Radio GaGa hlásí: Tak trochu jako Gwen

"The Fame" je taneční deska, které jednoznačně kraluje Lady GaGa. Ta je sice v sólové kariéře teprve na startu, ale prsty má už v mnoha jiných nahrávkách. Na jejím albu nechybí Akon či RedOne, nejčastěji se ale skloňuje její podobnost ke Gwen Stefani.

6/10

Lady GaGa - The Fame

Vydáno: 22.09.2008
Celkový čas: 45:43

Skladby: Just Dance, LoveGame, Paparazzi, Beautiful Dirty Rich, Eh Eh (Nothing Else I Can Say), Poker Face, The Fame, Money Honey, Again Again, Boys Boys Boys, Brown Eyes, Summerboy, I Like It Rough

Vydavatel: Universal

Ohodnoť toto album

Když byla ještě malá holčička, často si prozpěvovala písničky Cyndi Lauper, Michaela Jacksona a evidentně měla i ráda pecku Queen "Radio GaGa". Tak prý vznikl pseudonym Lady GaGa. Práskla to na sebe v jednom rozhovoru sama Stefani Gabriella Germanotta (toto jméno je uvedeno v jejích dokladech). Ve velkém hudebním světě se pak spolupodílela na písničkách pro The Pussycat Dolls a nejnověji paří s Britney Spears na chystané desce "Circus". "The Fame" je však malý, velký debut Lady GaGa, jemuž skvěle vyšlapal cestu song "Just Dance", v němž se mihnou Akon a Colby O'Donis.

"The Fame" má mnoho společného s comebackovou deskou "The Block" New Kids On The Block, na které Lady Gaga zpívá v songu "Big Girl Now". Větším pojidlem je ale producent RedOne, jenž svou práci na obou počinech vzal téměř přes kopírák. "The Fame" je však větší jízda na současné electro vlně, která nezavání zbytečnou nudou.

Lady GaGa je provokatérka, v "Poker Face" si dokonce utahuje ze stylu, který nastolil sám nepřekonatelný Timbaland. V "Again Again" nečekaně přijde skoro rockově znějící balada, přesto jí to více sluší v up-tempo skladbách, kdy s vámi koketuje a nenechá ani na chvilku v klidu ("LoveGame", "Money Honey"). Na druhou stranu tu vyskakuje velká výstraha rádia GaGa: Lady je snadno zaměnitelná s Gwen Stefani, je však o stupeň horší - v závěru placky se dočkáte i několika slabších chvil.

"The Fame" je slušným startem sólové cesty Lady GaGa, kazí ho však jednolitá snaha činitele jménem RedOne. Jinak to je fajn disko s retro-electro zabarvením, které bude po určitou chvíli hodně bavit, ale trvanlivost se nyní těžko odhaduje.

• Ale jo (Martin, 17.11.2008 23:24) Reagovat

  Just Dance je moc fajn písnička, nemusela by rotovat v rádiích sice tak často, ale ještě se mi neoposlouchala... tak uvidíme s čím holčina přijde dále.
  
  

• viva gaga (Lucie, 12.12.2008 16:41) Reagovat

  po dlouhy dobe deska, ktera se da poslouchat v kuse, ne jako obvykle - dve tri pecky a pak vata... fame je fakt vyborny cdcko, 6 z 10 mi prijde malo, minimalne 8!!
  
  

• o 2 body vic:) (Lukas, 10.02.2009 13:04) Reagovat

  Tahle deska se fakt povedla kazda pisnicka je skvela ale po boys boys boys uz je to bida 8/10
  
  

• tahle recenze je ulet (chocobo, 13.04.2009 13:27) Reagovat

  myslim si, ze v popu nebyly vody dlouhou dobu stojatejsi. Kralovani Timbalanda skoncilo a vsem se oposlouchal a myslim, ze Lady GaGa prisla s (na pop) revolucni deskou. Prijde mi plna super napadu, celkove sem z jeji tvorby uz nejakou dobu paf. Navic - ona umi opravdu skvele zpivat. Najdete si cherrytree session a uvidite. Ja bych dal klidne 9/10. Takhle SKVELOU popovou desku uz dlouho nikdo nevydal
  
  

