Skupina Oasis po již více než tři roky staré, poměrně písničkové desce "Don't Believe The Truth" ohlásila změnu směru. Aktuální novinka "Dig Out Your Soul" je podle slov Noela Gallaghera v podstatě nekytarová a na Oasis hodně netypická. Nevyžívá se prý v tradičních gallagher-made stadiónových refrénech a až na pilotní singl "The Shock Of The Lightning" na ní zcela chybí typické rádiové singlovky. I přesto, nebo možná pravě proto odměnil sedmou řadovku Oasis Pavel Parikrupa v hlavní recenzi vysokou devítkou. Ani jeden z pěti jeho oponentů z naší makrorecenze důvod k tak vysoké známce nenašel, ale přesto jsme Oasis nadělili možná překvapivě vysoké a jednotné hodnocení - čtyři osmičky a jednu šestku, tedy šestasedmdesát procent.

---

Miroslav Böhm - Rozhodnuto už před poslechem (8/10)
Vztah k interpretovi: Dvaadvacet plakátů nad postelí.

Říká se, že Oasis zachránili kytarový pop, že v sobě mají špetku geniality The Beatles (a špetka rozhodně není málo). Ale říká se taky, že Oasis zamrzli na místě, že se opakují a hrají pořád to samé. A říká se i to, že jejich poslední čtyři desky jsou naprosto zaměnitelné a neinvenční (a to dokonce i v rámci mantinelů nastavených kytarovkám). Bulšit. Obojí je klišé. Ale je pravda, že o tom Oasis jsou a vždycky byli - dvě barikády, dva extrémní názory. Já v psychedelické onanii na "Be Here Now", ve středním tempu, ozvěnách a sborech utápěných baladách ze SOTSOGu, času poplatnému rokenrolu z "Heathen Chemistry" i písničkářském retru z "Don't Believe The Truth" vidím stejný kus práce a vývoje jako na "Dig Out Your Soul". A o co že mi jde? Že je v podstatě úplně jedno, jakou desku Oasis nahráli, protože názor na ni si každý udělal ještě před jejím poslechem. A jaký je ten můj až po něm? Že Gem Archer měl jako songwriter šťastnou ruku a že se děsně těším na Noelovu sólovku, protože zbytek kapely mu tuhle geniálně rozjetou desku potopil v druhé polovině jen do lehkého nadprůměru.

Jaromír Koc - Znovuzrození bratří Gallegherů (8/10)
Vztah k interpretovi: Oasis mám velmi rád již od jejich debutové desky. Poslední alba mě ale dost zklamala, dokonce i všemi vychvalovaná placka "Don't Believe The Truth".

Oasis, kteří patřili k mým miláčkům, jsem přestával věřit už po vydání alba "The Masterplan" a každou další deskou mě bratři Gallagherovi spíš nakrkli, než aby mě potěšili. O to víc jsem ale baštil maličkosti, která vypluly na povrch v souvislosti s novinkou. Ta byla dopředu chválena recenzemi a provázela ji pověst jedné z nejlepších desek roku. A s tímto výrokem nemohu než souhlasit! Pilotní singl "The Shock Of The Lightning" svoji úlohu zvládl na výbornou a zapojení The Chemical Brothers jakožto remixérů na b-stranu singlu ve skladbě "Falling Down" bylo také více než chytré. Řekl bych, že Noel a Liam prožívají jakési znovuzrození a z celé desky mám tak vřelý dojem, jako po prvním poslechu "Definitely Maybe". Nejvíc se mi pod kůži dostala skladba "Soldier On", kterou pasuji na jeden z dalších singlů. Naprosto chápu, že je většina koncertů jejich turné vyprodaná, mohu jen doufat, že se nakonec Oasis umoudří a vrátí se na koncert i do Česka.

Michal Koch - Kapela potvrdila, že chytla druhý dech (8/10)
Vztah k interpretovi: Mám je zkrátka rád, a byť bývám se svým názorem často osamocen, tvrdím, že zatím vydali jen jednu jedinou vyloženě slabou desku.

