Jsou jiní, výjimeční, bizarní, nejsou krásní, přesto krásní jsou. Vypsaná fiXa. Fenomenální krása nesmírná, mající brutální všechno, činící psyché posluchačů bestiálně šťastnými. Občas ve formě smutných i veselých vražd, jindy při tripu za dědou do lunaparku. Nekrkejte prosím a neříkejte nikdy ne - tři eN! Představujeme vám novou jarní kolekci. Je to klenot. Je to Vypsaná fiXa. A teď už jen kelímky vodky a vlak jede dál...

Na začátku devadesátých let, kdy se většina jejich fanoušků chystala připogovat na svět, se začala psát historie VF. Osudovým místem měly být Pardubice, které Márdí záhy překřtil na San Piego, a rockový klub Žlutý pes - Yellow Dog. Ještě jako Čechoslovák, zpívá v roce 1992 Márdí ve formaci K.R.K., která byla základním stavebním kamenem pro pozdější fiXu. "Byla to celkem dobrá kapela se kterou jsem zažil spoustu výbornejch koncertů, příhod, pařeb... postupem času se ale styl začal měnit a to mě přestávalo bavit. Chtěl jsem hrát trochu něco jinýho," stručně popisuje předfixí období frontman ve svých memoárech.

Novodobá fiXa vznikla původně jen jako letní projekt Márdího a Pítrse pro rok devadesát čtyři. Za dobu své existence se ale vypracovala mezi stálice tuzemské scény a albem "Fenomén" se jí předloni podařilo rozšířit fanouškovskou základnu o tisíce nových hlav. "Fenomén" je navíc zásadní album české scény minimálně posledního desetiletí. Po patnácti letech existence letos VF rozšířila svou diskografii o další klenot. Ten vyšel 9. září v digitální podobě za cenu, kterou si sami určíte. Vypsaná fiXa je trendy a in, zároveň si však zachovává původní ideály i svou tvář a zuby nehty se drží v pomyslném undergroundu, přestože jej již nejspíš nadobro přerostla a nevědomky vstoupila do overgroundové, cyberpop-punkové smetánky...

V původní sestavě (Márdi - zpěv, kytara; Mejla - kytara; Dejmal - basa; Pítrs - bicí) nahrála na konci srpna 1994 Vypsaná fiXa své první album. "No Burp!" nebyl jen obyčejný debut bezejmenné kapely z východních Čech, ale autentická výpověď generace, kterou na začátku devadesátých let ovlivňovaly Pixies, Primal Scream, The Cure, Sonic Youth, Joy Division nebo tuzemská Prouza. Pokud si dnes odmyslíte mizernou kvalitu zvuku demonahrávky, dospějete k zjištění, že "No Burp!" nezní vůbec jako VF, ba co víc, nezní vůbec česky. Jedná se o euforizující desku, která svým pojetím předběhla dobu a jejíž odkaz přežívá dodnes - "Vlak" je zneužit na aktuálním albu bejbypunkového projektu Kašpárek v rohlíku, "Krabice" se objevuje na desce "Krása Nesmírná" a "Večerníček" je jedním z největších hitů Márdího formace Ýmo Mihaj. VF je prostě punk, country a na "No Burp!" ten vůbec největší oldskůl.

"Všichni jsme poslouchali podobnou kytarovou muziku a Pixies jsme sjížděli na prvním místě. Během týdne jsme vycházeli ze zkušebny jenom chlastat a spát. Vznikla tak nahrávka 'No Burp!', která má dost hroznej zvuk, ale je v ní atmosféra a energie toho období. Vrcholem jsou songy 'Marinetti' a 'Krabice'. Vše bylo zaznamenáno na vypůjčeném mixu a kazeta byla vydána v nákladu zhruba čtyřiceti kusů a dnes je to rarita." (Márdí, 2000, Historie VF)

