Pavel Vrba patří dlouhá léta ke špičce českého textařského řemesla. V dubnu letošního roku oslavil tento matador své sedmdesáté narozeniny a v Divadle Hybernia mu, jak praví promo materiál, popřála naše pěvecká špička. Bylo to opravdu tak? Napoví záznam tohoto koncertu nazvaný "Jasná zpráva? Jedeme dál!"
3/10
Různí - Jasná zpráva? Jedeme dál!
Vydáno: 02.06.2008
Celkový čas: 65:34
Skladby: Petr Janda & Petra Janů - Jedeme dál, Olympic - Dávno, Olympic - Osmý den, Šárka Vaňková - Mám ráda cestu lesní, Monika Absolonová - Vyznání, Ilona Csáková - V stínu kapradiny, Lou Fanánek Hagen & Petr Pečený - Dáma při těle, Lešek Semelka - Šaty z šátků, Petr Kolář - Kdybych já byl kovářem, Petra Janů - Jámy, Petra Janů - Říkej mi, Lešek Semelka & Blue Effect - Zázrak jedné noci, Michal David - Vůně ženy, Petr Poláček - Vzpomínkám daň splácím, Leona Machálková - Zatmění, Bára Basiková - V pochybách, Josef Vojtek & Aleš Brichta & Olympic - Jako zamlada, Olympic & všichni - Jasná zpráva
Vydavatel: Popron Music
K Pavlu Vrbovi chovám velkou úctu, protože při množství písňových textů, které napsal, a s přihlédnutím k žánrovému rozptylu a různorodosti interpretů, pro něž psal a píše, si zachoval nebývalou kvalitativní úroveň. Jeho cit pro český jazyk je úžasný a mnoho dnes zlidovělých písní, které obdařil svými verši, dosáhla své velké oblíbenosti - co si budeme nalhávat - zejména díky textu (takový na tomto CD uvedený olympický "Osmý den" je toho důkazem).
Takovému textaři se sluší popřát k životnímu jubileu velkolepě. Oním blahopřáním měl být koncert v Divadle Hybernia, na kterém zazněly jak jinak než písně, které
Pavel Vrba otextoval. Ta osmnáctka skladeb by se dala rozdělit na tři díly: písně zpívané původními interprety, kteří i onen dubnový večer předvedli solidní výkon. Jediná
Petra Janů nebyla zřejmě v ideální hlasové (nebo možná spíš dechové) pohodě, ale znát je to jenom proto, že člověk má v uších naprosto dokonalé studiové originály skvostů "Jedeme dál" nebo "Říkej mi". Druhý díl tvoří kousky zpívané někým novým, ale dobře, mezi které bych zařadil "Jako zamlada" v podání pánů Vojtka a Brichty nebo třeba "Kdybych já byl kovářem" v citlivém přednesu Petra Koláře.
Co však činí cédéčko v kuse neposlouchatelným, jsou paskvily českých pěveckých taky špiček. Nic proti Fanánkovi či panu doktoru Pečenému, ale jejich falešné podání "Dámy při těle" je přímo obludné.
Šárka Vaňková nesahá vcelku pochopitelně Heleně Vondráčkové v "Mám ráda cestu lesní" ani po kotníky. A
Monika Absolonová v české verzi písně "Vyznání", proslavené Marikou Gombitovou? Bez komentáře.
Takže co s tímhle nesourodým záznamem narozeninového koncertu? Tohle cédéčko si měli oslavenec a gratulanti vypálit domů na památku, to by byla hezká vzpomínka. Ale kupovat jej? Proč?