Po odchodu kytaristy Lorenza Sillitta v roce 2013 je z The Temper Trap už jen kvarteto. Zmiňovaná personální změna přišla právě v době vzniku "Thick As Thieves". I tato okolnost svědčí o nelehkém zrodu třetího alba kapely, které na svět přišlo až čtyři roky po svém předchůdci. O hledání dalšího směrování formace svědčí i fakt, že se poprvé na přípravě písní podíleli také externisté, zejména producent Pascal Gabriel.

Odchod kytaristy se naštěstí nijak neprojevil na zvuku kapely a to nejlepší, čím The Temper Trap disponují, zůstalo. Kvartet bývá řazen do škatulky indie nebo alternativní rock, ale jejich písně jsou ve skutečnosti mnohem popovější, než by se z uvedeného označení zdálo. "Thick As Thieves" obsahuje minimum elektroniky, vlastně je to velmi kytarová deska. Přesto jsou písně nesmírně chytlavé a v tom nejlepším slova smyslu hitové.

Přirovnávat k někomu The Temper Trap by mohlo být trochu zavádějící, jsou docela unikátním zjevem. Jsou ukotveni v nezávislém rocku, a přesto je to také, nebojme se to říci nahlas, vkusný pop. Nejsilnější zbraní skupiny je Dougy Mandagi, zpěvák exotického vzezření (pochází z Indonésie), jenž dokáže naléhavě působit v tvrdších písních (titulní skladba) i sladce konejšit v baladách ("Summer's Almost Gone"). Perfektně také zvládá svůj typický falzet ("What If I'm Wrong").

Vzdušné a klenuté refrény ("Fall Together", "Burn") si úplně říkají o to, aby zněly do prostoru na velkém stadiónu, basou poháněné "Alive" a "Riverina" si jistě mohou najít místo v přehrávačích běžců. Jsou zde i kandidáti pro použití v televizní reklamě, což byl případ největšího hitu kapely "Sweet Disposition". Takže až si budete vybírat hudbu do auta na prázdninové putování, zkuste The Temper Trap. Není zač.