Dvě drzý holky, co se nebojej' svý písně víc vykřičet než vyzpívat, dvě drzý holky dřív s kytarama, teď se synťákama. Dvě drzý dvojčata z Austrálie, co to všechno mají přesto hozený nejvíc do popu (chytlavost), ale který si (možná díky tomu) dokázaly omotat kolem prstu docela dost lidí. Hodně lidí. Druhá deska "Hook Me Up" je od roku 2007, kdy vyšla u protinožců, už jednou zlatá a dvakrát platinová. A tak přišel čas naložit ji do letadla a dopravit do Evropy. Lepší pozdě než vůbec, sluší se říct hned na začátku.

Když U2 mluví o tom, že jejich nová deska bude znít úplně jinak než všecko, co do teď natočili, může člověk vsadit boty, že to je kec a že stejně dostane ty svý edže a tak. U The Veronicas to tak není. High-school-rock z debutu vystřídal na dvojce... vlastně pop. Pop ovlivněný současnými tendencemi ke chladnému electru a líbezným osmdesátkám. Ke spolupráci si sestry Origliassovy přizvaly Tobyho Gada z Německa, Bilyho Steinberga nebo Johna Feldmana. Co naopak zůstalo, je ta zmíněná nadrzlost, podle které se ale holky bezpečně poznají. Jako když ráno zkoušíte, co na sebe - furt jste to vy. Vtip je v tom, že i v roce 2009 zní "Hook Me Up" docela současně.

Od prvního okamžiku, kdy vzduch proříznou smyčce otvíráku "Untouched", je jasné, že tahle deska bude patřit mezi ty polární - tedy ty, kdy se posluchači rozdělí na dva póly: ano a ne. "Hook Me Up" je totiž ukázkovým příkladem toho, čemu se anglicky říká guilty pleasure. The Veronicas balancují na hraně kýče, zbývá jen rozhodnout, jestli hranu překročily, nebo ne. Ať tak, nebo tak, jedno se skladbám upřít nedá. Hitovost na první dobrou, chytlavost a tak promyšlené slogany refrénů, že stačí po pár posleších jen číst tracklist a v hlavě refrény samy naskakují.

A teď: je to všechno dobře, nebo špatně? "Hook Me Up" je neuvěřitelně rozhlasupřítulnou nahrávkou, ze které holky na druhé straně zeměkoule vytáhly už pět úspěšných singlů. Těžko říct, jak na tento fakt zareagují čeští hudební dramaturgové, u pilotního singlu "Untouched" se prozatím na vějičku chytli. A taky těžko říct, jestli by jejich případné kladné rozhodnutí u dalších singlů nebylo nakonec na škodu. Ono je totiž vždycky trochu lepší mít milenku, o které zas tak moc lidí neví.