• hm.... (Nerevanin, 19.02.2010 20:01) Reagovat

  Souhlasím s recenzí. Mám ale The Fame Monster, takže Again Again vůbec na albu nemám a naopak má navíc Disco Heaven a Retro Freak Dance. A taky jsou písně v jiném pořadí. Prvních šest písní (singly + I like it rough) jsou podle mě docela hodně povedené. Následující Starstruck, Beautiful dirty rich, The Fame jsou zatím na první poslech úplně stejné, kromě začátku BDR si z ostatních nic nepamatuju. Money Honey a Boys Boys Boys jsou hodně slabé. Paper Gangsta je opět podle mého poměrně zdařilá. Brown Eyes je povedená a pěkná, ale u mě hodně splývá s následující Summerboy, která už tak dobrá není. Tyhle dvě písně měly být od sebe alespoň tři písně. Disco Heaven je fajn s dobrým tempem, Retro Dance Freak je takový průměr jako Starstruck, BDR a The Fame. To byl zatím první poslech. Doufám, že po dalších se mi to zalíbí víc. Je fakt, že skoro všechny písně si umím představit na diskotékách, ale přece jenom si myslím, že na první poslech je to slabší průměr. Prostě na začátek pár pecek, pak už se to veze. Chtělo by to ty hity a horší kousky promíchat. Ty hitovky jsou chytlavé a člověku se zalíbí skoro hned. Zbytek je horší, nezaujme ani refrén. Musím říct, že mám pocit, že Lady Gaga prorazila především kvůli tomu, že její hudba je docela hodně odlišná od běžného popu. Myslím, že opravdu hitová deska jako je tahle by se měla zalíbit hned na první poslech, ne až na x-tý... Trochu je to pro mě zklamání. Zatím souhlasím s tím hodnocením 6/10. Časem uvidím.
  
  Co se týká The Fame Monster, tedy osmi nových nahrávek, Bad Romance a Alejandro jsou povedené, chytlavé. Monster je taky poměrně fajn, stále nadprůměr. Speechless s nádechem písní ze 70. let je zajímavých a docela přéjemným zpestřením a připomíná mi některá Gagina živá vystoupení, čímž mu u mě stoupá laťka. Dance In The Dark je taková lehce nadprůměrná, nějakou jinou píseň mi hrozně připomíná, ale netuším jakou. Telephone je opět hodně povedená, i když Beyoncé tam být nemusela. So Happy I Could Die je průměr. A poslední Teeth je zajímavá, ale asi nejhorší píseň na albu. Celkově je podle mě placka The Fame Monster, kde jen osm písní, povedenější The Fame, dala bych mu tak 8/10.
  
  

Naživo: Synthpopoví Camouflage se v Ostravě ukázali jako výborná živá kapela Německá skupina Camouflage vyjela na turné k neuvěřitelnému čtyřicátému výročí existence. Retrospektivní show postavená na největších hitech pod názvem "Rewind To The Future And Goodbye" se odehrála i v ostravském klubu Barrák.... čtěte zde

Vydáno: 29.03.2025 19:30 v sekci Naživo

Naživo: Anastacia oslavila v O2 universu pětadvacet let na scéně a ohromila svým hlasem Anastacia už se na scéně nějaký ten rok pohybuje. Může se to zdát neuvěřitelné, ale od vydání jejího debutu "Not That Kind" uplynulo rovné čtvrtstoletí. Současné turné nazvala po své prvotině spíše symbolicky - zazněla z ní... čtěte zde

Vydáno: 29.03.2025 11:57 v sekci Naživo

Blogísek ultrapopaře: musicserver je hudební všežravec. Jen ta dechovka nám chybí Na musicserveru vyjde každý měsíc přibližně tři sta článků. A i když se nemůžeme věnovat všemu a všem - hudby prostě vzniká strašná spousta -, každý žánr u nás má dveře otevřené. I proto mě občas překvapí, jak... čtěte zde

Vydáno: 29.03.2025 08:00 v sekci Publicistika | Blogísek ultrapopaře

7/10

Recenze: Olympic zůstává i na třiadvacáté desce pořád "Bombarďák" "Mám to rád. Napořád. To nejde vzdát." Tímhle sloganem z titulní skladby by mohlo být opředeno klidně celé novinkové album "Bombarďák". I po více než šedesáti letech existence se dá stvořit šťavnatá nahrávka plná energie.... čtěte zde

Vydáno: 28.03.2025 09:30 v sekci Recenze

Naživo: Mňága a Žďorp na svém prvním letošním koncertě v Praze představila "Podivné rybičky" Skupina z Valmezu se po nahrávání nové desky, která by měla vyjít v září, ukázala po čtvrt roce fanouškům. Část jarní šňůry odstartovala právě v pražském Lucerna Music Baru, který bez problémů vyprodala. Během... čtěte zde

Vydáno: 27.03.2025 20:00 v sekci Naživo