Tři rezavé vlasy děda Hansarda

Irské formace The Swell Season v čele s Glenem Hansardem a Markétou Irglovou je po komerčním úspěchu filmu "Once" najednou všude plno. Vyprodávají koncerty po celém světě a lidé je nekriticky milují a uctívají. Podařilo se jim svým melancholickým folk rockem přesvědčit i publikum chladné švédské metropole?

© Eva Vlachová / musicserver.cz

Už při hledání místa konání koncertu na mapě jsem se trochu zarazila. Lokality místních klubů mám v malíčku, ale v Berns Salonger jsem na koncertě ještě nikdy nebyla. Není divu. Po menším průzkumu na internetu jsem zjistila, že The Swell Season tentokrát nebudou vystupovat v jen tak obyčejném klubu - jejich vystoupení se totiž konalo v sále jednoho z nejdražších hotelů ve Stockholmu. Váhavě jsem zavolala kamarádce a varovala jsem ji, aby si na sebe večer radši vzala něco slušného (a vzápětí jsem dodala: "Ale moc to nepřeháněj, Hansard taky určitě nedorazí ve smokingu.")

Historicky vyhlížející sál s obřími křišťálovými lustry a připravenými židlemi působil komorním dojmem a člověku připadalo, jako by čekal na koncert symfonického orchestru a ne folkové kapely. Byla jsem zvědavá, jak na zavedený irsko-český ansámbl na dojení slziček bude reagovat švédské publikum, které se většinou nenechá jen tak opít rohlíkem. Roli předskokana zastal irský písničkář Mark Geary, který zněl v podstatě jako Glen Hansard s o něco příjemnějším hlasem. Neodpustil si "písničku pro Baracka Obamu" (je to teď přece moderní) ani protibushovské průpovídky a po půl hodině se i se svou kytarou odporoučel z pódia.

© Eva Vlachová / musicserver.cz

Publikum se probralo z letargie. Nažehlené límečky a večerní šaty (zpravidla se sklenkou červeného vína v ruce) i "přírodní lidé" v batikovaných hábitech přivítali oscarové duo fanatickým jekotem, srovnatelným s pištěním fanynek na koncertě Tokio Hotel. Šestihlavá formace The Swell Season v průběhu večera odehrála celý soundtrack (pře)ceněného filmu Once, a jedno se jim musí nechat - naživo jim to hraje opravdu hezky. Člověk se však místy neubrání dojmu, že jejich koncertní show je přesně sehraná mašinerie prvoplánově hrající na city. Oscarem oceněná skladba "Falling Slowly" už dávno ztratila svoje kouzlo a křehkost - její síla a jedinečnost kdysi byla v tom, že šlo o intimní duet mezi dvěma lidmi... tohle všechno se vytratilo s Glenovým zvoláním "a teď všichni!" před jednotlivými slokami.

Ať se vám to líbí, nebo ne, neodpustím si přirovnání k Evě a Vaškovi pro mladší generaci. Glen a Markéta taky přichází se srdíčkem na dlani, taky jsou to jedni z davu, taky hrají písničky, které se libí obyčejným lidem a pohladí na duši. Markéta Irglová stále působí dojmem nesmělé usměvavé školačky, když však bez doprovodu kapely zpívala píseň "If You Want Me", všem přítomným běhal mráz po zádech. Medvídě Hansard se svou děravou kytarou hypnotizoval davy, škrobení panáci mu zobali z ruky a poctivě zpívali všechno, co jim přikázal.

© Eva Vlachová / musicserver.cz

K uvedení jedné skladby Glen použil metaforu o "kočce, která sebou polomrtvá mrská na silnici a člověk má pocit, že jí uleví, když jí šlápne za krk a zlomí jí vaz". To by se dalo říct i o koncertě, který se táhl až přes půlnoc, což nebylo příliš strategické vzhledem k tomu, že spousta lidí musela odejít ještě před koncem, aby stihla poslední metro domů. Při pátém přídavku už se dívali na hodinky opravdu všichni, ale spokojeným hudebníkům se nadšený sál evidentně nechtělo opouštět.

Vedlesedící paní v kratičkých zelených šatech to nechtěně trefně shrnula, když po skončení koncertu pronesla směrem ke svému doprovodu: "A jo, hezký to bylo. Jdeme se někam opít?".

(Přiložené fotografie uvádíme jen kvůli jejich dokumentární hodnotě...)

The Swell Season, Mark Geary, Berns Salonger, Stockholm, Švédsko, 12.11.2008

• nechapu... (j.huk, 13.11.2008 13:27) Reagovat

  mila pani Vlachova... falling slowly se hraje s pomoci publika uz leta... srovnani s evou a vaskem take nesedi... hansard je clovek ktery dela hudbu ktera predevsim vyhovuje jemu... to ze dokaze tolik lidi zasahnout je uz vec druha... v tom pripade by totiz vlastne byli na urovni evy a vaska treba queen... take hrajli to co se lidem libi... co se tyce pridavku... proc koncit kdyz lidi chteji pridavek... je videt ze vam tato hudba neni blizka... ale proc ji automaticky shazovat... btw: precenene once? to bych byt vami nechal na kazdem posluchaci...
  
