Radoslav Banga měl s Gipsy.cz velké plány a po debutu, jako byl "Romano Hip Hop", se ani nebylo čemu divit. Stejně tak se ale nelze divit, že "Reprezent" vrátil naše nadšení zpátky na nulu. Jestli druhá deska opravdu ukazuje kvalitu, tak mají Gipsy.cz problém. Více v naší makrorecenzi.
© facebook interpreta Gipsy.cz si udělali úspěšným debutem
"Romano Hip Hop" solidní jméno. Když jsem je viděl loni na Colours Of Ostrava, přesvědčili mě navíc, že se nejedná jen o splnění českého snu o mladé world music naději, ale že jde o opravdu horké jméno budoucnosti. Na druhém albu parta kolem Radoslava "Gipsyho" Bangy slibovala prohloubení svého vlastního hudebního tématu, které míchá tradiční romskou hudbu s hip hopem a popovým klišé, takže neriskovali, šli na jistotu. Tomu odpovídá fakt, že Dan Hájek v
hlavní recenzi udělil druhé řadovce
Gipsy.cz sedmičku, tedy stejné číslo, jako jsme přiřkli debutu. Další pětice našich redaktorů s ním v makrorecenzi ale povětšinou nesouhlasí a "Reprezent" posílá do hlubin zapomnění, až k padesátiprocentní hranici.
Honza Sedláček - Zatím ještě výživný materiál z ghetta (7/10)
Vztah k interpretovi: Na zadek jsem při poslechu tzv. romano hip hopu nepadal, ale určitý obdiv pro jejich debut tady byl.
Těžko říct, jestli si Radoslav Banga aka raper
Gipsy dovedl vůbec kdy představit, jaké vášně rozproudí v naší kotlině úspěch jeho posledního projektu. Prvotina
Gipsy.cz "Romano Hip Hop" byla obrovským manifestem v naší domovině dost často přehlížené, ale očividně pulzující romské kultury. Zároveň, a to se mě jako hudebního kritika týká nejvíce, představovala vpravdě neotřelý pokus o boj s nudou a šedí v regálech hudebních krámů. Bangovo rýmování se pak i na novince opírá o více než dobrý instrumentální feeling kolegů z kapely. Výrazný posun oproti
jedničce na téhle desce tedy nehledejte. Pichlavě vtipné texty, narážející jak do neduhů a šrámů české společnosti, tak do romské komunity samotné, poukazují na to, že alespoň prozatím se kapela nezačala brát vážně, před čímž bychom měli pány varovat ze všeho nejvíce. Například třetí stopa "Dokud dejchám" už přece jen zavání tím druhem fatalismu, jehož by se měli
Gipsy.cz do budoucna vyvarovat. Jinak je ale "Reprezent" albem pestrým, zábavným a už po druhé netradičním a záživným. Zatím mně to takhle stačí.
Karel Veselý - Jednooký král mezi slepými (6/10)
Vztah k interpretovi: Ač s Gipsym sympatizuju, z debutu jsem měl dost rozpačitý dojem.
Rozruch, který v Česku vyvolali
Gipsy.cz, je jako bouře ve sklenici vody. Jejich fúze hip hopu a cikánské etnické hudby je originální alespoň v domácích poměrech, ale "na českou kapelu dobrý" já nehraju. Gipsyho jsem měl rád jako sprostého erotomana na "Rýmy a Blues", v
Gipsy.cz střídá masku šaška a moralisty a sám ani nevím, která z nich mě více irituje. Rap je druholigové úrovně a určitě mu nepomáhá, že je z mixu nesmyslně vytažený. Navíc platí, že čím méně hip hopu, tím pro
Gipsy.cz lépe. Když se jejich cikánská mašina rozjede naplno ("Na cigánské svatbě", "Vítej"), máte chuť zatleskat, divné pokusy o popové hitovky ("Večernice", "Dobrý den") vás ale zase rychle vyléčí.
Gipsy.cz se snaží hrát na příliš mnoho stran - reprezentovat své etnikum, být mu vzorem, káravým otcem, bavičem i divákem jeho dramat - a někde uprostřed toho všeho se úplně ztratil. Když poslouchám
kolotočářskou odrhovačku "Benga Beating", začínám mít strach, že
Gipsy.cz jednou skončí ve škatulce, které se říká "novelty records", kde bude ležet vedle alb Bořka stavitele a Čtyřlístku. A těžko říci, jestli za to můžou
Gipsy a Lavička nebo kontext českého popu, ze kterého se nemůžou vyhrabat. Pro třetí album vidím jedinou šanci - zahraničního producenta.
Pavel Parikrupa - Nahoru dolů, ode zdi ke zdi (5/10)
Vztah k interpretovi: "Romano Hip Hop" jsem v minulém makru hodně vychválil a na koncertech se mi partička kolem Bangy zamlouvala a bavila mne.
