Prosím, nejprve velký nádech a hluboký výdech a... Tak to tu máme: kupa změn naráz, ale ve finále nic nového pod Sluncem, tak by se dalo shrnout "Wait For Me", deváté studiové album Mobyho. Prvně vychází na jeho vlastní značce Little Idiot (vesměs se dalo čekat, ze dojde na tento nick). Po mnoha stylových přemetech mezi elektronikou a kytarovým soundem tentokráte (opět) došlo na posmutnělý ambient. Kdo miloval "Play" nebo "18", bude "Wait For Me" možná i proklínat, neb je to jasný průsečík nálad z tohoto období.

Moby uzavřel jakoukoliv veselost do svého šatníku v ložnici a zhruba před rokem začal, střípek po střípku, skládat nové, emocemi nabité kompozice. Nijak překvapivý krok, který jsme od něj již bohužel slyšeli (a nejednou). Cílem byla velmi emocionální, osobní a melodická deska. Potud je vše dobře míněný tah člověka, který má cit a umí ve správný moment otočit tím správným čudlíkem nálad. "Shot In The Back Of The Head" je skoro až depresivní infuze přímo do mozku a to nejenom díky povedenému klipu Davida Lynche. Moby má čich na vynikající vokalistky, tentokráte to vyhrály Leela James ("Walk With Me") a Melody Zimmer ("Jltf"). Výsledný mix obstaral Ken Thomas (spolupracoval s Queen, Sigur Rós nebo Davidem Bowiem) a nejspíše zachránil i totální propadák výsledku.

Kdo tentokráte selhává na plné čáře, je paradoxně sám Moby. "Pale Horses" nebo "Study War" přímo vykrádají "Play" a jsou snad ještě o třídu horší než b-strany singlů, které v té době vyšly. Pokud jeho tvorbu znáte důkladně, dokonce zde nejednou zaslechnete i odkazy opusu "The End Of Everything" jeho bokovky Voodoo Child, jen vše bylo natočeno jakousi akustičtější formou. Je to zrádné zjištění, které podkopává cokoliv, co jste dříve milovali. A po letech se vám to jaksi dostává zhuštěné na jednom místě a kdy tento zručný fachman až příliš okatě pošilhává po nejkomerčnějším klišé a přepisu přes kopírák.

"Wait For Me" je velmi líbivé (klidně si můžete přihodit jeden bod k dobru a to nemusíte být jeho fandy), ale pokud se na nové Mobyho dílko podíváte zevrubněji, najdete téměř nulové množství invence. Z tohoto pohledu jej brzy můžete častovat chladnokrevným resumé: je to nejhorší Mobyho práce.

PS: Reputaci si snad tento všeuměl spraví vystoupením na letošním ročníku O2 Sázavafestu (přesněji v pátek 31. července), kde je hlavním tahounem.