Kapele White Lies mnozí prorokují velkou budoucnost, co to pro vás znamená být uvnitř toho všeho?

Harry McVeigh: Myslím, že pro nás všechny je nejlepší asi právě ten pocit, že jsme součástí. Nenapadlo nás, že budeme na tomto místě v tuhle dobu po tom, co jsme před rokem jen něco podepsali a začali.
Jack Brown: Opravdu z toho máme dobrý pocit. Prakticky celý náš život se teď točí kolem naší kapely, což jsme si vždy přáli, aniž by nás napadlo, že by se to vážně mohlo povést. Tak si myslím, že právě teď jsme opravdu šťastní.

A kdyby se to takhle neudálo?

HM: Asi bychom byli pravděpodobně na univerzitě, protože před tím, než jsme začali s kapelou, jsme všichni byli na různých univerzitách po celé zemi. Rozhodli jsme se je odložit, vzít si roční pauzu a zkusit, jestli bude kapela fungovat, což se povedlo.

Proč jste se vlastně rozhodli nahrát album v Bruselu?

HM: Studio, které jsme tam našli, bylo fakt úžasné. Bylo lepší než většina studií v Británii , hledali jsme něco domáčtějšího, kde bychom mohli i zůstat. Taky to nebylo tak daleko od Londýna, Brusel je díky vlakům docela dobře dostupný, takže jsme se mohli vracet na víkendy, navíc to tam vypadalo jak kdekoli v Anglii a Walesu. A hlavně to bylo levnější nahrávat v Evropě - což je asi hlavní důvod naší volby.

Jak dlouho nahrávání trvalo?

HM: Dělali jsme okolo měsíce v Bruselu a pak nahrávali asi další měsíc, celkově nějak okolo devíti, deseti týdnů. A asi další měsíc jsme pracovali v Londýně.

V létě kolovaly informace, že byste měli svůj debut vydat už v září, proč ten přesun na leden?

JB: Pořád jsme byli nová kapela, která tu nebyla tak dlouho. Chtěli jsme dát lidem čas vidět nás živě a slyšet některé naše songy, aby do sebe dostali náš sound předtím, než vyjde album. Myslím, že v září by to bylo moc brzy.

Váš singl "Unfinished Business" byl vcelku úspěšný, jeho nástupce "Death" má také solidně nakročeno, nejste trochu pod tlakem vzhledem k celé desce?

HM: Myslím, že teď už to nemusíme moc řešit, už je to hotové. Takže už není nic, co bychom mohli udělat, i kdybychom se toho sebe víc obávali. Na druhou stranu se musím přiznat, že jsme na to album hrdí. Stálo nás hodně práce a víme, že je tam několik opravdu dobrých písní. Takže to snad lidé ocení, i ostatní písně, i příští singl.

Vám všem je kolem dvaceti, ale téma vašich písní se točí hodně kolem smrti. Je to něco, co vás děsí?

HM: Myslím, že je to něco, o čem možná přemýšlíš víc, když jsi starší, ale když je ti dvacet, je to něco, co se v tobě probouzí, dostává se to odněkud zevnitř na povrch. Znáš to, ležíš na posteli a přemýšlíš - občas to může vklouznout do tvojí mysli a ty hloubáš nad tím, co se stane, když umřeš. Takové ty věci jako "jak umřu, co bude po smrti...", to spojí lidi, protože podle mě každý nějakým způsobem o těchto věcech přemýšlí. Je to takový společný základ pro všechny.

Proč jste ukončili Fear Of Flying a založili úplně novou kapelu s naprosto odlišným stylem?

HM: Měli jsme tu kapelu, když nám bylo šestnáct sedmnáct let, možná dokonce mladší. Byli jsme v ní tři čtyři roky. Vždycky jsme dělali hudbu společně. Vždycky jsme společně měnili zvuk a styl. A během té doby jsme se hodně vyvinuli. Nastala doba, kdy přestáváš být teenagerem a začínáš se stávat dospělým, okolo dvaceti jsme docela hodně dospěli a zvuk Fear Of Flying se změnil. Ale není to, že bychom vždycky psali šťastné songy, když jsme byli Fear Of Flying. Taky jsme měli docela dost temných písní. Prostě jsme došli do bodu, kdy jsme napsali pár songů a měli jsme pocit, že to nedává smysl.
JB: A i když to hodně lidem připadá jako ohromná změna, ve skutečnosti tomu tak není. Vždycky jsme se zvukově měnili a posouvali. Našli jsme zvuk, se kterým jsme byli spokojení, a nejednou se stalo, že to jak jsme vždycky chtěli znít, bylo dokonce ještě úspěšnější. Nemyslím, že by fungovalo, kdybychom pokračovali ve Fear Of Flying. Potřebovali jsme změnit jméno, protože tohle bylo příliš odlišné od toho, čím jsme byli coby Fear Of Flying. Podle mě jsme našli odvahu pojmenovat něco nového a věděli jsme, že v tom dokážeme pokračovat. Takže jsme změnili jméno a začali znovu. A myslím, že dobře.

Takže plány na rok 2009 jsou jasné...

HM: Přesně tak, pojdeme další turné na propagaci desky, v létě festivaly. Doufám, že podnikneme pár turné i coby headlineři, pak se vrátíme do Ameriky a zase zpátky. Po tom návratu bychom rádi projeli i Evropu. Lákají nás města jako Paříž, Berlín...

...Praha.

HM: Proč ne, myslím, že v České republice hráli teď Kaiser Chiefs a my máme stejného manažera, takže bych to viděl docela reálně.

Spoluautorkou rozhovoru je Hana Vašátková.