Potřetí zase stejně (dobře)

21.10.2009 05:00 - Petr Doupal | foto: facebook interpreta

Kanadští Billy Talent s tříletými odstupy přicházejí s novým studiovým materiálem, který jednoduše označují římskými číslicemi. Novinka "III" navazuje na "II a "I" a nelze tak čekat výrazný posun. Hudební materiál v podobě jedenácti skladeb je slušný, přesto tomu něco chybí.
7/10

Billy Talent - III

Skladby: Devil On My Shoulder, Rusted From The Rain, Saint Veronika, Tears Into Wine, White Sparrows, Pocketful Of Dreams, The Dead Can't Testify, Diamond On A Landmine, Turn Your Back, Sudden Movements, Definition Of Destiny
Vydáno: 14.7.2009
Celkový čas: 42:58
Vydavatel: Warner Music
V USA Billy Talenty moc nemají rádi, nic dobrého z Kanady přece pocházet nemůže. V Česku jsou ve stínu My Chemical Romance, s kterými částečně sdílí fanouškovskou základu. Svým alternativně punk-rockovým zvukem jsou podobnější spíše Green Day, emaři je nicméně ve svých sbírkách mají. A alba se jim v poličkách scházejí po třech letech, nejnovější "III", alternativně "Billy Talent III", navazuje na předchůdce "I" a "II". A o těch lze mluvit jako o kvalitních a úspěšných deskách.

První poslech trojky byl ale docela smutný. Kluci nikam nepokročili, songy znějí úplně stejně, skoro žádný nový nápad, zvukově to je stále taková garáž. Naštěstí se "III" postupně začne vybarvovat a posluchač má možnost si vychutnat všechny detaily skladeb. Přesto se tyhle kytarovky slívají docela do sebe a originalitu tak musíte hledat spíše v maličkostech než v celkovém pojetí, které se prostě od prvního alba nezměnilo. Naštěstí se ale nezměnil ani zvláštní zvuk kytar, kterým se dokážou odlišit od dalších skupin.

Lehkou změnu lze pozorovat u frontmana Bena, který už příliš neječí. Celkově se dá říct, že své fistulové vyřvávaní trochu zmírnil, viz třeba singl "Rusted From The Rain". Ten je líbivý na první poslech a i díky povedenému videu se stal nejúspěšnějším v historii kapely. U "Saint Veronika" je výborná naléhavost songu i přechod z vykřikování "damn God, yeah" do klidného intermezza. Jako pokračování "Surrender" zní ze začátku "Definition Of Destiny", po půl minutě se ale rozjede do docela otravné písničky. To "Sudden Movements" je na Talenty zajímavý počin, taková rocková balada jim překvapivě sedla.

"III" má (jen) jedenáct stop, ale když při poslechu nebudete vyloženě vnímat, budete si myslet, že jste slyšeli jednu třiačtyřicetiminutovou písničku. Třetí deska Billy Talentů je pro mě slabším počinem než moje oblíbená "II" a asi se k ní vracet nebudu. Skladby jsou dobré, ne však výborné nebo zvláště zapamatováníhodné. Fanoušci kapely budou ale zcela jistě spokojeni.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY