Malé festivaly trpí. A mohou si za to často samy

29.07.2009 05:00 - Petr Bláha | foto: facebook interpreta

Festivalová sezóna je svátkem každého hudebního nadšence. Vždyť není nic lepšího, než se sbalit, vypadnout na pár dní z pracovního koloběhu a užívat si několikadenního kolotoče muziky, ultramastných klobás a populárních toitoiek. Ale ani doba letních festů nemusí být zrovna idylkou.
kotel, BNMIG07, Malá skála, 28.7.2007
© Jiří Kosnar / musicserver.cz
Kulturní tragédie hrozí na nepřeberném množství menších festivalů lokálního charakteru, které zpravidla nedisponují rozpočtem jako prvoligové akce, ale bývají příjemným regionálním povyražením. Ty letos zažívají velkou krizi, zatímco etablované akce hlásí návštěvní rekordy.

Za počasí samozřejmě pořadatel nemůže, ale hlavní problém je ve volba kapel. Pokud někdo naplní klub pro 300 lidí, tak to z něj automaticky nedělá headlinera festivalu. Takových kapel pak musí být pohromadě víc, čímž narůstají náklady, automaticky se zvyšuje vstupné a fanoušek si bude dobře rozmýšlet cestu na takovou akci, když všechny taháky festu objíždějí celý rok neúnavně kluby po celé republice. To ho stokrát více táhne kupříkladu vyhaslá hvězda The Offspring, což ukázal loňský Rock For People. Vhodnou výmluvou je ekonomická krize, ale ta se hodí jen při lenosti. Na deset piv v hospodě bude pořád. I když to je dražší než vstupné na řadu menších festů.

Motörhead fest, Velodrom, Brno, 4.7.2009
© Petr Toman / musicserver.cz
Smutným příkladem je i Bandzone.cz fest, který tak trochu doplatil na svou popularitu a na to, že pomohl mnoha kapelám na vyšší úroveň. První ročník byl zdarma a nabízel mnoho nových nadějných jmen, což přilákalo velké množství fanoušků. A bylo skutečně super vidět, kterak se na scéně snaží Crazy Áňa, jež ještě ani není v pubertě, a nadšeně jí tleskají i punkeři, metalisté a hardcoristé. Jenže všudypřítomní asociálové vykonali své a pořadatelé určili na druhý ročník vstupné. To nebylo nikterak vysoké a přesto byla návštěva podstatně nižší. Výběr kapel obsahoval samá kvalitní jména, ale žádného opravdového headlinera. A bylo zaděláno na problém. Co tam? Vždyť tyhle jsem viděl v únoru, tyhle v květnu a támhleti přijedou v září. Já nikam nepojedu. To je naprosto ukázkový přístup, kterým začíná každý mrtvý festival.

Ale je to jen na nás, jestli si necháme umřít malé festivaly s neopakovatelnou atmosférou a budeme jezdit na pár monstrózních akcí. Vždyť je několik festů, které začínaly jako právě takové lokální akce a dnes sice nejsou tak velké jako Rock For People, ale nabízejí opravdové hvězdy, které ve svém stylu září oslnivým leskem.Takový Antifest se letos opět probudil k životu a vytasil se s legendárními The Boys, kteří hrají pár koncertů do roka a v České republice nikdy nehráli, festival Pod parou nabízí The Damned, kteří byli první britskou punkovou kapelou s oficiálním nosičem. A kdo za tím vším stojí? Žádní velcí promotéři, ale nadšenci, kteří pak celý rok chodí do práce, aby splatili dluhy a mohli začít s novým ročníkem.

Proto si položme otázku, jestli je pro nás takový problém se zvednout a jet na malý fest. Protože kdyby to byl problém před deseti lety, tak dnes žádné festy nemáme a já doufám, že je ani teď nenecháme zahynout.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY