Michal Hrůza, Aneta Langerová, Wabi Daněk či Hradišťan - to je jen část seznamu gratulantů a hostů, kteří přišli poblahopřát do Lucerny Pavlu Dobešovi k jeho šedesátým narozeninám. Oslava s názvem "Vždyť je jaro...", kterou si oslavenec mohl jen stěží přát lepší, se nakonec protáhla na čtyři hodiny.
Live: Vždyť je jaro... (koncert k 60. narozeninám Pavla Dobeše)
účinkující: Pavel Dobeš, Mirek Fojtík, Buty, Aneta Langerová, Michal Hrůza, Wabi Daněk, Miloš Dvořáček, Hradišťan, Pepa Streichl, Alvina Aghajanyan, Tomáš Kotrba
místo: Velký sál Lucerny, Praha
datum: 22.dubna 2009
© Jiří Kosnar/i-legalne.cz Celá akce se rozjížděla jen velmi pozvolna. Začátek, původně plánovaný na sedmou hodinu, se posunul o třicet minut, což někteří z diváků nesli se značnou nevolí a srovnávali s jinými koncerty (
Chris Rea a podobně). Ani první účinkující - ostravský písničkář
Mirek Fojtík - nepřinesl mezi obecenstvo, kde už v tu chvíli seděl se svojí ženou i
Pavel Dobeš, větší dávku zábavy. To se povedlo až skupině
Buty, která dorazila v lehce okleštěné, pětičlenné sestavě. Hned v úvodu si Pastrňák a spol. navnadili diváky pomocí "Jednou ráno" a pak už mohli hrát méně známé písničky.
© Jiří Kosnar/i-legalne.cz První část večera to vypadalo, že se Ostrava přestěhovala na Den Země do Prahy. Po ostravské skupině a písničkáři totiž hned v zápětí přišel na řadu další zástupce tohoto města - bluesman
Pepa Streichl. S ním se objevil poprvé na pódiu i Dobeš, avšak ne Pavel, ale Petr - syn oslavence. Společně se Streichlem zahráli dvě skladby a pak uvolnili pódium dalšímu gratulantovi. Zatímco do této doby věnovali zúčastnění jubilantovi maximálně písničky, což jistě není málo,
Wabi Daněk přidal už i věcný dar. Za velkého ohlasu zahrál "Fotky", trefnou "Studeňákovi" a ještě žhavou novinku "Lady Yesterday" z nového alba "A život běží dál", které bylo vedle modelu bílého trabantu taktéž součástí daru.
© Jiří Kosnar/i-legalne.cz Mírným zklamáním bylo vystoupení arménské zpěvačky
Alviny Aghajanyan. Má sice neuvěřitelně zajímavý hlas a velký talent, avšak předvedená skladba mi až příliš připomínala mrouskání mojí kočky. Bohudík, či možná bohužel, zazpívala na half-playback pouze tu jednu skladbu a poté ji na scéně vystřídal
Jiří Pavlica s
Hradišťanem. Z hostů dostali nejvíce prostoru a zahráli hned šest písniček, včetně "Motlitby za vodu" a speciálního dárku "Hradišťu, Hradišťu". Celý tento blok trval asi hodinu a půl, po něm následovala ještě půlhodinová přestávka, která ještě víc natáhla už takhle dost nabitý program.
© Jiří Kosnar/i-legalne.cz Navíc to nebylo ještě zdaleka všechno, pořád se ještě nedostalo na dva hlavní hosty večera. Jako první se představil
Michal Hrůza se svojí kapelou. V tomto složení zahráli nejprve dvě písničky z jeho sólové desky a posléze přizvali na scénu i
Anetu Langerovou. S ní si střihli "Stopy zahladím" a samozřejmě i "Vodu živou". A teprve potom se všichni dočkali písniček Pavla Dobeše - v deset hodin večer, tři hodiny po plánovaném začátku koncertu. Může to znít nevděčně, ale až do téhle chvíle to bylo poněkud zdlouhavé. Větší spád a menší počet interpretů by celé akci neuškodil.
© Jiří Kosnar/i-legalne.cz Od této chvíle si už večer dirigoval sám hlavní aktér. Zval si k sobě různé muzikanty, včetně těch, kteří vystoupili během večera. Ale přednost před ostatními měli dva doprovodní kytaristi spjatí s Dobešovou kariérou - současný souputník Tomáš Kotrba a
Miloš Dvořáček, který tento post opustil před třinácti lety. Hlavní osu setlistu tvořily pochopitelně písničky ze zásadního alba "Skupinové foto". V jedné z nich "O Pilníku, Svidříku, Vénovi a Hedvice" měli diváci možnost zjistit, jak z ní Dobešova hudba dohromady s piánem, za nějž zasedl
Martin Kratochvíl. Znělo to velmi zvláštně a improvizovaně.
© Jiří Kosnar/i-legalne.cz Vrcholem koncertu ovšem bylo, když se na pódiu sešli Dvořáček, Kotrba, členové doprovodné kapely a společně spustili "Pražce", tedy ústřední melodii koncertu. Kytaristi se v jejím průběhu předháněli, kdo předvede lepší sólo a do jejího rytmu zakomponuje originálnější melodii, jako "Sabre Dance" nebo "Hlásnou Třebáň". Budu pouze opakovat již x-krát napsaná slova, ale
Miloš Dvořáček je zkrátka geniální kytarista a Tomáš Kotrba mu byl zdatným sekundantem. V tuto chvíli panovala na scéně neuvěřitelně pohodová až rodinná atmosféra. Koncert nakonec vygradoval velkým finále, které nepatřilo ale písničce Pavla Dobeše. Pololidového "Dezertéra" složil právě
Miloš Dvořáček a k ansáblu se připojil i
Wabi Daněk a
Hradišťan. Dlouho po jedenácté hodině už byl prostor pouze pro jeden přídavek, kterým nemohla být žádná jiná písnička než "Něco o lásce".
Oslava to byla vskutku velkolepá a povedená, ačkoli jsem si ji představoval trošku jinak. Doufal jsem, že hosté nebudou zpívat pouze svoje písničky, ale především ty Pavla Dobeše, že se dočkáme jiného pohledu na ně a třeba i zajímavých hudebních spojení. Představte si jen
Anetu Langerovou, jak zpívá "Jarmilu", Michala Hrůzu, jak vystřihne "Zpátky do trenek", a
Hradišťan notuje společně se Streichlem "Zum-zum II.". Podobných příkladů se nabízelo více a je jen škoda, že se toto nepovedlo. Diváci by pak mohli být spokojenější, že slyšeli víc písniček, kvůli kterým vlastně doopravdy přišli.