Chemical Brothers, Carl Craig nebo Justice mají nominaci na Grammy
Americké Grammy jsou asi poslední cena, která fanoušky taneční hudby zajímá. Od roku 2003 existují ale dvě speciální kategorie pro interprety klubové hudby, k nim si ještě můžete přidat cenu pro nejlepší remix. Přes velkou porci kritiky zůstávají ceny vysoce prestižní, koneckonců jsou to pořád Grammy. Letošní nominace stejně jako v minulých letech ukazují určitě rozpolcení mezi porotci. Třeba v kategorii nejlepší nahrávka taneční hudby (Best Dance Recording) figurují Chemical Brothers ("Do It Again"), Justice ("D.A.N.C.E."), ale také Rihanna s ("Don't Stop The Music"), Mika ("Love Today") a Justin Timberlake s "LoveStoned/I Think She Knows". Můžeme debatovat, co je a co není taneční hudba, je si ale třeba uvědomit, že v Americe ji pojímají opravdu velmi široce. V kategorii nejlepší taneční/elektronické album se evropští kluboví šampióni Chemical Brothers a Justice utkají s LCD Soundsystem ("Sound Of Silver"), které by někdo mohl klidně zařadit i do rockových kategorií (a James Murphy by byl určitě na svoji nadžánrovost pyšný). Dalším soupeřem jsou synthpopoví Shiny Toy Guns a tranceový DJ Tiësto. V remixové kategorii se pak rovnou potkává Eric Prydz, Benny Benassi s Carlem Craigem. Nominace veterána detroitského techna za výtečný remix "Like A Child" od Junior Boys alespoň trochu ospravedlňuje maličko podivný seznam. Ceny Grammy se ve všech kategoriích budou udílet 10. února.

Pryč s falešnou taneční hudbou
Respektovaný kulturní časopis The Village Voice vyhlásil výsledky pravidelné ankety Pazz & Jop, v níž hlasuje většina anglo-amerických hudebních kritiků. Poprvé od vítězství Mobyho "Play" v roce 1999 zvítězila kapela, která by se dala zařadit do škatulky dance - LCD Soundsystem se "Sound Of Silver". Výsledky Pazz & Jop přišly v polovině ledna, tedy v době, kdy už všichni čtenáři měli výročních žebříčků právě tak dost, navíc už všichni dávno věděli, že LCD Soundsystem natočili nejlepší desku roku. Rozruch vzbudila alespoň esej Todda L. Burnse "Why We Love Justice (And Shouldn't)", která se pozastavovala nad popularitou kapel jako Justice a Simian Mobile Disco mezi fanoušky taneční hudby. Burns tyto projekty řazené do škatulky "blog house" (jednoduše podle nejčastějšího výskytu obdivných recenzí) prohlásil za falešnou taneční hudbu, pouhý převlečený rock, který poslouchají lidi, kteří stejně nemají taneční hudbu v oblibě. Internetové blogy samozřejmě nenechaly na Burnsovi niť suchou. Například významný Idolator ho obvinil ze snobství, kterým jsou obvykle nakaženi rockoví fanoušci, kteří pohrdají popem, jenž hrají rádia.

Klíčová kniha o rave v nové edici
Asi nejzásadnější kniha mapující rave revoluci 80. let a klubovou kulturu v následující dekádě "Energy Flash" Simona Reynoldse se dočká nového vydání. A nebude to jen pouhý reprint knihy, která původně vyšla v roce 1998 a amerického (mírně rozšířeného) vydání se pod názvem "Generation Ecstasy" dočkala o rok později. Reynolds se totiž rozhodl dopsat zbývající historii taneční scény posledních devíti let, a tak v novém vydání nebude chybět ani podrobná historie klubových fenoménů naší dekády, jako (byly a) jsou dubstep nebo microhouse/minimal techno. Některé kapitoly vyřazené z původního vydání jsou dostupné zdarma zde. Kniha vychází v únoru.

