Začíná to být bludný kruh. Festival Prague Music Weekend měl být monstr akcí s velkými jmény, ale v tichosti se z něj stal jen vlažný odvar, který prošuměl; snaha se však cení. Trochu to připomnělo i poslední dva ročníky Summer Of Love, protože ve výsledku z V9kendu byly udělány tři drobné večery a poslední podpásovkou bylo odřeknutí Daddyho G z Massive Attack. Pro mě osobně zůstal jasným tahounem jen páteční Electronic Day, který lákal na berlínskou dvojici Apparat a Ellen Allien. Párty však nezačala úplně dobře, protože o start se postarala dvojice Subsist, kteří naservírovali minimalistický set, který postrádal výraznější energii. Když už se začalo něco výraznějšího dít, utopili to zvukovým breakem, jímž si skoro podřezali větev.

Pořadatelé vsadili sice na dobrovolné vstupné, Abaton se však plnil pomalu. Joshek měl už přeci jen kotel plnější a podařilo se mu jej i dobře rozpohybovat. Sázel vypečené electro a předpokládám, že nejenom mě potěšil peckou "Kittin Is High" Miss Kittin z její nové desky "BatBox" nebo útržky z placky "Why Not?!" Alter Ego. Jeho vyhrazená hodinka měla spád a natěšené fandy připravila na Apparata. Pokud však někdo čekal, že vsadí čistě na tracky z poslední desky "Walls", byl na omylu. I když kompletně přepracovaná kompozice "Fractales" z něj přeci jen v závěru tohoto jediného živého bloku zazněla.

Apparat se totiž vrátil do svých raving years a už od počátku to do obecenstva hustil na plný pecky. Nevynechal ani provařené hymny z épéčka "Berlin, Montreal, Tel Aviv (Selected Live Recordings)" nebo ochutnávky z dřívější tvorby. Vyhrával si s ruchovými plochami, které chvílemi drtily ušní bubínky na maximum, a vše na sebe navazovalo s dokonalou přesností. Byla to propracovaná porce muziky, kterou právě on umí takto dobře naservírovat. Pokud bych porovnal jeho berlínské vystoupení s bubeníkem a vokalistou Razem Oharou nebo společný live set s Ellen Allien ("Orchestra Of Bubbles") na loňském Summer Of Love, řekl bych, že to bylo to nejlepší, co jsem slyšel.

O to složitější pozici pak měla jeho kámoška Ellen, kterou Apparat uvítal jejich klasickým objetím. Její dýdžejský set však byl spíše zklamáním, tedy hlavně zkraje, kdy jela v kolejích minimalu a přišlo mi, že hledala nějakou nosnou linii. Její nová deska ("Sol") by měla vyjít v létě, ale Ellen Allien z ní v Abatonu nic nepředstavila. Naštěstí v druhé půlce se jí začalo dařit a publikum se chytlo. Udělala tak poctivý kus práce pro následovníka, tím bylo domácí eso Home. Ten vsadil na rytmicky výraznější electro a chvílemi usínající tancechtivce opět probudil k životu. Pro mě to byl však onen moment, kdy jsem Abaton opustil, a vynechal Weki DJs, kteří program zakončovali.

Z tohoto festivalového večera jsem si odnesl fajn požitky, a to hlavně díky Apparatovi. V9kend měl dobrou ideu, ale nějakým záhadným způsobem z toho všeho zbylo torzo, které lákalo jen na pár zvučných jmen, což je škoda. Netroufnu si ani říct, zda bude nějaký následovník.

Apparat, Ellen Allien, Abaton, Praha, 29.2.2008