---

Sestava VF se na novou desku "Z Nietzscheho Nic" rozrostla o zpěvačku Terezku, jejíž psychedelický zpěv dodal do té doby ryze maskulinnímu souboru zvláštní rozměr. Společně s ní i nadále zpívá frontman a výhradní autor všech textů Márdí. Na albu "Z Nietzscheho Nic" je patrný posun v kvalitě zvuku - deska byla natáčena ve studiu Kooh-i-noor na lepší aparatuře a během roku, který uplynul od "No Burp!", se fiXa našla a při svých pozdějších, komerčně úspěšnějších deskách často čerpala právě z období devadesát pět, devadesát šest. Nových aranží se v budoucnu dočkají "Sofie Lorenová", "Poluce", "Uganda" nebo "Letní tlení".

"Polovinu songů jsme vymysleli v průběhu roku a zbytek se dodělal na místě, bylo jich deset. Tentokrát jsme si napůjčovali spoustu lepších aparatur a to se projevilo na lepším zvuku. Na nahrávání jsme přizvali Terezu, šestnáctiletou 'dívku', která nazpívala vokály. Nejdřív nám dost vadila, ale nakonec jsme ji přibrali do sestavy." (Márdí, 2000, Historie VF)

---

Vypsaná fiXa už v počátcích své existence vykazovala nadprůměrnou potenci. Co rok, to nový demosnímek. "Smutné a veselé vraždy" jsou pak tím vůbec nejpovedenějším demáčem a jednou z nejlepších desek VF vůbec. Nenapodobitelnou atmosféra alba, okořeněnou fantastickým zpěvem Terky si záhy zamiluje snad každý. Ze "Smutných a veselých vražd", které byly natočeny ve studiu Benas Seč, pochází pozdější hity "Nina" nebo "D.U.P.". Vůbec nejsilnějšími písněmi jsou ale neprávem opomíjený "Absolutní sen" a "Děti z kouřový hory." Jednotlivé songy jsou protkány melodičností, rytmikou a psychologicky zajímavými texty a v jejich nedokonalostech se skrývá právě ta vytoužená dokonalost.

"Dodnes se prodalo asi osm set až tisíc kusů 'Vražd' a na nás v tom období začali chodit lidi. Zejména v Pardubicích a ve východočeském regionu byla VF celkem populární. Velký podíl na tom všem nesl manažer Ladys, kterej k nám přišel těsně před nahráváním 'Vražd'. Sehnal spoustu akcí a shání nám je dodnes." (Márdí, 2000, Historie VF)

PS: Z tohoto EP se nedochoval žádný obal...

---

Zatímco všechny předchozí demo nahrávky vyšly pouze na magnetofonových páscích, "Lunapark" se objevil i na kompaktu. Díky této pomyslné mini-revoluci hudebního průmyslu se fiXa otevřela i lidem mimo pardubické podsvětí. Zatímco na koncertech v období prvních dvou desek se dali spočítat návštěvníci na prstech jedné ruky, nyní už měla fiXa zázemí a potřebné podhoubí pro růst. "Lunapark" se stal předstupněm pro "Brutální všechno", neb se na něm objevují pozměněné verze "Čápa", "Potápěčů", "Letního tlení" a logicky i "Lunaparku". Nejzajímavější jsou ale opět jinde nevydané písně "Argentina", "Zabij mě" a "Modrá kočka Ačho". Celá deska přímo vybízí k plavbě po dívčím vokále a občas až synťákovém zvuku (který stvořil Márdího krajan - Mirek Papež aka Moimir Papalescu). Stejně jako "Smutné a veselé vraždy" je "Lunapark" letní deskou, jež zůstane prakticky nesmrtelnou a zároveň nepřekonatelnou záležitostí. Zajímavé je, že se na "Lunaparku" krom ustálené sestavy VF objevuje i řada hostů - mezi nimi i další nevšední (d)obyvatel San Piega - Michal Hrůza.