Ve Fabric odmítli vydat mix Justice
Vydavatelé DJské série Fabriclive přidělají starosti sběratelům. V jejich kolekci totiž nechají mezi čísly 36 a 37 díru. Důvod? Mix, který pro sérii udělala francouzská dvojice Justice, nikdy nevyjde. "Nechtěli jsme udělat další nudný mix, a tak jsme dali dohromady výběr skladeb, které máme strašně rádi, většinou divné disco a francouzské projekty, které nikdo nezná," řekl Xavier de Rosnay. Nicméně lidé z Fabric odmítli mix Justice vydat, protože byl pro ně "příliš divný". Všechno vyšlo najevo na začátku roku, několik desítek šťastlivců ale odmítnutý mix Justice protáčelo ve svých přehrávačích už od Vánoc. Našli ho totiž v korespondenci jako vánoční dárek, který Justice posílali svým nejvěrnějším příznivcům. Z CD-R dárku se pochopitelně během pár hodin stal nejstahovanější DJský set na internetu a každý mohl posoudit, do jaké míry to Justice přehnali. Mix je to opravdu velmi oldschool a někdo, kdo by od něho čekal modulované kytarové riffy, by mohl být pořádně zklamaný. Nicméně se jedná o pořádně kvalitní práci, která potěší fanoušky těžkých hudebních obskurností. "Lidi z Fabric nebyli na něco takového připravení," prohlásil na adresu anglických vydavatelů de Rosnay. A co my ostatní?

I další novinka z tábora Ed Bangers a Justice je kontroverzní. Francouzské duo si na 11. březen objednalo jednu ze slavných newyorských koncertních hal Madison Square Garden. V místech, kde se obyčejně konají obří rockové koncerty, očekávají Justice návštěvu 20 tisíc fanoušků. Že je to mimořádně odvážný krok, snad ani není třeba dodávat. Jejich alba se v USA prodalo čtyřicet tisíc kusů a ačkoliv "D.A.N.C.E." se dařilo na klubovém žebříčku, těžko se dá očekávat, že Justice a jejich předskokani Chromeo a Busy P skutečně The Garden naplní. Nechme se překvapit.

Film o Arthuru Russellovi už chystá premiéru
Příběh legendy klubové hudby Arthura Russella ožije na filmovém plátně. Právě začínající filmový festival v německém Berlíně uvede v premiéře dokumentární film Matta Wolfa "Wild Combination: A Portrait Of Arthur Russell". Jeden z nejvýznamnějších klubových producentů přelomu 70. a 80. let zemřel na AIDS ve věku čtyřiceti let v roce 1992. Vystudovaný čelista a skladatel spolupracoval s Philipem Glassem nebo Davidem Byrnem, ale jeho největší láskou bylo disco. Pod různými pseudonymy (Dinosaur, Loose Joints) natočil několik zásadních tracků, které se pak hrály na newyorské klubové scéně. Pod vlastním jménem pracoval na sérii experimentálních nahrávek, jejichž velká většina se dočkala vydání až po jeho smrti díky péči labelu Audika, který měl přístup k jeho archívům. Russel měl mimořádný vliv na vývoj současné vlny post-disco, vloni slavila velký úspěch reedice singlu "Springfield" s remixem The DFA. Další informace o filmu najdete zde. Letos by také měla o Russelovi vyjít kniha z pera Tima Lawrence.

Konec ranním večírkům na Ibize
Úřady na ostrově Ibiza, oblíbeném letovisku fanoušků taneční hudby, vydaly nařízení, které majitelům klubů nařizuje povinnou zavírací dobu mezi šestou a desátou ráno. Důvodem jsou stížnosti obyvatel a turistů, kterým vadí celodenní hluk. Bude to samozřejmě znamenat konec nonstop večírků a kdo nařízení poruší, zaplatí vysokou pokutu. Mohlo by ale být ještě hůře. Úřady zvažují, zda povinné zavírací hodiny nerozšířit až do šesti hodin odpoledne. Místní zastupitel k tomu dodal: "Víme, že kluby přitahují mezinárodní klientelu, ale my chceme, aby turisté a místní obyvatelé měli lepší podmínky k životu." Není to první nařízení, kterým představitelé ostrova chtějí omezit clubbing. Nedávno například zpřísnili postihy za užívání drog v klubech, za které teď hrozí sankce i provozovatelům prostor. V loňském roce na to doplatily kluby DC-10, Bora Bora nebo Amnesia, které musely po policejní razii zavřít své dveře na jeden či dva měsíce.

