Radio GaGa hlásí: Tak trochu jako Gwen

"The Fame" je taneční deska, které jednoznačně kraluje Lady GaGa. Ta je sice v sólové kariéře teprve na startu, ale prsty má už v mnoha jiných nahrávkách. Na jejím albu nechybí Akon či RedOne, nejčastěji se ale skloňuje její podobnost ke Gwen Stefani.

6/10

Lady GaGa - The Fame

Vydáno: 22.09.2008
Celkový čas: 45:43

Skladby: Just Dance, LoveGame, Paparazzi, Beautiful Dirty Rich, Eh Eh (Nothing Else I Can Say), Poker Face, The Fame, Money Honey, Again Again, Boys Boys Boys, Brown Eyes, Summerboy, I Like It Rough

Vydavatel: Universal

Ohodnoť toto album

Když byla ještě malá holčička, často si prozpěvovala písničky Cyndi Lauper, Michaela Jacksona a evidentně měla i ráda pecku Queen "Radio GaGa". Tak prý vznikl pseudonym Lady GaGa. Práskla to na sebe v jednom rozhovoru sama Stefani Gabriella Germanotta (toto jméno je uvedeno v jejích dokladech). Ve velkém hudebním světě se pak spolupodílela na písničkách pro The Pussycat Dolls a nejnověji paří s Britney Spears na chystané desce "Circus". "The Fame" je však malý, velký debut Lady GaGa, jemuž skvěle vyšlapal cestu song "Just Dance", v němž se mihnou Akon a Colby O'Donis.

"The Fame" má mnoho společného s comebackovou deskou "The Block" New Kids On The Block, na které Lady Gaga zpívá v songu "Big Girl Now". Větším pojidlem je ale producent RedOne, jenž svou práci na obou počinech vzal téměř přes kopírák. "The Fame" je však větší jízda na současné electro vlně, která nezavání zbytečnou nudou.

Lady GaGa je provokatérka, v "Poker Face" si dokonce utahuje ze stylu, který nastolil sám nepřekonatelný Timbaland. V "Again Again" nečekaně přijde skoro rockově znějící balada, přesto jí to více sluší v up-tempo skladbách, kdy s vámi koketuje a nenechá ani na chvilku v klidu ("LoveGame", "Money Honey"). Na druhou stranu tu vyskakuje velká výstraha rádia GaGa: Lady je snadno zaměnitelná s Gwen Stefani, je však o stupeň horší - v závěru placky se dočkáte i několika slabších chvil.

"The Fame" je slušným startem sólové cesty Lady GaGa, kazí ho však jednolitá snaha činitele jménem RedOne. Jinak to je fajn disko s retro-electro zabarvením, které bude po určitou chvíli hodně bavit, ale trvanlivost se nyní těžko odhaduje.

• Ale jo (Martin, 17.11.2008 23:24) Reagovat

  Just Dance je moc fajn písnička, nemusela by rotovat v rádiích sice tak často, ale ještě se mi neoposlouchala... tak uvidíme s čím holčina přijde dále.
  
  

• viva gaga (Lucie, 12.12.2008 16:41) Reagovat

  po dlouhy dobe deska, ktera se da poslouchat v kuse, ne jako obvykle - dve tri pecky a pak vata... fame je fakt vyborny cdcko, 6 z 10 mi prijde malo, minimalne 8!!
  
  

• o 2 body vic:) (Lukas, 10.02.2009 13:04) Reagovat

  Tahle deska se fakt povedla kazda pisnicka je skvela ale po boys boys boys uz je to bida 8/10
  
  

• tahle recenze je ulet (chocobo, 13.04.2009 13:27) Reagovat

  myslim si, ze v popu nebyly vody dlouhou dobu stojatejsi. Kralovani Timbalanda skoncilo a vsem se oposlouchal a myslim, ze Lady GaGa prisla s (na pop) revolucni deskou. Prijde mi plna super napadu, celkove sem z jeji tvorby uz nejakou dobu paf. Navic - ona umi opravdu skvele zpivat. Najdete si cherrytree session a uvidite. Ja bych dal klidne 9/10. Takhle SKVELOU popovou desku uz dlouho nikdo nevydal
  
  

