Den první - slibný rozjezd
Brány trenčínského letiště se poprvé otevřely ve čtvrtek v podvečer, kdy byly návštěvníkům k dispozici dvě scény - Bažant stage a O2 Bubble stan. V jednadvacet hodin na scéně hlavního sponzora festivalu vystoupili Basement Jaxx, kteří zároveň letošní ročník Pohody otevřeli. Houseový projekt, jehož jádro tvoří Angličané Simon Ratcliffe a Felix Buxton (v programu festivalu vtipně vyfocení v tričkách s nápisem Metallica) a kteří jsou v naší zeměpisné šířce relativně dost populární, dostali suverénně největší časový prostor. Na pódiu se objevili o půl desáté a slezli z něj v jedenáct. "Byli naprosto skvělí," křičela nadšením pětadvacetiletá Ostravanka Martina, která se vydala na Pohodu oslavit svátek.

Hlavního organizátora Michala Kaščáka potěšil ve čtvrtek počet návštěvníků. Jeho číslo se vyšplhalo ke dvaceti tisícům, což je na warm-up festivalu skutečně nemalé číslo. "Jde sice jenom o odhad, protože oficiální čísla zatím nemáme, ale i tak jsme příjemně překvapení," těšilo Kaščáka.

Den druhý - festival ve velkém stylu
V průběhu pátku se už otevřely zbývající scény, přijeli poslední stánkaři a tep festivalu začal pulsovat na vysoké obrátky. Ve dvě hodiny odpoledne obsadila Bažant stage slovenská kapela Hex. Je pozoruhodné, že tohle uskupení, jež má na kontě šest studiových desek, několik kompilací a dokonce jedno DVD, dosud nepřekročilo hraniční přechod ve Starém Hrozenkově. Šestice muzikantů, obohacená o žesťové trio Hex Brothers, nevycházela sice z žádných originálních přístupů, přesto ale míchala svěží a zajímavý pop-rockový koktejl, na který v pátek odpoledne tancovaly stovky, možná tisíce lidí. Přitom v minulosti do Čech expandovali například No Name, Horkýže Slíže nebo Peha, tedy všechno kapely, které byly přibližně na stejné kvalitativní i žánrové úrovni. Je proto s podivem, že se to Hex nepodařilo. Dnes, kdy stojí členové kapely na prahu čtyřicítky, už asi žádná expanze a start v Česku od píky nehrozí, ale i tak zůstává slovenská kapela dost populární ve své domovině. Dokazoval to les rukou, sborově zpívající, že si "v piatok vpodvečer zresetuje hlavu", což možná byla slova prorocká.

Podle Michala Kaščáka "resetování" nemělo šanci proběhnout za účasti tvrdého alkoholu. Trenčínská Pohoda je v tomto výjimkou - kořalku na ní totiž nekoupíte. "Držíme tradici v neprodávání tvrdého alkoholu. Zaslechli jsme fámy, že je to snad proto, že náš hlavní partner je pivo Bažant. To je přece nesmysl. Nejprve nám prodej tvrdého alkoholu zakázala hygiena a posléze jsme se sami rozhodli, že tvrdý alkohol nechceme prodávat," řekl. "Chápu, že se některým lidem podaří tvrdý alkohol na festival propašovat, ale věřím, že dnes jsou už jejich zásoby z pátku spotřebovány," dodal s nadhledem Kačšák.

Přestože bylo poměrně srdečné, mohlo se o podobném přijetí jako u Hex indie kytarovce Razorlight jen zdát. Kapelu s britsko-švédským obsazením potkal stejný osud jako například The Killers: první deska je vynesla na vrchol popularity, druhá nesplnila očekávání a o třetí se hovoří jako o nejhorší. Možná to souvisí s tím, že psát i na třetí desce kytarové songy o pár akordech tak, aby byly stále originální a trend udávající, je úkol hodný snad jen dvojice Lennon/McCartney. A možná ona velká očekávání souvisí právě s voláním po nových Beatles (už od dob Oasis).

Tak jako tak, Johny Borrell (mimochodem ve velice solidní pěvecké formě) a spol. předvedli publiku na Pohodě patnáct songů, z toho sedm z prvního alba, pět z druhého a tři z posledního. Sestupující tendence však kopíruje výše vyřčené o kvalitě jejich desek. Razorlight začali našlápnutým "Back To The Start", u třetí "In The Morning " si konečně získali publikum a u "Before I Fall To Pieces" byl už nad hlavami k viděni hustý les rukou. Po baladě "America" však letištní prostor před Bažant stage začal připomínat spíše pařezovitou stráň, kterou před časem postihla vichřice. Těžko říct proč. Každopádně se skupina rozloučila povedenou "Somewhere Else" z druhého, eponymního alba před stále solidně zaplněnou přistávací plochou a v poklidu odkráčela do zákulisí.