Dubstepové ceny znají vítěze
Dubstep nevládne jen v londýnských klubech. Jeho útočištěm je také internetové fórum dubstepforum.com, které slouží jako místo setkání fanoušků, kteří to mají do východolondýnských klubů víc z ruky. Rok 2007 uzavřela na dubstepforum velká anketa o nejlepší dubstepové počiny posledních dvanácti měsíců. Stejně jako vloni se z nejvíce cen radoval tým DMZ. Mala se stal nejlepším producentem (porazil Buriala i Bengu), natočil nejlepší singl ("Lean Forward / Learn") a jeho label Deep Medi Musik je také jedničkou (před Hyperdub a jeho domovským DMZ). Večírek DMZ je pak znovu největší událostí scény. Nejlepším nováčkem je Rusco, druhé místo v této kategorii patří holandskému producentovi, který si říká 2562, a je to vůbec poprvé, kdy se mezi elitu londýnské scény vetřel nějaký cizinec. Nejlepší album natočil Distance ("My Demons"), nejlepší mix udělal Kode9 pro festival Sonar a nejlepším DJem je NType, který má také nejlepší pořad Sub Sundays na pirátské vysílačce Rinse FM. Mimochodem, NType vloni v březnu roztáčel vinyly i v Praze na festivalu Sperm. Kompletní výsledky můžete najít zde.

Label měsíce - Strut Records
Když v říjnu 2003 vyhlásil bankrot anglický label Strut Records, zanechal na klubové scéně velkou díru. Zatímco jiné labely hledají čerstvou krev, Strut lovil výhradně v archívech z prehistorie taneční hudby. Během čtyř let existence se jim podařilo znovuobjevit řadu zapomenutých desek, které ve své době vládly na tanečních parketech. Jejich série Disco (Not Disco) zahájila retro vlnu odvolávající se na přelom 70. a 80. let, kdy v čase post-punkové horečky odvážnější rockeři experimentovali s tanečními formami. Na jejich kompilace se odvolávali LCD Soundsystem nebo Rapture, když chtěli vysvětlit svoji hudbu. Pole působnosti Strut Records ale bylo ještě širší. Objevovali klasiky hard funku, znovu vydávali staré vinyly pro breakdancery a nigerijský afrobeat nebo zapomenuté desky hiphopové staré školy. Jejich počiny navíc vždy nabízely bohatě vybavené booklety, které rarity zařazovaly do historických souvislostí. Na leden letošního roku si bývalý šéf Strut Records Quinton Scott připravil skvělou zprávu - label se vrací v plné síle pod ochrannou rukou berlínského !K7. Hned první počin je třetí pokračování jejich nejslavnější série - "Disco Not Disco: Post Punk, Electro & Leftfield Disco Classics - 1974-1986". Další várka raritních kusů nabídne kapelu Billa Laswella Material, belgické New Beat a tentokrát také hodně anglických interpretů - Maximum Joy (pohrobky The Pop Ground) nebo Quando Quango. "Disco Not Disco 3" je navíc pouhý začátek budoucích žní. Už teď je jasné, že dalším kusem s logem Strut bude na konci února kompilace "Funky Nassau: Compass Point Story 1980-86". Jak název napovídá, bude to sbírka toho nejlepšího, co vzniklo ve studiu Compass Point, které na začátku 80. let založil Chris Blackwell. Dveře do studia měly otevřené osobnosti jako Sly & Robbie, Talk Talk, Tom Tom Club, Talking Heads nebo Francois Kevorkian. Jejich úkolem bylo fúzovat reggae a new wave.

Top alba měsíce

Miss Kittin - BatBox (Nobody's Business)
Pryč jsou doby kolaborace s The Hacker, "Ja T'aime... Moi Non Plus" se Svenem Väthem nebo deska "I Com". Na novince "BatBox" je Miss Kittin mnohem více dark and electro. Singl "Kittin Is High" a titulní track jsou jasnými tahouny alba, zároveň se ale nezalekněte náznaků electroclashe v "Grace" nebo "Barefoot Tonight". "Pollution Of The Mind" nebo dynamická "Metalhead" jsou jasnými aspiranty na další singlovky. Miss Kittin dala dohromady vytříbenou sešlost spíše v poklidnějším a temnějším odéru, ale sekne jí to. Všech třináct skladeb si snadno oblíbíte a "BatBox" je možná prvním velkým albem pomalu se blížícího jara! (DH)