"V roce devadesát osm jsme vydali CD 'Lunapark', který šířily podzemní a všechny ostatní spodní proudy celé České republiky. Díky Ladysovi jsme zahráli na akcích v Německu, Holandsku, Polsku a Itálii. V podstatě bych nás tehdy charakterizoval jako směs energie, psychedelie a melodie. Texty byly v češtině. Náš styl bych pojmenoval Punk Pop - oslovuje různý typy lidí, některý nás nenáviděj, jiný nás maj rádi. Tak už to v životě ale bývá." (Márdí, 2000, Historie VF)

---

Z repertoáru EP "Nová jarní kolekce" se jako jediná píseň neprosadilo "Je mi to jedno", zbytek později vyšel v remastrovaných verzích na dalších albech. "Nová jarní kolekce" má velice zvláštní aranžmá, na které se zpětně těžko zvyká, neb je posluchač ovlivněn známějšími, úspěšnějšími a novějšími variantami jednotlivých songů. "NJK" je tak spíše raritou pro věrné posluchače VF, přesto je vliv tohoto EP na současnou fiXu znát. Konkrétně v reggae "San Piego", jehož jarní verze se velmi nápadně blíží té současné koncertní. "NJK" činí přitažlivým princeznin hlas ve "Steroidu". Dívčí element a živelnost dnes fiXe poněkud schází a na "Nové jarní kolekci" to bylo definitivně naposled, kdy byla jakákoliv princezna přítomna v sestavě VF (i když Princezna byla tehdy oficiálně vedena jen jako host).

"Čau Bertile - dneska seš fakt dost průměrně originální! - 'Máš pravdu Márdi, ale někdy i já přizpůsobuji svoje zjevy Tvejm stavům, náladám a občas i situacím. Prostě Frank Black, Courtney Love, David Bowie, Karel Hynek Mácha a někdy holt zarostlej týpek ve vytahaným svetru s párkem na prutu.' Bertil dokončil větu, udělal na mě svůj typickej obličej, kterýmu osobně říkám 'Tak co tomu říkáš?' a vytáhnul startovačky. 'Dáme cígo?' - Jasně Bertile - začal jsem zas dost kouřit a to jsem si řekl, že na kouření kašlu, protože po něm kašlu, ale na druhou stranu mě to uklidňuje a mám lepší barvu hlasu." (Márdí, 2000, Historie VF)

---

Zlomová deska Vypsané fiXy patří zároveň k vůbec nejsilnějším albům celé její diskografie. Zkušenosti, které v minulosti fiXa nasbírala při tvorbě demonahrávek, zúročila u své první regulérní desky. Na přelomu ledna a února vzniklo "Brutální všechno" ve studio C Ostrava pod dohledem frontmana Mňágy a Žďorp Petra Fialy. Úspěch tohoto alba byl podpořen častým koncertováním, které zahrnovalo několik stovek vystoupení ročně. Právě časová vytíženost se ukázala jako nepřekonatelná pro baskytaristu Dejmala, pro kterého bylo "Brutální všechno" vůbec posledním albem s VF. Na dalších deskách ho nahradil jeho bývalý spolužák Mejn. "Brutální všechno" má tři primáty - jedná se o vůbec první regulérní studiovou nahrávku VF, nejvíc punkovou desku a zároveň nejvíce kultovní album z diskografie.

"Po vydání první desky 'Brutální všechno' jsme začali hrát ještě víc než před tím. Bylo to dost náročný. Ještě ke všemu onemocněl Mejla a tak jsme jezdili dost dlouhej čas jenom ve třech. Bylo to dost na prd, ale mělo to i svý kouzlo - líp jsme se vešli do auta, rychleji jsme se nazvučili a hlavně jsem se konečně trochu naučil hrát na kytaru, protože nikdo jinej na kytaru nehrál. Prostě, co tě nezabije, to tě posílí..." (Márdí, 2005, Historie VF)

