Prolog: Jde úplně sám. Vypuštěný a opuštěný, daleko od domova. A ještě o dvoje dveře dál od ní. Od jejích rtů. V hlavě si probírá svou minulost. Stejně smutnou, jako jeho poslední cesta. Naštěstí má svou kytaru a dokáže se z toho vypsat. Není ale typický lúzr na šest strun, co to bluntuje na city. Je nad věcí. Trochu cynik, trochu macho. Oboje dost na to, aby bral život tak, jak osud dává.

Možná je trochu nefér, když máte za sebou působení v Arab Strap, v jedné z nejdůležitějších formací skotské scény devadesátých let, že vás hudební kritika definuje pomocí jedné písničky. Ale oni i Glasvegas způsobili celkem povyk, když na své vánoční épéčko dali písničku "Fuck You, It's Over", takže je jasné, že Middletonův předloňský x-mas song "We're All Goin' To Die" je vděčné téma. Halelujá.

Ale Malcolm Middleton není jen cynikem. Úvodní skladba "Red Travellin' Socks" je plná naděje, snů a vyřčených přání. Napasovaná na chytlavou, až odrhovací melodii, která přímo vybízí k folkovému pocitu, že i vítr lze lapit, když opravdu chcete. V rámci jeho diskografie jde v podstatě o velkolepý opus.

A podobným syndromem jako by trpěly i ostatní skladby. A to i ve chvílích, kdy sklouzává ke svému expresivnějšímu baladickému vypravěčství, v němž je stejně tajuplný jako Morrissey ve své sexuální orientaci. Temnotu totiž vždy protáhne alespoň jedním paprskem světla, beznaděj alespoň jedním splněným přáním.

"Waxing Gibbous" je kolekce vybroušených indiepopových písniček, podávaná nezvykle atraktivním písničkářským dialektem. Každá skladba je dotažená až do posledního detailu, ale nikoli k dokonalosti, ale k Middletonově představě. Nemusíte se s ním shodovat, ale v jeho melodiích je dost charismatu na to, abyste ho respektovali. Pátá sólovka Malcolma Middletona osloví každého a jde jen o to, jak moc zrovna vás.

PS: Malcolm Middleton zahraje 6. listopadu v rámci čtvrtého ročníku Normálního festivalu v pražském kinu Aero.

Malcolm Middleton - Zero