8/10
The Charlatans - You Cross My Path
Vydáno: 03.03.2008
Celkový čas: 37:03
Skladby: Oh! Vanity, Bad Days, Mis-takes, The Misbegotten, A Day For Letting Go, You Cross My Path, Missing Beats (Of A Generation), My Name Is Despair, Bird / Reprise, This Is The End
Další album ke stažení zdarma a další potvrzení faktu, že za kvalitu notně nemusíte tvrdě zaplatit.
The Charlatans na své desáté studiové desce upustili od nahánění Dylanova stínu i od plačtivé snahy dotknout se natažených rukou rokenrolových velikánů (Stouni, The Byrds) a zaměřili se na své prapůvodní hodnoty. Výsledkem je jejich nejlepší placka od téměř již jedenáct let staré "Tellin' Stories" a ukončení hudební krize středního věku - jasná definice toho, co lze od šarlatánů do budoucna očekávat a co taky každý už nějakou tu desku zpátky očekával. Intuitivní melodie, intuitivní rytmus, intuitivní hity.
Zatímco pilotní singl "You Cross My Path" byl hit na první poslech (ne tuctový, ale říkejme tomu
sázka na jistotu), jeho nástupce "Oh! Vanity" zraje s časem. Není blonďatou playmate, která vyšumí s poslední kapkou alkoholu, ale smyslnou zrzkou, ke které si najdete cestu postupně. Co vás nepustí a nikdy nenudí. Šroťák na každou lichou odkazuje k Zaku Starkeymu, který na tomhle ulítával na poslední studiovce
Oasis, melodie se vtírá do přízně s urputností a nonšalancí domácího mazlíčka... Prostě
bulls-eye.
Ale šarlatány neukojí jedna či dvě jistoty. Na "Bad Days" se vrhnou do náruče úpadkového osmdesátkového disco rytmu, "My Name Is Despair" založí na těžkých pětkových akordech, který připomene rané nahrávky
The Verve, a podsadí je ještě těžším a nalehávějším riffem na klávesy, jenž nechají utápět v nekonečném reverbu. A závěrečnou "This Is The End" pak udělají optimistickou jak růžovou mašli, abyste si k nim zase příště cestu našli... Funguje to.
Fyzická podoba alba
The Charlatans samozřejmě myslí i na audiofily, kteří se nepokojí s mp3 kvalitou, respektive na fanoušky, kterým by v pořadači CD disků vznikla nepříjemná mezera. Fyzicky se desky "You Cross My Path" dočkáme 12. května, a to hned ve dvou různých verzích. Základní bude obsahovat bonusové CD, na kterém najdeme nějaké ty živé a studiové raritky, ta druhá bude navíc obsahovat ještě i lístek na vybraný koncert skupiny. Malým-velkým problémem pro nás by mohl být fakt, že vybírat (zatím) lze jen z koncertů pořádaných na britských ostrovech.
Šarlatánům se povedlo vztyčit základní nosné sloupy desky bez sebemenšího klopýtnutí. Kolem nich pak nabalili příjemnou kytarovou šou s typickým důrazem na hammondky Tonyho Rogerse a rozehráli svůj vlastní
tribute koncert. Touhle deskou plácají sami sebe po zádech - že to zase dokázali, že ono provařené spojení
návrat do formy bude konečně také hrdě stát v titulcích recenzí na jejich album. Ha, další
bulls-eye.
P.S.: Stahujte
tady.