Nerozptylován okolním světem se kytarový velmistr Joe Satriani již pojedenácté uzavírá do krajiny své pestrobarevné hudební fantazie. Na nové, vesměs instrumentální studiovce "Professor Satchafunkilus And The Musterion Of Rock" nás opět přesvědčuje o tom, že si se svým strunným nástrojem rozumí jako málokdo.
8/10
Joe Satriani - Professor Satchafunkilus And The Musterion Of Rock
Vydáno: 01.04.2008
Celkový čas: 54:19
Skladby: Musterion, Overdriver, I Just Wanna Rock, Professor Satchafunkilus, Revelation, Come On Baby, Out Of The Sunrise, Diddle-Y-A-Doo-Dat, Asik Vaysel, Andalusia
Vydavatel: Sony Music
Joe Satriani je právem pokládán za jednoho z nejvynalézavějších kytaristů. S neoblomnou suverenitou předvádí strhující technické vyhrávky, které komponuje do důmyslně vystavěných skladeb. Díky své kreativitě skloubené s dokonalým zvládnutím veškerých hracích technik se stal vzorem pro mnohé muzikanty. Zatímco však většina jeho sólových kolegů vsází na vyšperkované a těžkopádné hudební kreace, Satriani se neomezuje jen na svoji hudební zručnost. Dokáže písničkám vtisknout silnou melodii a jeho prsty malují na kytarových strunách nejrůznější hudební odstíny: syrovější a ostřejší písničky, jemnější cajdáčky pro zamilované, strhující slety smyslných tónů i takřka meditativní oddechovky. A nikdy nechybí hitový potenciál.
Velmistrovy ruce, něžné i hrubé zároveň, si zkušeně pohrávají s poddajným tělem slastně sténající kytary. Ta bez studu, energicky a poslušně reaguje na citlivé i drsnější doteky. Satriani ukazuje až románový smysl pro detail, jeho příběhy jsou tak velice čtivé a srozumitelné. S dětskou hravostí šlechtí čistokrevný rock s dalšími hudebními plemeny. Jak už je u něj téměř zvykem, na desku se vloudil i lidský hlas. Singlové písničce "I Just Wanna Rock" dodal vzrušující tvrdost zpěvem, který je efektně zkreslený oblíbeným vokodérem. Prosluněnou chuť inspirativní Andalusie vykreslil ve stejnojmenné skladbě. Jak už název napovídá, "Diddle-Y-A-Doo-Dat" zas poslouží pro uvolněnou a rozjařenou zábavu. Satriani zkrátka nezná nudu.
Věrnými společníky
Profesora Satchafunkiluse a jeho silnými muzikantskými partnery byli především baskytarista Matt Bissonette a bubeník a perkusionista Jeff Campitelli. Oba přispěli výrazným dílem a svého tatíčka podpořil i ZZ Satriani, který si na albu zahostoval jako saxofonista.
Satrianimu by se dalo vytknout, že už nepřináší nic nového. Nenahrává ale alba pro kritiky, nýbrž pro svoje posluchače, kterým učaroval jeho jiskrný, svérázný a vyzrálý projev. Kvůli kritikově pochvale za téměř povinnou progresivitu se nebude přetvařovat. Deska přece vznikla z čisté potřeby zahrát si, proto z ní čiší ta neuvěřitelná pohoda a lehkost i odpoutání se od svazující potřeby za každou cenu zaujmout.
PS:
Joe Satriani se představí 3. června v Praze v HC
Sparta Aréně.