Opice jsou fenomén. Svým způsobem. Pokud Oasis v polovině devadesátek naučili díky "Live Forever" i řezníka na rohu zahrát čistě G dur, Arctic Monkeys donutili v novém tisíciletí devět britských vysokoškoláků z deseti koupit si kytaru a závodit na strunách o nejpřesněji zahrané intro k "I Bet You Look Good On The Dancefloor". A v této pozici zůstala Turnerova parta až dodnes.

Svou třetí desku ale chtěli Arctic Monkeys udělat jinak. Krom toho, že kolem ní chyběl veškerý ten hajp, který už k Opicím tak nějak patří, najali především Joshe Hommea z Queens Of The Stone Age na producentskou židli a slibovali změnu. Stalo se. Jako by Homme vzal Alexe Turnera a spol. z narvaného, potem a pivem zmáčeného londýnského univerzitního klubu a postavil je na bohem zapomenuté pódium uprostřed americké stepi. S páskou přes oči. A řekl: hrajte!

Obal prozrazuje téměř vše. Pokud jste viděli mrtvý záznam koncertu z Apolla, pak se vám vše možná spojilo už před poslechem. Kdyby mělo "Humbug" definovat jediné slovo, pak art je tak blízko, jak jen to jde. Fakt, že album má blíže k The Last Shadow Puppets (že by vliv koproducenta Jamese Forda?) než k "Whatever People Say I Am, That's What I'm Not", napovídá tomu, že Turner v projektu s Milesem Kanem nevystřílel své choutky po něčem jiném, ale že se hudebně kompletně posunul.

Do třetice tak už Arctic Monkeys nenachystali explozivní úvod a místo vypalovačky typu "A View From The Afternoon" či "Brianstorm" začínají dospěle - líně se rozvíjejícím opusem "Propeller", který je jasným důkazem, že Homme má s touhle deskou něco do činění. Turner sliboval inspiraci Hendrixem a Black Sabbath, ale mnohem častěji cituje Morrisseyho a Paula McCartneyho. Zůstaly opičí riffy, ale ztrácí se v psychedelickém oparu. Co chybí zcela, jsou hity, "Fluorescent Adolescent" číslo dvě se nekoná.

Značný posun lze vidět v songwritingu, už to není jen čím více do toho budeme mlátit, tím lepší to bude, ale co se samotných písniček týká, skupina neskládala nikdy sebevědoměji a komplexněji než na "Humbugu". Otázkou zůstává, o čem chcete, aby Arctic Monkeys byli. Je to, jako byste z filmů Michaela Baye přesedlali na Darrena Aronofskyho. Není to o přímém tahu na bránu a třech gólech do poločasu, ale o tom být sám se sebou spokojen, výsledek je až v druhé řadě.

Třetí studiové album Arctic Monkeys "Humbug" vychází 24. srpna a přinese tyto skladby: My Propeller, Crying Lightning, Dangerous Animals, Secret Door, Potion Approaching, Fire And The Thud, Cornerstone, Dance Little Liar, Pretty Visitors, The Jeweller's Hands.