Ve stejném rytmu

Po velmi úspěšném debutovém albu "Sings Of A Struggle" se dvojice Mattafix vydala doslova na cestu kolem světa. Na tour, při kterém propagovali nejen megahit "Big City Life", strávili osmnáct měsíců a dá se říct, že za pochodu už nahrávali album nové. A tak novinka "Rhythm & Hymns" je jednoduše multikulturní, přičemž především inspirace Afrikou je velmi dobře patrná při mnoha momentech.

Ono to působí i tak, jako by Marlon Roudette a Preetesh Hirji určitým způsobem zestárli, či spíše nabyli nových zkušeností. Skoro v každé písni tak buď zcela na "plnou hubu", nebo skrytě pod metaforami mentorují a upozorňují na konkrétní problémy téměř celého světa. Ne, že by to dříve nedělali, ale nová deska tím žije. Upozorňovat na sociální problémy jako by bylo pro Mattafix posláním, což samozřejmě vůbec nevadí, spíše naopak, protože Marlon Roudette své zážitky dokázal přetrasformovat do textů vkusně a neuměle.

Hudba samotná je o něco pestřejší než minule, především ty africké prvky jsou vítaným oživením jejich jinak docela temně zatěžkaných dubovo-triphopových nálad. Čtyři, řekněme malinko rádiové fragmenty propojují celé album ("Living Darfur", "In The Background", "Got To Lose" - produkce Ark a oživující kytary v pozadí zabírají, "Memories Of Soweto"), které spolehlivě jede po dokonale vybroušené koleji, co se nikdy nezadrhne, natož aby vás donutila zastavit na červenou. To je jeho deviza. Deska krásně plyne od první minuty do poslední. A pokud přistoupíte na jejich hru a na to, že se vše bude odehrávat ve víceméně stejném, pro někoho ospalém tempu, tak vás nejspíš pohltí.

Bonbónek nejlepší chuti, co stojí za ochutnání, je však jen jeden. "Memories Of Soweto" je nádherná píseň, která určitě má ambice vyrazit do rádií. Blýskne se v ní rapper Zola, ale hlavně africký sbor z kmene Zulu. A uznejte, že dát si do písničky africký sbor i nástroje není zrovna momentálně nějaká moderní cesta, kterak dobýt hitparády. Ale to je na tom právě to nejlepší, že se Mattafix v tomto momentě dokonale povedlo spojit dva světy a vytvořit všeříkající náladu.

"Rhythm & Hymns" je třeba dát čas a pak na vás překvapivě vybalí to, co jste od něj naivně čekali již na začátku. Melodie a vymazlenou nebo chcete-li neohratelnou produkci. A snad si užijete i tu sílu slova, protože toto album má co říct a toho si cením. Občas si dokáži album užít jen při sezení v křesle a soustředěném poslechu. To se mi teď stalo po dlouhé době a musím říct, že je to super věc.