Program začal na holešovickém výstavišti v pavilónech kolem Křižíkovy fontány už v osm hodin vystoupením T´break s DJi Liquid A a Babe LN ve vstupní hale. Většina lidí se ale teprve scházela, i já jsem ještě seděl v tramvaji. Když jsem dorazil, nejistě jsem se rozhlížel, protože na výstavišti probíhá zároveň Podzimní pouť, okolo hrála diskotéková hudba a z reproduktorů se ozývalo: "Jo jo jo, je to paráda, jízda crazy dance, zvedáme se do výšky!". To byl protřelý kolotočový speakr, který prostě ví, jak dostat lidi na ty svoje crazy labutě. Málem dostal i mě, fakt mě měl na háku, ale odolal jsem.

Vystoupení T´break jsem viděl pouze zvenčí, přes sklo. Hutný drum´n´bass, do kterého se rapovalo, na rozjezd dobrý. V deset hodin se otevřely i ostatní pavilóny - Berlín, Tokyo a Sao Paolo. Problém byl v lidech a v organizaci, místo aby byli uvnitř, čekali venku dlouhou frontu a haly se zaplňovaly pomalu. Šel jsem prozkoumat terén.

V pavilónu Sao Paolo právě začínal DJ Bidlo, který byl kvůli Global Connection party vyslán pracovně přímo do Sao Paola, aby zde načerpal inspiraci, vstřebal atmosféru, nakoupil vinyly a předvedl nám, jaká je taneční scéna na druhém konci světa. Poslouchal jsem ho asi půl hodiny a z jeho setu bylo jasně poznat, jak si ulítnul v Sau na bubíncích. Respektive, jak se tradiční brazilské perkuse promítají do tamější taneční scény a jak to Bidla pekelně baví. A bavily ho i dvě pěkné tanečnice, ale ty už byly místní, stejně jako videoprojekce. Nechyběla snad v žádném pavilónu a když jste neměli nic zajímavějšího na koukání, nezklamala.

Přesunul jsem se do Tokya, podívat se, jak se nechal inspirovat touto japonskou metropolí DJ Chris Sadler. Z toho, co jsem slyšel, byla patrná veliká láska Japonců k jazzu. Taneční housík, jaký uslyšíte na každé party, skvěle okořenilo saxofonové sólo, kytary a jiné živé nástroje. Takhle má vypadat groove taneční muzika, pomyslel jsem si a s dobrým dojmem, že tady to dneska bude stát za to, jsem spěchal zpět do Entrance hall, neboli vstupní haly. Zde měl už v deset začít hrát DJ Gregory a zpívat Salome de Bahia. DJ už sice hrál, ale Salome se dostavila až kolem půlnoci (!). Vynahradila to širokým úsměvem a živou show. Tato Brazilka se věnovala deset let své tradiční hudbě, až ji před šesti lety objevil v jednom pařížském klubu DJ Yellow. Od té doby spolupracuje nejen s ním a s Bobem Sinclairem na nejen acid jazzových a tanečních projektech. Její vystoupení kazily jen přeskakující CD přehrávače nebo gramofony (používalo se obojí). Publikum dostala hned při nástupu velikou hlavou, příčeskem, ozdobou z peří či co to bylo. Tančili jsme hned, za dalších pár minut jsme i zpívali a nakonec všichni zapěli i Happy birthday někomu k narozeninám. Vystoupení Salome trvalo zhruba dvě hodiny, během kterých předvedla svůj hlasový rozsah, smysl pro humor a cit pro hudbu. Kdybych měl srovnávat její vystoupení s českým ekvivalentem Dara Rolins + DJ Tvyks, vystoupení Salome bylo lepší, protože bylo o něčem. Rozuměl jsem některým textům, věděl, o čem jsou písně, vychutnával si sehranost Salome a DJe a spojení latinskoamerických rytmů s taneční muzikou.