---

Další deska, která se stala základním kamenem koncertních playlistů na řadu let dopředu. Na písně z tohoto alba vznikly během dvou let hned tři videoklipy - "Domácí motokrosař", "Drogový večírek" a "Štěstí Jimi Dixona". Při tvorbě druhé řadové desky zopakovala fiXa úspěšný model z debutového alba - natáčení na přelomu ledna a února, opět ve studiu C Ostrava a opět pod producentským dohledem dua Petr Fiala - Petr Slezák. Společně s deskou fiXa odjela Uwaga Tour, tedy koncertní šňůru, kterou podnikla společně s polskou kapelou Hey. I proto se na albu objevuje česko-polská úderovka "Palenie titonia" a zároveň deska působí koncepčně zcela odlišně od starší, více brutální sestřičky - punku méně, inovace více.

"V té době skončil Old Yellow Dog - RC Žlutý Pes - zásadní klub pro VF a začala éra New Yellow Dog. San Piego je tak pořád pulsující gorod, kde se děje sposta akcí i příběhů." (Márdí, 2005, Historie VF)

---

Poslední deska producentské dvojice Petr Fiala - Petr Slezák byla nahrána již tradičně začátkem lichého roku. Během roku předchozího, sudého, vzniklo celkem 23 lichých songů, které postupně duo producentů vyřazovalo. Neshody s playlistem byly zažehnány kompromisem, a na album se tak dostaly i vyřazení favorité samotné fiXy. "Krása Nesmírná" je nejméně povedené album VF vůbec. Pravda, nahrávka je kvalitní po tématické stránce, jenže zvukově zaostává za předchozími deskami minimálně o třídu. Naleznou se lepší písně ("Ve sladký ulici", "Tančírna", "Francouzka zpívá chanson"), jenže těch tak říkajíc hudebně o ničem je přítomno daleko více. "Krása Nesmírná" byl nezbytný krok vzad, po kterém měl následovat úprk vpřed.

"Před nahráváním 'Ve sladký ulici' nám producenti postupně vyhodili zbytek našich favoritů. Byli jsme docela rozklížený a to se celkem promítlo do zoufalství a energie celý písně. Všechno se tam žene jedno přes druhý. Zachránit co se dá a zmizet vteřinu před výbuchem." (Márdí, 2005, Historie VF)

---

Svěží vítr změn přivál k Vypsané fiXe Honzu Muchowa (EOST) a Dušana Neuwertha, kteří vytvořili novou fiXu. Potenciál, jaký parta ze San Piega měla, vymačkal zkušený producentský tým do posledního zrnka. S trochou nadsázky Neuwerth zamíchal kafe a vznikl fenomén. Síla emocí, energie, temnoty a jasu. Síla fenomenálních rozměrů, které snad nelze ani překonat. Márdí si deskou postavil chrám, chrám Boží, do kterého vchází "Papírové hyeny" či "Dezoláti" a odchází z něj "Emigranti", kteří už konečně věří, že se střed vesmíru honosí pojmenováním San Piego...

"Naprosto nejstarší písničkou, kterou jsme vyhrabali z Pítrsova kompu na soustředění v Benasu, je 'Papírová hyena'. Málem byla už na desce 'Bestiálně štastní', bez refrénu, pouze jako první klidná polovina, což by podle mě byla škoda. Někdy je prostě dobrý nechat něco, aby to bylo 'trošku' starší. Třeba víno nebo nakládanej hermelín... a 'Emigrant'? San Piego pustilo do hlavy houpavou melodii o mizících lidech, ztracených místech a utržených rukou. Tak musela ven a dostala se až na desku. San Piego vždycky něco pustí. Je to zvláštní město. Jsem hrozně rád, že jsme ten prvotní jam v Benasu neukončili a nahráli to. Mejla to tušil… hodně práce na ní odvedl na Deltě Dušan. Dušan zasáhl v podstatě do všeho. Tak už to ti producenti dělaj. (Márdí, 2007, Historie VF)

---