© Roman Černý / indies.eu Prvotina
Gipsy.cz se mi líbila moc, aktuální dvojka je pro mne přinejmenším rozpačitá. Divná. A nejde jen o to, že model "hip hop plus cigánská hudba" napodruhé už tak nepřekvapí. "Reprezent" je hrozně nevyrovnané album a těch lepších momentů je bohužel po málu. Vtipná je titulní pecka, nejlepší položka desky. Šťávu a muzikantské nápady mají "Benga Beating" a "Na cigánské svatbe", pak už jen ojediněle potěší a pobaví Lavičkovy husle, vychytaný sampl nebo (bezděčný?) frontmanův textový zásek. Tepe do všeho statečně, šije do věcí, co ho trápí (tedy řečeno oblíbeným slovem téhle desky
serou - to je přesnější), ale je to místy tak nešikovné a trapné, až to tahá za uši. I v rámci jediné písně se dočkáte povedených chvil a hned vzápětí nějaké blbosti. Jako byste plavali motýlka na koupališti, při nádechu do nosu nasajete vůni cukrové vaty a pečených klobásek a když se ponoříte do vody a otevřete oči, před nosem vám plave velké... Však víte co.
Honza Balušek - Protirasistická estráda (4/10)
Vztah k interpretovi: Debutové album se mi docela líbilo, ale už na něm mi vadily povětšinou hloupé texty.
Cestou od Ramonise přes Syndrop Snoop a svou sprostou sólovku se
Gipsy konečně prokousal ke komerčnímu a relativně i kritickému úspěchu s
Gipsy.cz. I ti, kdo jejich směsku rapu, popu, world music a cigánské hudby vůbec nemusí, jim musí přiznat, že naživo to funguje skvěle. Jenže oni vydávají i desky. A tam už to tolik nešlape. A je více rozumět textům, což je hlavní průšvih. Druhé album by bylo stravitelnější, kdyby neobsahovalo tolik českých textů, či radši bylo rovnou instrumentální. Na hudebním poli jsou totiž
Gipsy.cz zajímaví, míchají vše možné, a i když nejsou nijak originální, hudební složka tu textovou převyšuje o... hodně. Nejsem zrovna příznivcem kvant jinotajů, kdy případné vysvětlení autora, o čem skladba je, se samotným textem vůbec nekoresponduje, ale u Gipsyho mám pocit, že větu
"Je to bílé," umí říci pouze způsobem
"Je to bílé, kurva" a nijak jinak. Dalším problémem je, že snahu
něco sdělit kapela kombinuje mnohdy s popěvky, které jsou vyloženě estrádní ("Dobrý den", "Barvoslepej svět"). A nezní to bohužel jako parodie. Výsledkem je pár dobrých hitovek, ale hlavně spousta textů, z nichž vám bude akorát tak trapně.
Honza Průša - Černobílá - barevná deska 4/10
Vztah k interpretovi: Vždycky jsem si myslel, že Gipsy je zajímavá osobnost a až doteď jsem ho respektoval. Po poslechu desky už ale nemůžu.
Velkohubě deklamuje, co se mu zrovna hodí, dost často si protiřečí. Je sice kluk z ulice, penězi a prodejnými lidmi opovrhuje, ale sám nemá problém vystoupit na soukromé party naší významné banky. O tom ale nezpívá. Jeho tématem je hlavně barevné vidění světa a také různé sociálně-politicko-kulturní problémy. Sám se však nebrání zjednodušování, škatulkování a vlastní černobílosti a to přesně v rozporu jiné a přitom vlastně úplně stejné černobílosti, kterou tak odsuzuje. Kdyby zpíval jazykem, jemuž nerozumím, určitě by mě jeho cikánsko-balkánská hudba hodně bavila. Jenže já rozumím jeho textům a v tom je problém (zvlášť u hip hopu). Takže tu je na jedné straně sakra zábavná muzika, na druhé primitivní a nevěrohodné texty, které mě často i uráží. Hloupá přirovnání, nepatřičná ironie, ubohý humor. Co s tím? Buď nejsem schopen nadhledu a jsem zcela mimo (i to je možné), nebo, a s každým dalším poslechem té desky se mi to znovu a znovu potvrzuje, prostě
Gipsy patří tam, kam jemu překvapivě podobný
Daniel Landa a nemá smysl se jím zabývat.
Album:
Gipsy.cz - Reprezent
Průměrné hodnocení: 5,2/10
Celkový čas: 43:07
Skladby:
Benga Beating, Barvoslepej svět, Dokud dejchám, Večernice,
Amen Savore, Amenca, Reprezent, Na cigánské svatbe, Love love, Gejza Ušti, Dobrý den, Udělej něco!, Vítej, A na závěr si s námi dejte trochu té Čunárny