Thom Yorke - The Eraser: Remixes (XL Recondings)
"The Easer", prvotina Thoma Yorka se dočkala remixů, které byly nejdříve nabídnuty k free downloadu. Teď je na trojici vinylů vydává postupně label XL Recordings a po první nedůvěře se zde objevují vydařené kusy. Thom vsadil na osvědčená jména, jen škoda, že Burial už začíná své práce sekat podle jednotné šablony. Vítězí tak věci z posledního vinylu, tedy "The Clock (Surgeon Remix)", "Harrowdown Hill (The Bug Remix)" a hlavně podmanivý hymnus "Cymbal Rush (The Field Late Night Essen Und Trinken Remix)". Modeselektor se "Skip Divided" provedli též dobrý experiment pasující k jejich zvukové laboratoři, "The Eraser" tak má víceméně vydařenou remixově odvrácenou podobu. (DH)

Ben Klock - October (BPitch Control)
Berlínský label BPitch Control rok 2008 rozjel v dobrém stylu, vydal dva vypečené vinyly a chystá desku Saschy Funkeho. Předběhl ho však Ben Klock, s nímž sdílí náklonnost k technu a minimalu. "October" rozšiřuje řady jeho 12-inches a oba tracky mají punc typického Klock rukopisu. Titulní opus a béčko "Similarity" pulsují v středním tempu, žádný velký kvalt a striktní hrátky se zvuky, které umí jen on (vštěpuje je i do svých remixů). "October" je povedené épéčko, ale co takhle si konečně troufnout na album (nepočítám loňské 2x12" "Scenario")? (DH)

Apparat - Arcadia RMXS (inFiné)
Pecka "Arcadia" byla můj tajný typ na další singl z placky Apparat-Walls/">"Walls", Apparat jej vydal na malém francouzském labelu inFiné. Kromě zkráceného "Video Editu" tu jsou další dvě úpravy. Boys Noize (alias Alexander Ridha) vytvořil přes dvanáct minut trvající experiment s mnoha tvářemi, nechybí ani skoro ambientní klídek umístěný přesně doprostřed. Celistvější je ale remix Telefon Tel Aviv, kteří již mají prsty v načechrání hitu "Komponent". "Arcadia" v jejich provedení je překvapivě více electro a uhrane téměř na první poslech. Je těžké předělat silný originál, v tomto směru naštěstí není tento vinyl šlápnutím vedle. (DH)

Sascha Funke - Double-Checked (BPitch Control)
Více jak čtyři roky od debutu "Bravo" se o slovo hlásí Sascha Funke, jeho druhé album "Mango" vychází v těchto dnech. Jako předzvěst byla vybrána kompozice "Double-Checked", což je pod kůži lezoucí a zároveň vyklidněná záležitost v minimalistickém duchu. Bonus "The Ballerina" je něžným doplňkem s výraznou linkou kláves a jsem zvědav, jak bude znít celá novinka. "Double-Checked" si vzal do parády i Fritz Zander, který se možná až zbytečně moc drží originální verze, a řekl bych, že to je asi nejslabší položka singlu. "Double-Checked" však nezklame žádného fandu tohoto elegána. (DH)

Benga - Diary Of An Afro Warrior (Tempa)
Po obřím singlu "Night" bylo Bengovo druhé studiové album jedním z nejočekávanějších dubstepových počinů začátku letošního roku. Beni Uthman nezklamal, album nabízí všechno, co jsme si od něj slibovali - víc mluvící basové linky ("E-Trips"), jazzových licks ("Zero M2", "B4 The Duel"), electro ("Someone 20") a samozřejmě hity "Night" a "Crunked Up" poprvé na CD nosiči. Chtít víc by už byla nenasytnost. Přesto, pokud někdo od "Diary Of An Afro Warrior" čekal podobný historický převrat jako od debutu Buriala nebo Kode9, nedočkal se. I tak je to ale počin, který asi na dlouho zařadí Bengu na špičku dubstepového peletonu.

Výroční žebříčky podle Heavy Tunes

U příležitosti konce roku 2007 jsme oslovili několik odborníků na klubovou scénu, kterých se vážíme, aby nám shrnuli uplynulých dvanáct měsíců. Přinášíme vám odpovědi dvojice Jaroslav Zapletal a Flyboyeda, kteří na Rádiu Akropolis uvádí pořad Heavy Tunes. Výsledky v jednotlivých kategoriích jsou řazeny volně.