• hm.... (Nerevanin, 19.02.2010 20:01) Reagovat

  Souhlasím s recenzí. Mám ale The Fame Monster, takže Again Again vůbec na albu nemám a naopak má navíc Disco Heaven a Retro Freak Dance. A taky jsou písně v jiném pořadí. Prvních šest písní (singly + I like it rough) jsou podle mě docela hodně povedené. Následující Starstruck, Beautiful dirty rich, The Fame jsou zatím na první poslech úplně stejné, kromě začátku BDR si z ostatních nic nepamatuju. Money Honey a Boys Boys Boys jsou hodně slabé. Paper Gangsta je opět podle mého poměrně zdařilá. Brown Eyes je povedená a pěkná, ale u mě hodně splývá s následující Summerboy, která už tak dobrá není. Tyhle dvě písně měly být od sebe alespoň tři písně. Disco Heaven je fajn s dobrým tempem, Retro Dance Freak je takový průměr jako Starstruck, BDR a The Fame. To byl zatím první poslech. Doufám, že po dalších se mi to zalíbí víc. Je fakt, že skoro všechny písně si umím představit na diskotékách, ale přece jenom si myslím, že na první poslech je to slabší průměr. Prostě na začátek pár pecek, pak už se to veze. Chtělo by to ty hity a horší kousky promíchat. Ty hitovky jsou chytlavé a člověku se zalíbí skoro hned. Zbytek je horší, nezaujme ani refrén. Musím říct, že mám pocit, že Lady Gaga prorazila především kvůli tomu, že její hudba je docela hodně odlišná od běžného popu. Myslím, že opravdu hitová deska jako je tahle by se měla zalíbit hned na první poslech, ne až na x-tý... Trochu je to pro mě zklamání. Zatím souhlasím s tím hodnocením 6/10. Časem uvidím.
  
  Co se týká The Fame Monster, tedy osmi nových nahrávek, Bad Romance a Alejandro jsou povedené, chytlavé. Monster je taky poměrně fajn, stále nadprůměr. Speechless s nádechem písní ze 70. let je zajímavých a docela přéjemným zpestřením a připomíná mi některá Gagina živá vystoupení, čímž mu u mě stoupá laťka. Dance In The Dark je taková lehce nadprůměrná, nějakou jinou píseň mi hrozně připomíná, ale netuším jakou. Telephone je opět hodně povedená, i když Beyoncé tam být nemusela. So Happy I Could Die je průměr. A poslední Teeth je zajímavá, ale asi nejhorší píseň na albu. Celkově je podle mě placka The Fame Monster, kde jen osm písní, povedenější The Fame, dala bych mu tak 8/10.
  
  

Rozhovory: Ventolin - Být uzavřený ve své pevnosti nikam nevede, je potřeba se někam vypravit David Doubek alias Ventolin se stal svébytným fenoménem na poli domácí elektronické hudby. Před pár týdny vydal čerstvé album "Všechno nejlepší", na kterém opět přináší analogovou elektroniku korunovanou absurdními texty i... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Dunaj po boku Jany Vébrové neztrácí tvář a na "Mňau" zkoumá nové proudy Klíčová formace nejen brněnské alternativy, Dunaj, dokázala před třemi lety úspěšně navázat - po téměř čtvrtstoletí ticha! - na svou minulost a představila album "Za vodou". Nyní kapela přizvala na palubu Janu Vébrovou a s... čtěte zde

Vydáno: 21.04.2025 00:00 v sekci Recenze

Naživo: "Hru na oliheň" přivedl skladatel její hudby Jung Jaeil v Nové spirále doslova k životu Pianista, kytarista, ale především hudební skladatel Jung Jaeil má k Praze nesmírně blízký vztah. Už coby malý kluk sledoval doma v Koreji záznamy představení Českého národního symfonického orchestru a žasl nad tou nádherou. Jeho... čtěte zde

Vydáno: 20.04.2025 16:00 v sekci Naživo

8/10

Recenze: Panda Bear zůstává na albu "Sinister Grift" věrný sám sobě a sází na uvolněný zvuk Panda Bear na konci února po delší přestávce představil svou novou studiovku "Sinister Grift“. Zatímco umělcovy předchozí sólové počiny "Person Pitch" a "Tomboy" se vyznačovaly hudební komplexností, ten aktuální se pyšní... čtěte zde

Vydáno: 20.04.2025 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Zahajovací večer Composers Summit Prague 2025 se nesmírně povedl Zahajovací koncert čtvrtého ročníku Composers Summit Prague, potřetí konaný v Obecním domě, pokračoval ve svém přirozeném vývoji nastoleném v předchozích letech. Spíše tedy obrušoval hrany, než že by přinášel zásadní... čtěte zde

Vydáno: 19.04.2025 14:30 v sekci Naživo