  

• Když amatér tlachá... (Martin, 13.11.2008 14:11) Reagovat

  Hansard a Irglová se nemusí líbit každému, jako cokoliv jiného z hudby... Ale když o tom někdo, Evo Vlachová, chce psát, měl by o tom taky něco vědět. A vy nevíte moc. Jinak byste nemohla napsat, že odehráli celý soundtrack z filmu Once. Buď neznáte soundtrack nebo film nebo obojí. Podle playlistu je zřejmé, že hráli pouze šest písní, tedy polovinu soundtracku, z celkových více než dvaceti písní večera. Zbytek tvořily novinky, písně Frames a další písně H+I. Eva Vlachová ale poznala jen Falling Slowly, jinou píseň nezmiňuje názvem, a to dokonce ani tu, kterou Hansard uvádí příměrem o kočce na silnici (bylo by zajímavé to vědět). Důvod je zřejmý - Eva Vlachová písničky nezná a tudíž nepozná. Zato čtenářům recenze sdělí, jaké barvy byly minišaty její sousedky a co pili ti mezi řádkama "snobové" za víno - jak důležité informace!!! Podle ní je špatně, když muzikanti přidávají (asi proti vůli posluchačů), špatné je pochválit Obamu (to je přece jen móda, co jiného?), Geary se hodí do stejného pytle s Hansardem ( proč, se nedozvíme) a co víc - Eva Vlachová pozná i to, když VŠEM přítomným běhá mráz po zádech. Evičko, chtělo by to chlapa nebo se příště vypravit radši to té hospody, opít se a nic nepsat. A nebo raději zajít na tu Eva a Vaška - to je hudba kvalitou srovnatelná s kvalitou této tzv. "recenze".
  
  

• no nevim (jarecek, 13.11.2008 14:33) Reagovat

  autorka reportu sice zjevne neni fanynka hansarda a spol., takze nezna veskere realie s nim a jeho hudbou souvisejici, nicmene mam pocit, ze minimalne v nekterych vecech trefila hrebicek na hlavicku .. ja mam z hansarda, irglove, frames atd. podobnej pocit jako ona .. taky me to nejak neracjuje, prijde mi to trochu jednoduchy a prvoplanovy .. a urcite to po once ztratilo ten privlastek prirodni proste cistoty, kterej byl nejspis jedinym skutecne zajimavym atributem tehle muziky .. zbytek je lepsi prumer, ale chapu, ze folkovy pseudoaltaky to brat muze dal .. proti gustu, zadnej disputat .. p.s.: falling slowly je overrated song roku .. 2008, 2007, 2006 nebo 2005 .. jak chcete ;)
  
  

• PROC ??? (M., 13.11.2008 15:34) Reagovat

  Mila Evicko, ty jsi ale vazne ubohoucka. Nechapu proc chodis na koncerty, ktere te ocividne dopredu nebavi ... Protoze je to IN ???
  Zdar
  M.
  
  

  • Re: PROC ??? (Michal, 13.11.2008 22:33) Reagovat

    Ja jsem fanda Frames uz dlouha leta. Koncert Frames byl pro mne zivotnim zazitekem. Kdyz vysla Swell Season, tak jsem byl nadseny. Byl jsem stastny, kdyz se mi podarilo sehnat listek na H&I do Archy. No a nakonec jsem z toho koncertu odesel predcasne a to jsem NEchvatal na metro. Zaprve tam bylo uplne jine publikum nez chodi na Frames a za druhe, ten koncert byl rasne moc utahanej a bez energie. Pri koncertech Frames mi beha mraz po zadech, pri tomhle koncertu jsem byl tak akorat opocenej. Sel jsem do kolen kdyz zacali hrat Falling Slowly a pritomnym maminkam zacli vlhnout oci.
    Tedy myslim, ze chapu, proc autorka napsala to co napsala. Ja mel tehdy podobne pocity.
    
    
    
    

6/10

Recenze: The Wombats na "Oh! The Ocean" zpívají o tom, jak jim je mizerně Liverpoolská úderka po třech letech připravila šestou desku, kterou už 5. dubna 2025 představí v prostoru ARCHA+. Ukazuje na ní, že jí experimenty nejsou příliš po chuti, možná i proto, že její autoři stále zápasí s nástrahami... čtěte zde

Vydáno: 11.03.2025 15:30 v sekci Recenze

Rozhovory: Michal Skořepa (Pan Lynx) - Vesmír mi začal posílat správné věci. A přišel mi rys Projekt Pan Lynx v pozitivním smyslu zarezonoval domácí hudební scénou. Skrývá se za ním Michal Skořepa, zkušený muzikant, který byl nepřehlédnutelný už ve své kapele Stroy. Jak s odstupem vnímá začátky Pana Lynxe a jaké plány... čtěte zde

Vydáno: 11.03.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

9/10

Video: Máme v Eurovizi šanci na finále? ADONXSova velkolepá píseň "Kiss Kiss Goodbye" navozuje husí kůži Devětašedesátý ročník pěvecké soutěže Eurovision Song Contest se nezadržitelně blíží, a v posledních dnech tak spousta soutěžících vypouští do světa své písně. Mezi ně patří také ADONXS, který ve švýcarské... čtěte zde

Vydáno: 10.03.2025 14:00 v sekci Audio / Video | Video

9/10

Recenze: Senzační návrat na vrchol. S Lady Gaga budete na albu "Mayhem" tančit jako smyslů zbavení Pět let po předešlé studiovce "Chromatica" přišla Lady Gaga s deskou, kterou od ní snad už ani její nejvěrnější fanoušci nečekali. S naprostou lehkostí na ní sype z rukávu hit za hitem. Album "Mayhem" se hravě vyrovná... čtěte zde

Vydáno: 10.03.2025 00:00 v sekci Recenze

9/10

Recenze: Reedice jediného alba projektu Die el. Eleffant!? "Elephantology ?!" připomíná neprávem pozapomenutý devadesátkový klenot Devadesátky daly vzniknout kvantu muziky. Některá alba jsou skvělá dodnes, na jiná právem padá prach - a některá zůstala pod radarem naprosto neoprávněně. Čistě proto, že je překryla jiná. Příkladem poslední kategorie budiž... čtěte zde

Vydáno: 09.03.2025 14:30 v sekci Recenze