V prvním prázdninovém vydání naší rubriky věnované podpultovým deskám ostříme zrak na nestárnoucí americké trio Dinosaur Jr., houpavé rytmy novozélandských Fat Freddy's Drop, nagelované riffy australských The Temper Trap a electroclash made-in-Switzerland v podání Copy & Paste.
Chcete vědět, co nového se událo v chladných vodách severského metalu? Na co se momentálně tančí v Berlíně? Na čem ujíždí milovníci amerických a britských nezávislých labelů? Čí rap zní ve ztracených ghettech americké periférie nejhlasitěji? Cílem rubriky Zaostřeno na podpultovky je přiblížit vám dění v žánrech a na trzích, o kterých se běžně na našich stránkách nedočtete.
Zaostřeno na: Dinosaur Jr. - Farm
Label: Jagjaguwar
Datum vydání: 23.6.2009
Žánr: indie rock
© facebook interpreta "Farm" je důkazem toho, že "Beyond" nebyla náhoda. A důkazem, který je navíc důslednější: energie, osobitost, důvěrnost, kytarové stěny, praskající omítka u stropu... vše je ještě o krok dále než posledně. Jako by tady už od reunionu v roce 2005 byla jistá magie nebo hmatatelnější odhodlání, že když už se konečně zase sejdete se starýma kumpánama v jedné kapele, tak to nakopnete na
full-speed, protože žít pro dnešek je fajn.
Dinosaur Jr. chytli vlnu a vezou se. "Farm" zní živě, nasraně, jako by ji nahráli dvacetiletí kluci, jejichž jedinou povinností je přežít příští semestr, aby jim rodiče nestopli prachy. (V tomto ohledu je všeříkající videoklip k singlu "Over It".) Vždyť zjištění, že nemusíte poslouchat jejich pozdní osmdesátkové desky, abyste pochopili, že tady někdo uměl natočit volume a overdrive pořádně doprava už před Nirvanou a
Pearl Jam, je tou nejlepší devizou tohoto alba. "Farm" se totiž může bez výraznějšího přivírání očí zařadit k nejlepším dinosauřím plackám "You're Living All Over Me" a "Bug".
Miroslav Böhm
Dinosaur Jr. - Over It
> Více: oficiální stránky,
MySpace.com
> Verdikt: 8/10
Zaostřeno na: Fat Freddy's Drop - Dr Boondigga & The Big BW
Label: The Drop
Datum vydání: 2.6.2009
Žánr: reggae, dub, electro soul
© facebook interpreta Před čtyřmi lety svým debutem naprosto ovládli prodejní žebříčky domovského Nového Zélandu, a to ho vydali na vlastním labelu bez velké propagace. Navíc vyhráli hlasování o desku roku mezi posluchači pořadu vyhlášeného DJe Gilese Petersona na rádiu BBC. Čerstvá deska míchá žánry podobným způsobem - hlavní jsou reggae, dub a soul v poklidném provedení, které vás houpavými rytmy přenesou někam na zaoceánskou prázdninovou plavbu, bez pirátů samozřejmě. Joe Dokie přidává chlácholivý hlas a kapela kompozice, které vás odmění za trpělivost - ani jedna se nedostane pod pět minut a dvě sahají na dvojnásobek. Kromě jednoznačných hitů - výtečné převážně elektronické "Pull The Catch" nebo naopak zcela akustického zpěvného "Boondigga" - nabízí také ponor do tranzu se zacyklenou "Shiverman" nebo funky jam s libovými sóly pro dechy "The Nod".
Fat Freddy's Drop natočili pestřejší desku, která sice nezpůsobí takový humbuk jako debut, ale snad rozežene hradbu mraků zatím dost podivného léta.
Radek Londin
Fat Freddy's Drop - The Nod (živě ze studia)
> Více: oficiální stránky,
MySpace.com
> Verdikt: 8/10
Zaostřeno na: The Temper Trap - Conditions
Label: Liberation
Datum vydání: 19.6.2009
Žánr: rock
© facebook interpreta Kdyby
U2 vydávali na Modularu, zněli by nějak takhle. Přibližně. Od protinožců po delší době přichází něco, co není vyloženě revival 80' synthpopu. Austrálie na hudební mapě patří do týmu respektovaných. S kvartetem
The Temper Trap jsem to měl složitější. Chvilku trvalo, než jsem si zvykl na ty nagelované riffy a takovej ten zvláštní druh chytlavosti občasně suplovanej odpornou vlezlostí.
Dva vagony. Jeden veze hromadu kýče, druhej hity. Oba dva jedou stejnou rychlostí. Čelní střet. Někdo ten bordel zamet a nasypal do krabice nadepsané "Conditions". Debut, kterej kapelu vystřelil ze zkušebny rovnou na stadiony. Já tak nějak čekal víc v duchu singlu "Science Of Fear". Píseň, kterou mohli klidně nahrát
UNKLE v období jejich druhý desky. Jenže "Conditions" se spíš točí spíš kolem singlu "Sweet Disposition". Při prvním poslechu jsem si s tímhle albem zažil hrozný muka, jež vygradovaly u kastrační "Fools" - ta neměla nikdy vzniknout. Při desátém poslechu jsou pro mě tou verzí
U2, kterou jsem schopnej mít v mp3 a nestydět se za to.
Tomáš Bláha
The Temper Trap - Science Of Fear
> Více: oficiální stránky,
MySpace.com
> Verdikt: 8/10
Zaostřeno na: Copy & Paste - It's Ok If It's You
Label: Everest Records
Datum vydání: 02.05.2009
Žánr: electro, electroclash, trash, powerpop
© facebook interpreta Bern vysílá do světa neokoukané tváře - duo
Copy & Paste. "It's Ok If It's You" je napůl (čtyři na čtyři) naplněno novými skladbami, druhá část patří remixům. Na nich se vyřádili dubový
Filewile (sousedi ze stejného města), minimalový hračička Wildfang, Playboy's Bend a Beats On Demand.
Copy & Paste preferují punkové večírky oproti klasickým klubovým eventům. A když zaslechnete jejich vypečené kompozice, utvrdíte se v tom, proč vlastně upřednostňují tuto volbu. "My Boy" je jasná hitovka, v které hostuje raper Gambit. Titulní track je naopak vychytávkou dle zřetelné šablony - electro clash v 8-bitovém provedení - je to sranda a plné energie. Parodie na
střeštidla Salt-N-Pepa překvapí v "Copy & Paste", vypečený to fórek. Tvorba této dvojice je nakažlivá, v remixech drobet pokulhává za originály, ale záleží to čistě od vašeho vkusu, zda dáte přednost původním verzím nebo
kutilským úpravám. "It's Ok If It's You" má necelých třicet čtyři minut, ale momentů k vyblbnutí nabízí do sytosti, jen pozor na předávkování.
Dan Hájek
> Více: MySpace.com
> Verdikt: 7/10