Je to už šest let, co se My Chemical Romance vrátili na pódia. Od té doby absolvovali masivní světové turné, vydali nový singl "The Foundations Of Decay" a letos vyráží na šňůru k příležitosti dvacátého výročí svého přelomového alba "The Black Parade". Na pátou řadovku ale fanoušci stále čekají, a tak se kapela rozhodla potěšit je alespoň novým vydáním další zásadní desky.

Už tehdy, v roce 2004, se projevila kreativita Gerarda Waye, která později zcela rozkvetla tvorbou příběhů na dalších dvou počinech. Děj se vrací k poslednímu songu debutové nahrávky "Demolition Lovers". Vypráví příběh muže a ženy, známých právě jako Demolition Lovers , kteří jsou smrtí odděleni a vydávají se na cestu pomsty a opětovného shledání.

Dvojice umírá v přestřelce. Muž se ocitne v pekle, kde mu ďábel napovídá, že jeho láska přežila. Nabídne mu dohodu, že se s ní může znovu setkat, pokud mu přinese duše tisíce zlých mužů. Po cestě plné smutku a boje s vnitřními démony a závislostí zjišťuje, že byl napálen a že on je ten tisící muž.

Přesto ještě nejde o vyloženě koncepční album jako u následovníků. Najdeme zde songy jako "I'm Not Okay (I Promise)", které se ději úplně vyhýbají. V době vzniku byla navíc formace hodně sebedestruktivní a samotný Way do písní promítal mnoho ze svých vlastních prožitků, které později obalil příběhem.

Deluxe edice "Three Cheers For Sweet Revenge" měla původně vyjít k jednadvacátému výročí, nicméně vinou chyby se na streamovacích službách objevila o dva měsíce dřív - a trvalo docela dlouho, než si toho ve Warner Music vůbec všimli. O nový mix se postaral producent Rich Costey, známý prací pro Foo Fighters, Vampire Weekend či Fionu Apple, spolu s kytaristou Rayem Torrem. Výsledkem je čistší, dynamičtější a mnohem přehlednější zvuk, který nechává více vyniknout bicí a zpěv napříč celou deskou.

Nejvíce se jejich práce podepsala na skladbách "Give 'em Hell, Kid" a "Hang 'em High". Ty díky mixům nechávají posluchače vychutnat si všechny pasáže, které byly dříve utopené ve směsi hluku. Mezi další rozdíly patří doprovodné vokály, které dostávají mnohem větší prostor. Celkově, podobně jako u posledního singlu, to vypadá, že se formace snažila vnést do nahrávky energii a atmosféru živého vystupování.

Na druhou stranu, místy trpí kytary - působí tlumeně a lehce se vytrácí onen chaotický, syrový náboj, který k původnímu dílu neodmyslitelně patřil. Bonusy také nemusí potěšit každého. Skupina sice přidala čtyři skladby, ale nejde o dosud nevydané demoverze nebo béčka z dané éry, což je škoda - materiálu z té doby existuje dost, například "Bury Me In Black", "Desert Song" nebo "Sister to Sleep" dokonce zazněly na posledním turné.

Namísto toho MCR připravili živé verze známých hitů ("Helena", I'm Not Okay" a "The Ghost Of You"), doplněné o "You Know What They Do to Guys Like Us in Prison", nahrané v roce 2005 v pořadu BBC Radio 1's Lounge. Jejich syrové provedení působí spíš jako kuriozita - možná i vlivem tehdejších excesů. Celkově jde o méně ambiciózní přístup, než který čtveřice nabídla u desetileté reedice "The Black Parade", kde nechyběla celá bonusová kolekce dem a alternativních verzí.

Vizuálně nicméně edice překvapí. Obal přišel o ikonické Demolition Lovers a nahradil je temným, minimalistickým motivem růžence s červeným logem. K dispozici je několik barevných variant, přičemž samotní Demolition Lovers se objevují na prázdné straně druhého vinylu.

Deluxe verze "Three Cheers For Sweet Revenge" je důstojnou poctou jednadvaceti letům existence kultovní nahrávky. Nový mix, vizuální proměna a čtyři bonusy dávají klasice nový kabát, aniž by se ztratily původní přednosti. Pokud jste fanouškem My Chemical Romance, neměla by vám tato připomínka ve sbírce chybět. A pokud jste tuhle desku doposud míjeli, možná právě teď přišla ta nejlepší chvíle zjistit, proč tolik lidí propadlo jejímu temnému kouzlu.