Že publikum ocení spíše zavedené domácí interprety, potvrdilo i vystoupení Richarda Müllera. Ten se loni na tomto festivalu vrátil na koncertní prkna, když společně s hercem Milanem Lasicou zazpíval písně jejich společného přítele Jaro Filipa. Tentokrát vystoupil s novou kapelou a s novým programem. Člověk by skoro ani neřekl, že jde o zpěváka, který chtěl muziku pověsit na hřebík. Müller, který se na pódium přiřítil s šedivou bradkou a velkém bílém tričku, si celé vystoupení vyloženě užíval a dokazoval, že rozhodně nepatří do starého železa. Liboval si v různých bizarních zvucích jako "vrrrr", "trrrrr", "crrrr", upravoval texty písniček a když zařval, bylo to slyšet až v Popradě. "Ukážme svetu že na to máme" - jak výmluvně zněla slova z úvodního "Plešového marše"! V evidentní pohodě zpívající Müller na pódiu doslova řádil.

Funkující kytara udělala z "Po schodoch" svižnou taneční záležitost, "Milovanie v daždi" byla z poloviny odzpívaná publikem (Müller: "No to jsem tady ani nemusel chodit!") a hitovku "Nahý 2" věnoval synovi, který podle jeho slov byl v pátek na zpěvákově koncertu vůbec poprvé.

Za spolupráci s Milanem Lasicou pak obdržel Richard Müller přímo z rukou Michala Kaščáka zlatou desku, na jejíž konto spustil další filipiku: "Cigaretku na 2 ťahy". "Na vystoupení Richarda Müllera jsem se z celé Pohody těšila nejvíc," řekla třiadvacetiletá Nikoleta z Banské Bystrice, která si nenechala ujít ani zpěvákův loňský koncert. "Ale dnes se mi zdál Richard víc uvolněný, ve formě," libovala si. Z jeho koncertu odešla spokojená stejně jako tisíce lidí, které kromě betonové plochy před Bažant stage zaplnily i přilehlou louku - až musel festivalový vláček, převážející návštěvníky z jednoho konce Pohody na druhý, zastavit provoz.

Po vystoupení Richarda Müllera obsadila prkna Bažant stage legendární Patti Smith, která se na Pohodu přesunula přímo ze svého pražského koncertu a kterou na ostatních pódiích následovali britští Hadouken! a tečka za páteční nocí - smršť z australského Perthu jménem Pendulum. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se v příští hodinách mělo na skvěle šlapajícím festivalu cokoliv změnit...

Den třetí - tragický konec
Sobotní program začal standardně hned odpoledne. Bylo sice pod mrakem, ale návštěvníci drobnou změnu počasí uvítali - ve čtvrtek a v pátek teploty překračovaly třicet stupňů. Živé kvety stačily na Bažant stage nazvučit a rozjet koncert, v jehož průběhu začaly betonové panely trenčínského letiště smáčet první kapky. Regulérně pršet začalo mezi třetí a čtvrtou hodinou. "Je to špatné, od Rakouska se na nás žene špatné počasí. Během následující hodiny a půl by měl přijít silnější déšť a kapat nepřestane ani do večera," oznamoval svým kolegům pracovník z organizačního týmu, před nímž na monitoru svítila meteorologická mapa.

Právě sílící déšť dostal pod stany a zastřešená pódia víc návštěvníků. Fatální se stala 02 Aréna, kde při koncertu Amo & United Flavour zemřel člověk a další desítky byly zraněny. "Při silném větru a lijáku se zřítila konstrukce stage, která zasáhla kluka, co stál pod ní. Viděl jsem to na vlastní oči, stál jsem pět metrů od něj. Najednou kaluž krve a kluk se nehýbá," líčil Laco z Prešova. Poté, co se konstrukce stage zřítila, nastala panika.

Lidé začali utíkat všemi směry, vítr jim často vzal nebo potrhal stany ve stanovém městečku. Organizátoři ihned prohlásili festival za ukončený a pořadatelská služba se snažila dostat návštěvníky mimo areál. Posílena byla kyvadlová doprava z letiště do města, v pohotovosti byly všechny trenčínské taxi služby a samozřejmě záchranná služba. Většina lidí našla azyl v hale trenčínského vlakového nádraží, v kryté sportovní hale a při stanovištích autobusů. Město zažilo hromadný exodus.

Přestože Pohoda skončila tragédií (kromě mrtvého mladíka je odhadováno dalších 50 zraněných), nelze organizátorům nic vyčíst. Konstrukce stanů a pódií jsou schopny snést určitý tlak větru, ale silnější poryv nemusejí vydržet. To se bohužel stalo v 02 Aréně. Jakkoliv je smrt člověka tragickou a trpkou tečkou za festivalem, kterému nebylo dovoleno vyvrcholit programem sobotní noci, je třeba ocenit operativnost a profesionalitu organizátorů. Areál byl obratem vyklizen a uzavřen, sanitky byly na místě takřka okamžitě. Díky tomu, že dokázali bleskově reagovat na nepříjemnou událost, zůstal počet zraněných nenavýšen. Vzhledem k tomu, že Pohodu mělo navštívit více než 35 tisíc lidí, připadala tato možnost reálně v úvahu.

Ze soboty na neděli byla zřízena linka pomoci, na níž se lidé mohou informovat o počtu a povaze zraněných blízkých. Její čísla jsou +421 961 202 112 a +421 905 559 386.