Ve druhém dílu naší nové rubriky věnované novým deskám ve světě ostříme na americkou partu Deerhunter, německého hiphopera Petera Foxe, hlukové symfoniky Aidana Bakera a Tima Heckera, newyorský hardcore v podání Crime In Stereo a skotské vánoce u Glasvegas.
Chcete vědět, co nového se událo v chladných vodách severského metalu? Na co se momentálně tančí v Berlíně? Na čem ujíždí milovníci amerických a britských nezávislých labelů? Čí rap zní ve ztracených ghettech americké periférie nejhlasitěji? Cílem rubriky Zaostřeno na podpultovky je přiblížit vám dění v žánrech a na trzích, o kterých se běžně na našich stránkách nedočtete.
Zaostřeno na: Deerhunter - Microcastle / Weird Era Cont.
Label: Kranky / 4AD
Datum vydání: 28.10.2008
Žánr: shoegaze, ambient, indie rock
© facebook interpreta Ať už
Deerhunter na "Microcastle / Weird Era Cont." ujíždějí na user-friendly melodiích z druhého tracku "Agoraphobia", nebo na psychedelickýchých výletech pro náročné (typických pro Nicka McCabea, když
The Verve byli ještě
storm in heaven), klima je nastaveno jasně:
"Focus on the depth that was never there, eliminate what you can’t repair." Klaustrofobie, samota, skepse. A proč by se tahle deska mohla stát klasikou? Protože jde přesně o ono pojítko mezi hudební prostitucí v rádiích a alternativou pohřbenou někde ve sklepním klubu na periférii. "Microcastle / Weird Era Cont." je popem pro zapřísáhlé alternativce a alternativou pro zaslepené popaře. Má to jen jeden háček - chuť a odhodlání proniknout přes neatraktivní minimalismus a zdánlivě nudný shoegaze k jádru, ne,
k srdci celé nahrávky. Už to není jen
love me or leave me jako na "Cryptograms", ale spíše budování onoho
velkého vztahu. Že by
Deerhunter hudebně dospěli? Jo, i takhle by se to dalo říct.
Miroslav Böhm
Deerhunter - Nothing Ever Happened (live)
> Více: oficiání blog,
MySpace.com
> Verdikt: 9/10
Zaostřeno na: Peter Fox - Stadtaffe
Label: Downbeat Records
Datum vydání: 17.11.2008
Žánr: hip hop, reggae
© facebook interpreta Vymazal z hudebních příruček své jméno a nahradil ho světově znějícím pseudonymem, dal vale dancehallu, který hraje se svou domovskou kapelou, a požádal berlínský filmový orchestr, aby mu nahrál všechny hudební party na jeho hiphopovou desku. Blázen, říkáte si. Ne, frajer s velkým F jako berlínský Fernsehturm. Z očekávaného průseru se vyklubala nejlepší německá deska roku. Kromě orchestrálních partů, které Fox sám napsal, laškuje i s africkými rytmy a dohromady to tvoří skvěle fungující celek. Důkazem budiž píseň "Das Zweite Gesicht". Fox může sám sebe plácat po zádech, a to jak za odvahu riskovat, která se mu vrací v podobě vyprodaných koncertů, tak za přirovnání k německému Mikeu Skinnerovi. Ač němčina není zrovna libozvučný jazyk, víte, že neplácá slova do vzduchu, jen aby se to rýmovalo. Odnesl to hlavně jeho rodný Berlín, na kterém ve "Schwarz zu Blau" nenechá nit suchou, ale v dalších písních k němu tolikrát vyjádří svůj obdiv, že vás jeho patriotismus nenechá na pochybách. Odhoďte předsudky, pusťte si Petera Foxe a věřím, že ho z přehrávače jen tak nevyndáte.
Kateřina Guziurová
Peter Fox - Alles Neu
> Více: oficiání web,
MySpace.com
> Verdikt: 9/10
Zaostřeno na: Aidan Baker & Tim Hecker - Fantasma Parastasie
Label: Alien8 Recordings
Datum vydání: 14.10.2008
Žánr: ambient, drone
© facebook interpreta Dva kanadští hlukoví symfonici konečně spojili své síly a natočili album, které se ocitá na průsečíku jejich estetických cest.
