nic nového ale poslouchat se to dá.
  
  

  • Re: souhlas (bugaboo, 04.02.2010 16:01) Reagovat

    ..vystihl jsi to naprosto přesně!!! Je tam pár dobrých pecek, které to album chrání před katastrofou, ale zase ho moc neodlišují od běžné R'n'B šedi...Po Exclusive měl CHB solidně našlápnuto, ale zřejmě i pod vlivem svých prospěšných prací se nad svoje poslední CD nedostal, škoda..
    
    

Rozhovory: Martin Kyšperský (Květy) - Kliky na pěstích bych holku oblbnout nezvládl Před pár týdny vyšla už desátá deska skupiny Květy, která se jmenuje "41 minut". Nejen o ní, ale třeba i o tom, jak funguje vesmír, o mlčení s Filipem Topolem nebo o tom, zda by chtěl zpívat v Lucii, jsme se bavili s jejím srdcem i... čtěte zde

Vydáno: 17.12.2024 14:30 v sekci Publicistika | Rozhovory

7/10

Recenze: Jiří Krhut a Štěpán Kozub se vracejí emocemi nabitou deskou "Přeježděný vztah" V době, kdy hvězda Štěpána Kozuba, především coby komika a herce, vystřelila strmě nahoru, mu ve spolupráci s hudebníkem Jiřím Krhutem vyšlo překvapivě civilní album "Prásknu bičem". Na tesknost a emotivní texty debutu druhá... čtěte zde

Vydáno: 17.12.2024 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Tomáš Klus - V každodennosti vidím obrovský dar, ale nerezignoval jsem ani na hlubší témata Tomáš Klus vydal v listopadu svou osmou řadovku "Tady to máš", kterou se vrací ke svým písničkářským kořenům. Nově se chopil i producentské role. Šel po jednoduchosti, radosti a úctě k životu. Jak proces tvorby probíhal a komu... čtěte zde

Vydáno: 16.12.2024 13:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Jedovatý, nabroušený, ukřivděný. Marilyn Manson se na "One Assassination Under God - Chapter 1" vrátil ze zapomnění O Marilynu Mansonovi se v posledních letech dalo dočíst spíše ve společenských rubrikách než na stránkách hudebních magazínů. Pravda, stal se - a možná ne neoprávněně - tučným soustem. I na konci roku 2024 soudní pře trvají,... čtěte zde

Vydáno: 16.12.2024 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Syrové blues ZVA 12-28 Bandu dostává s dechovou sekcí na albu "Mňa nič nebolí, iba keď hrám" svěží švih Slovenští bluesoví samorosti ZVA 12-28 Band patří bez diskuzí k nejsvébytnějším žánrovým kapelám, které kdy česko-slovenská žánrová scéna dokázala nabídnout. Pokud jste je jednou slyšeli, už je poznáte pokaždé. Na nové... čtěte zde

Vydáno: 15.12.2024 15:00 v sekci Recenze