Kapely křtí desky různě. Někdo placku polije v klubu šampaňským, jiný s ní vyleze na vysněnou horu. Slovenská skupina No Name vzala svou novou výběrovku "Best Of 1998 - 2009" s sebou do vlaku. Se spřátelenými Chinaski nastoupili v Košicích a vystoupili v Praze. A musicserver.cz byl u toho.
© Marek Gerhard / musicserver.cz Ve Vsetíně se pomalu vybíralo počasí, když na čtvrté nástupiště vlakového nádraží dofuněl rychlík ze Slovenska. Svoji cestu začal krátce po půl osmé v Košicích, kdy se do něj i s koncertní aparaturou nastěhovaly dvě kapely: čeští
Chinaski a slovenští
No Name . Ti vydají v nejbližších dnech výběrovou desku, kterou uvádí společný singl právě s Husákovými dětmi. Nese název "Ná, Ná, Ná" a obě squadry jej během dopoledne několikrát odehrály mezi Tatrami a Dunajem. Česká část křtu se měla odehrát mezi pohraničním Vsetínem a Prahou.
Po nástupu do speciálního salónního vozu, připojeného na konec vlakové soupravy, přivítal nováčky zpěvák No Name Igor Timko.
"Rád vás tady všechny vidím," říkal, když si s přistoupivšími podal ruce a zavedl je do vedlejšího vagónu první třídy. Na stolech tu spočívaly minerálky, lahvičky s panáky whisky a letáky s pltěmi na Váhu, jednoho z atributů, o kterém kapely v duetu zpívají. Celkově měli návštěvníci k dispozici tři vagóny. Dva plnily funkci jídelňáku, třetí a poslední byl onen speciální salónní vůz - místo činu.
"Do Hranic na Moravě nařizuji osobní volno, potom s chlapci z Chinasek zahrajeme společnou píseň a pokřtíme naši výběrovou desku," seznámil přítomné s nejbližším programem dobře naladěný Timko. V pruhovaném červenočerném tričku s šestkou na zádech pendloval mezi jednotlivými vagóny a zatímco zbylí členové No Name a Chinasek jamovali, věnoval se lídr slovenské kapely fanouškům.
© Marek Gerhard / musicserver.cz Těch ve vlaku tou dobou nebylo mnoho. Jednak už část z nich absolvovala cestu po slovenském území, jednak příznivci obou uskupení přistupovali průběžně. Timko s každým z nich ztratil pár slov a ochotně se fotil, podepisoval, debatoval. Zkrátka profík. Když se pak vlak rozjel ze zastávky v Hranicích na Moravě, přišel na řadu křest - první na českém území.
"Musím se přiznat, že mi dělá radost složení dnešního publika," usmíval se šibalsky Igor, když se na místě činu shromáždili všichni přítomní fanoušci a novináři. Šlo spíš o klubovou atmosféru. Ale právě to byl účel.
"Když jsme totiž hráli na sněmu urologů v Nízkých Tatrách," pokračoval Timko,
"bylo tam dvacet devět chlapů a jedna žena. Ta tančila na všechny písničky, pokaždé s jiným mužem. Takže ona byla stále spokojená a dvacet osm chlapů stále nasraných. To tady nehrozí, jak se tak na vás dívám, je to zhruba padesát na padesát," zavtipkoval a obě party spustily první tóny "Ná, Ná, Ná". Tedy songu, který asi schválně evokuje název chinaskovic desky
"Na, na, na a jiné popjevky" z roku 2000.
Koncerty ve vlaku mají zvláštní náboj. Kromě komorního rázu se vyznačují ... jasně, kýváním celé soupravy. Kdo jezdíte vlakem, znáte to. I když je první třída o něčem jiném než standard českých železnic, kývání vagónu ze strany na stranu se nevyhnete. Ve čtvrtek to ale nevadilo, kývání spíš podtrhovalo uvolněnou a neformální atmosféru, která se v zadním traktu rychlíku vytvořila. Ono když narazíte do toho, kdo stojí vedle vás, je těžké odmítnout nastavenou pravici - já jsem Pepa - a pozvánku na panáka.
© Marek Gerhard / musicserver.cz Po společné písničce zahráli Chinaski další dva songy: "Vedoucího" (kterého pro tuto příležitost přejmenovali na "Strojvedoucího") a "Kláru". Ta doznala taky vlakové úpravy - znářezověla a především ji Malátný odzpíval v němčině. Jeho "r" by mu mohl závidět i doktor Vypich. Když pak dva songy odehráli i No Name, nebránilo už nic samotnému aktu pokřtění. Role barmana se za pultíkem ujal Michal Malátný a pohledem přejel několik plastových lahviček, naplněných vodou z českých a slovenských řek.
"Takže uděláme takový míchaný drink. Jeden Hornád, Dunaj, Labe," vypočítával Malátný vše, co lil do dvoudecáku na whisky. Ten pak za potlesku všech přítomných vylil na výběrovou žlutou placku, popřál slovenským kolegům vše dobré a první český křest byl hotov.
Celý akt se opakoval ještě několikrát pro nově přistoupivší, kteří se k sestavě připojili postupně v Pardubicích, Kolíně a Praze. V mezidobí vyplňoval čas mezi stanicemi jam muzikantů obou skupin a také překvapivě svěže znějící remixy písniček, které No Name umístili na bestofku jako bonusy a které zněly z reproduktorů v salónním voze.
© Marek Gerhard / musicserver.cz Poslední křest pak proběhl v Praze, přímo na Hlavním nádraží. Za světel kamer a fotoaparátů se opakoval stejný scénář: duet, dva songy No Name, dva songy Chinaski, křest, rozhovory. Obě party tu završily téměř sedm set kilometrů dlouhou jízdu.
Schází dodat, že úspěšnou. Fanoušci byli spokojení - a o to šlo asi nejvíc.