Během vystoupení Salome jsem několikrát proběhl i ostatní pavilóny, abych stihl Jazzanovu, což se mi stejně nakonec nepodařilo. Měli také jisté zpoždění a já navíc chvílemi v pavilónech mezi téměř pěti tisíci lidmi ztrácel orientaci. Prý jsem ale o moc nepřišel. Těšil jsem se především na jejich jazzovou tvář, kterou si ale nechali až na sobotní Global Connection do Liberce, kde hráli v menších prostorách. Když prý viděli při zkoušce velikou halu, kde mají hrát, připravili podvědomě svůj koncert trochu tvrdší, než obvykle.

Kde to celý večer pěkně šlapalo, bylo Sao Paolo. Bidla vystřídal veliký objev drum´n´bassové scény - DJ Marky. Tento DJ, který stále žije v Sao Paolu, proslul schopností vycítit, co přesně chce publikum slyšet. Nikdy nemá předem připravený set, hodně improvizuje a vše, co dělá, vychází z davu. Dav byl v Tokyu opravdu pořádně hustý a všechny pohledy byly až nezvykle upřeny na DJe. Prý jako by měl čtyři ruce místo dvou…

I když jsem průběžně procházel všechny pavilóny, osobně mě maximálně dostal DJ Norman Jay v Entrance hall. Tenhle sympatický chlapík už se v Praze představil začátkem léta v Roxy po koncertě Monkey Bussines, ale tenkrát mě ničím neoslnil. Na Global Connection mě naopak dostal nejvíce ze všech. Plynule navázal na koncert Salome, rozjel taneční house po americku, hodně groove a náznaky funky, žádná "smažba". Vždy, když jsem procházel ostatní pavilóny, padla na mě různá nálada, kterou znám z parties. Všichni tančí jak blázni, blikají světla a tuc, tuc, drrrrrr, jedou. Kdykoliv jsem se vracel do Entrance hall, prostoupila mě zvláštní pohoda, i světla zde svítila jinak, víc, barevněji. Tolik světla by mi normálně vadilo, ale tady vůbec nebylo na obtíž. Norman, ten malý černoch v klobouku, se spiklenecky spokojeně usmíval a pomalu si začínal ujíždět. Napřed promíchal house s alespoň dvacet let starou rytmickou jazzfunkovou instrumentálkou a když viděl, že to berem, ujížděl si víc a víc. Nakonec už hrál převážně originál soulové nahrávky ze sedmdesátých let, které občas promíchal s taneční současnější muzikou a já jsem byl v sedmém nebi. Pokládal jsem si otázky, jak si to vůbec může dovolit? Pustit na techno party Sly and the Family Stone s jejich uječenými vokály a ostrými kytarami, ale přestal jsem to řešit a byl jsem tam s Normanem až do konce jeho setu. Sám Norman druhý den prohlásil, že tak dobře si už dlouho nezahrál a že se mu to hrozně moc líbilo.

A co UFO? United Future Orgaization prý nastoupili bez zpoždění ve dvě hodiny, ale já je zastihl až ke konci jejich vystoupení, které jsem také čekal více acidjazzovější. Při mém příchodu juchali na pódiu asi tři Japonci, jeden jen tančil, jeden ovládal gramofony a třetí mikrofon. Nohy už mě však nechtěly nést, a tak jsem nasednul na svého jelena a odhopsal domů.

Na Global connection mě tedy nejvíce překvapil Norman Jay, od kterého jsem to nečekal a naopak Jazzanova s UFO lehce zklamali. Organizátoři si však pochvalovali Global Connection v Liberci, kam dorazila druhý den. Menší prostory prý všem svědčili lépe. Global Connection pokračuje tento víkend v Brně a Ostravě, více se o nich dozvíte na webu agentury WAX.

A na co se můžeme těšit? Pokračování Global Connection bude už v zimě! Na přelomu února a března navštívíme s agenturou Wax New York, Moskvu a Kapské Město a začátkem roku 2001 se v Praze také opět objeví DJ Norman Jay.

Global Connection Party, Výstaviště, Praha, 27.10.2000