Jak já jsem rád. Samozřejmě, nahlédnete-li do mého profilu či juknete na pár mých článků, máte jasno, že Oasis jsou moje krevní skupina a že jim to věčné opičení po The Beatles s hutnějším zvukem prostě žeru (na novince mě ponejvíc baví odkaz na "Dear Prudence" na konci písně "The Turning"). Jenže tihle mí oblíbenci si po třech geniálních deskách a jedné krapet horší sáhli s "Heathen Chemistry" na dno. Ovšem nevzdali to, ode dna se odrazili a já stejně jako nad minulou deskou "Don't Believe The Truth" mohu znovu jásat. Ne, nejsou tu stadiónovky, jaké chrlili před lety, těm šlágrům, které si člověk prozpěvuje už na druhý poslech, se blíží snad jen první singl "The Shock Of The Lightning". Jsou tu skladby spíš uhrančivé, zasněné, mnohovrstevnaté, i když úplně nesouhlasím s Pavlem Parikrupou a jeho popisem v hlavní recenzi, neboť abych je označil za psychedelické, museli by gallagherovci zajít ještě hlouběji do temného lesa. I tak to není ani deska působící na první signální, ani deska k tanci a poslechu na mejdanu. Chce to malinko se soustředit, věnovat jí čas. Odmění vás, věřte mi.

Tereza Nádějová - Čas strávený posloucháním nemůže být promarněný (8/10)
Vztah k interpretovi: Více méně lhostejný - až doteď.

Noví Oasis nemůžou nepotěšit žádného fandu Beatles nebo Rolling Stones. Tohle srovnání snad začíná být trochu klišé, ale nedá se mu vyhnout. Na albu se mi kromě markantní inspirace zmíněnou klasikou líbí i fakt, že s každým poslechem jsou skladby paradoxně zábavnější - z největší části díky mnohavrstvému, hlubokému zvuku. Noel Gallahgher vás tklivým "If you won't save me, please don't waste my time," zaručeně chytí za srdce. "Bag It Up" je zase vypalovačka jako ušitá na míru vyznavačům hudby typu Red Hot Chili Peppers. Celé album mi připadá koncipované jako psychedelická road movie, kde se možná při některých skladbách malinko zaseknete, ale ve chvíli, kdy začnete znovu vnímat, zjistíte že vás hrozně baví. Na albu nenajde typické kytarové orgie - místo nich se dočkáte velmi kvalitně propracovaného zvuku. Budete muset oželit i stadiónové pecky - až na několik málo momentů. Skalní fanoušci bratrů Gallagherových ale budou pravděpodobně zklamaní, protože "Dig Out Your Soul" se skutečně nese v úplně jiném duchu než starší nahrávky. Pro ty, kdo se dokážou přenést přes vzpomínání na staré Oasis, budou ti noví příjemným překvapením.

Karel Veselý - Zdání majestátnosti (6/10)
Vztah k interpretovi: První dvě desky a singly z té doby jsou moje "guilty pleasure".

Nové album Oasis ještě ani nebylo na pultech a už se o spoluautorství jedné melodie přihlásil veterán Cliff Richard. Srandovní. Skoro to až vypadá, že Oasis si od svého kámoše Jay-Zho (vtip!) naučili, že nové skladby se nejlépe skládají ze starých a hiphopovou taktiku za pět prstů teď používají zcela bez skrupulí. Znalci Beatles můžou s "Dig Out Your Soul" rovnou hrát hru Poznej originál. Vadí to? Ani ne. Noel zase po letech chytl slinu (a nebo našel svoje zápisky z časů "Definitely Maybe") a první polovina desky se dá poslouchat. Hutný bluesový zvuk, do kterého se Oasis na nové desce zabalili, jim sluší. Působí to dojmem majestátnosti a písně vypadají větší, než ve skutečnosti jsou. Pod sukni jim ale radši nekoukejte. "The Turning" a "The Shock Of The Lightning" jsou tak dobré, že kdyby je Oasis natočili před deseti lety, mohly to být klidně b-strany na jejich slavných EPčkách. Po triumfu jménem "Falling Down" ale přijde rychlý sešup. Noel poslední čtyři skladby přepustil Gemovi, Anymu a svému bráchovi, který si ještě pořád myslí, že je reinkarnace Johna Lennona. Není. Doporučuji použít klávesu DELETE a udělat si z "Dig Out Your Soul" jedno celkem slušné čtyřpísňové EPčko.

---

Album: Oasis - Dig Out Your Soul
Průměrné hodnocení: 7,6/10
Celkový čas: 45:42
Skladby: Bag It Up, The Turning, Waiting For The Rapture, The Shock Of The Lightning, I'm Outta Time, (Get Off Your) High Horse Lady, Falling Down, To Be Where There's Life, Ain't Got Nothin', The Nature Of Reality, Soldier On