Kytarista Monkey Business Olda Krejčoves na sklonku loňského roku vydal sólové album "Je to důvod" a nyní poskládal i regulérní koncertní kapelu. Jmenuje se Okrej. Nicméně těžko říct, jestli ji bude ještě někde možné vidět naživo. V neděli se každopádně sešla kvůli křtu desky v Lucerna Music Baru, a to včetně všech hostů, kteří se na ní objevili.

Klub byl zaplněn z půlky a dával tušit rodinnější vystoupení. Což nakonec také bylo, jen škoda, že se atmosféru povedlo vytvořit až při posledním přídavku. Všichni zdatně plnili úlohu soustředěných pozorovatelů. Koncert začal stejnou písní jako otvírák desky, ovšem s přebasovanějším zvukem, který se povedlo zkrotit až při té druhé. Tou byla "Je to důvod" se silně melodickým refrénem, který, bohužel, v druhé polovině skladby už vůbec nezazní. To je škoda, uvážíme-li, že je to jeden z nejmelodičtějších a nejzpěvnějších momentů celé nahrávky. Á propos, když už jsme u toho zpěvu, je třeba zmínit, že Olda Krejčoves zpívá naživo opravdu dobře. Sekundování v podobě hostů však koncertu přesto pomohlo, leckdy i nahodilo spadlý řetěz, protože ať se vám to líbí nebo ne, do Music Baru stejně nejvíce táhli hosté slíbení na plakátech.

Viktor Dyk opět nezklamal, do singlové písně "Voda tvá" se stoprocentně položil a bylo na něm znát, že se skvěle baví. Slyšet poté v živém provedení "Living On" Tonyu Graves bylo po dvou rockerech osvěžující. I křest z ruky zkušeného režiséra a moderátora Zdeňka Suchého a Dana Bárty působil přirozeně a byl rychlý (to je klad). Zdeněk Suchý připomněl, že kvituje snahu dělat hudbu z čisté potřeby, protože Olda Krejčoves má samozřejmě neotřesitelný post v Monkey Business. Dan Bárta pak album symbolicky pokřtil vodou. A když už byl na pódiu, střihnul si nádhernou a smutnou baladu "Náhody". Sice neměl příliš prostoru pro vyniknutí svého hlasu, ale Dan Bárta je prostě Dan Bárta, a tak v tuto chvíli vylezlo od baru nejvíce lidí. "The Memories" s Matějem a Karolínou Ruppert si připsala rovněž prvenství, když poprvé klub trochu rozhýbala. Matějův hlas mi přišel lehce nastydlý, i přesto se jednalo o povedený duet. Jakkoli si lze přebírat jeho název.

Kapela Okrej ve složení Jan Marek (bicí), Jiří Marek (baskytara) a Martin Otruba (klávesy) hrála spolehlivě. Několikrát se sice nepotkali, ale co už. Na můj vkus pak dostal velice málo prostoru poslední host - trombónista Martin Mach. Předvedl se jen v "Olelali". Že je frontman Okrej vynikající kytarista, každý ví, tady se sice více projevuje jako skladatel a zpěvák, ale logicky došlo i na několik sól, z nichž to nejpovedenější zaznělo v písni "Za peníze". Nejdůležitější ale stejně bylo, že si Olda Krejčoves užíval vůdčí pozici na pódiu a bylo vidět, že ho to ohromně baví a plní si svůj sen.

Cover známé písně "Spirits In The Material World", jenž má ve svém repertoáru Sting, vypadal na poslední bonbón od nově vzniknuvší kapely. Nicméně ta definitivní tečka přišla až v podobě "Superstitious", při které se na pódiu setkaly všechny hlasy, s nimiž jsme měli ten večer čest. A že když se do toho najednou opřeli, tak to byla vlna! Krásný moment s vyřáděním pro všechny a opravdový důkaz toho, že tady jde jen o radost z hudby.

Celé to bylo možná až příliš civilní a zejména atmosféra nebyla nijak živelná. Pokud jste si ale přišli poslechnout naživo nový repertoár Oldy Krejčovse, zklamaní jste být nemohli. Snad jen se nemusela nekonečně opakovat jména hostů, ale to je detail. Přejme kapele Okrej, ať její koncertní premiéra není i její derniérou. Kvalitní hudby s českými texty, která nemá ambice bořit hitparády, není nikdy dost.