Drone metalový gigant
Aidan Baker (člen skupiny
Nadja) a stvořitel abstraktních ambientních ploch
Tim Hecker mají společného více, než to na první pohled vypadá. Sedm (nebo vlastně šedesát šest) kusů jejich společného alba "Fantasma Parastasie" kombinuje uhrančivou sílu Bakerových kobercových náletů rozostřených kytar a Heckerových deformovaných elektronických zvuků do podoby hudebního žánru, který by se dal popsat jako metalový ambient a zároveň ambientní metal. Dejte volume doprava a nechte se zcela pohltit zvukovou masou. Baker vloni vydal se svojí skupinou
Nadja kupu alb, nemůžu si pomoci, ale teprve zasněné a zároveň intenzivní plochy "Fantasma Parastasie" mají tu správnou konsistenci typu
My Bloody Valentine mínus pop. Pokud čtete Zaostřeno ve čtvrtek 15. ledna, tak vězte, že
Aidan Baker je právě v Praze a dnes večer vystoupí s
Nadja na Sedmičce. Nechat si tento koncert ujít, by byla určitě velká chyba.
Karel Veselý
Aidan Baker & Tim Hecker - Phantom On A Pedestal
> Více o Aidanu Bakerovi: oficiální web,
MySpace.com
> Více o Timu Heckerovi: oficiální web,
MySpace.com
> Verdikt: 8/10
Zaostřeno na: Crime In Stereo - Selective Wreckage
Label: Bridge 9 Records
Datum vydání: 14.10.2008
Žánr: punk rock, hardcore
© facebook interpreta Kapela
Crime In Stereo se již několik let řadí mezi nepřehlédnutelné zástupce newyorského hardcore. Zvukově mají velmi blízko k legendárním Gorilla Biscuits nebo také u nás dobře známým
Strike Anywhere. Aktuálním albem "Selective Wreckage" se zase o krok přiblížili k veganům
Rise Against. A to nejen díky svým do jisté míry angažovaným textům. Velký podíl na tom hlavně má příklon k melodickým motivům na úkor nekompromisní výbušnosti a syrovosti. Ty byly typické hlavně pro jejich ranná alba. To ovšem neznamená, že by kapela zanevřela na pojmy jako energičnost či rychlé tempo. Vůbec ne. Scotty
Griffin a spol. stále přehrávají pecky, u kterých se nabízí přirovnání snad jedině k injekcím adrenalinu vstříknutým přímo do srdce. Ten dojem ještě umocní vícehlasé pokřiky a backvokály. Ačkoliv tracklist obsahuje deset položek, pouze o osmi z nich se dá hovořit coby o plnohodnotných skladbách. Zbývající dvě jsou úvodní sotva minutové intro "Panned Auras" a posmutnělá "When The Woman Come Out To Dance".
Ondřej Michal
Crime In Stereo - Small Skeletal (z alba "Crime In Stereo Is Dead")
> Více: oficiání web,
MySpace.com
> Verdikt: 8/10
Zaostřeno na: Glasvegas - A Snowflake Fell (And It Felt Like...)
Label: Columbia / Sony BMG
Datum vydání: 01.12.2008
Žánr: experimental, surf, pop
© facebook interpreta Hru na velký objev kytarové scény, kterou okolo
Glasvegas rozpoutal ostrovní tisk, ustála formace Jamese Allana na debutu bravurně. Nezklamali. Konečně kytarovka, kterou si nespletete s nikým jiným, protože zkrátka zní jinak než všichni ostatní. A platí to stále, protože na vánočním épečku "A Snowflake Fell (And It Felt Like A Kiss)"
Glasvegas úspěšně pokračují v tom, co jim napoprvé zafungovalo. Stále tedy platí, že v kontextu současných trendů jsou až nevkusně nevšední, a tím pádem atraktivní. Ač se nesnaží za každou cenu o fatální sdělení, tak nesklouzávají k ilustrativním banalitám a když už jsou na hraně, vždy udrží balanc. Nastavují zrcadlo běžným problémům a každodenním situacím, nepózují, ale upřímně vypráví. A mají styl. Nahráli mini desku, kterou otevírají písničky "Careful What You Wish For" a "Fuck You, It's Over", a stejně z ní na vás dýchne atmosféra praskajícího krbu, syčících prskavek a po zdech tančících odlesků baněk dříve, než vás stihne sejmout jejich skotská verze "Tiché noci". Klobouk dolů.
Miroslav Böhm
Glasvegas - Please Come Back Home
> Více: oficiání web,
MySpace.com
> Verdikt: 8/10