Singly roku:

Flippo – Rain
Atmosféricky i zvukově dokonalý track! Budoucí australský nejenom dubstepový hrdina díky němu právem zvítězil v mezinárodní internetové soutěži o možnost oficiálního releasu na značce Pressing Issues, očekávejte velké věci!

Burial – Ghost Hardware
Není co dodat. Vyzdvihovat Burialovy kvality netřeba. Další masivní zářez UK labelu Hyperdub a možná Burialův nejlepší track vůbec!

Milton Jackson - Cycles
Kde se vzal, tu se vzal Milton Jackson, natočil "Cycles" a hráli ho všichni. Úplně všichni! Tento release jen potvrdil výjimečnost Jimpsterova labelu Freerange records.

Album roku:

Burial – Untrue
Tajemný frája nás dostal už minule, tentokrát nás však ujistil, že je opravdu TOP. Ceníme i výraznější posun k temně melancholickému 2stepu & uk garage a také precizní samplování nejenom vokálů.

DJ roku:

Click Joe
Obdivuhodně eklektický/citlivý DJ, fajn člověk a nadšený promotér srdcař. Málokterého CZ DJe ceníme tak moc! Jazz House Detroit & Breaks with Soul! Hustě Pepo! ?

Ben Watt
Ben zůstal i v roce 2007 věrný svému přístupu "Vždycky trochu jinak, vždycky o něco napřed, ale vždycky jako Bůh". Navíc šéfuje jednomu z nejlepších houseových labelů na světě - Buzzin′ Fly.

Produkce roku:

Roman Rai
Jednoznačně číslo jedna mezi českými producenty - kvalitou desek, prodejem ale i popularizací CZ scény v zahraničí.

Burial
Téměř nikdo neví, kdo se za tímto projektem skrývá. Ale všichni cítí, že ať je to kdokoliv, je geniální, nejenom obsahem, ale i formou. Jeho hudba je spolehlivý lék na naše bolavé duše. Očekáváme, že třetí album rozsekne jakékoliv pochyby o jeho kvalitách.

Objev roku:

Ans
Maestro Ansovič nás svou produkcí i remixy masíruje už pěkně dlouho a dělá nám velkou radost. Rozhodně jeden z největších českých nejenom dubstepových talentů. Podobně jako od jeho kolegy jménem Matoa od něj očekáváme velké věci, a to především v zahraničí. Důkazem jeho kvalit je mimo jiné ANS-production_mix_2007.zip">set (zip archív) z jeho vlastní produkce, kterým uzavřel vynikající rok 2007.

Geiom
Pravda, Geiom není žádným nováčkem, my ho bohužel objevili až v roce 2007. Svým albem Island Noise nás sesekal i okouzlil zároveň. Má svůj osobitý zvuk, cit pro harmonii, výrazné melodie a spoustu skvělých nápadů. Jeho hudba je velice citlivá, melancholická, přesto nám nezní depresivně. Velké album vyrovnané kvality!

Live act roku:

Machine Funck
Tahle dvojice je opravdovou smrští a beze sporu velkou zárukou dobré nálady, nejenom za gramci. Baví nás moc, navíc máme rádi eklektický přístup k hudbě. Jen tak dál!

Anhedonia
V Čechách značně nedoceněný projekt s velice slušným debutovým albem a neméně kvalitní live prezentací. Pohybuje se v experimentálně/industriálně lehce vybrejklých vodách se silnou příchutí ambientu. Až tohohle klučinu uvidíte někde na plakátu, neváhejte!

Spirit Catcher
Tihle belgičtí kluci to s námi prostě umí. Jejich velepříjemná fúze houseu a electra nám zachutnala, vystoupením v pražském klubu Roxy (prvním ze dvou) nás dorazili. Jeden z vrcholných klubových zážitků roku 2007.

Labely roku:

Planet Mu
Málokterý label to v roce 2007 rozjel tak jako µ-Ziq a jeho značka Planet MU. Spousta skvělých releasů, alb i kompilací striktních kvalit, tleskáme!

Rekids
Před víc jak rokem si Matt Edwards (aka Radio Slave) a James Masters založili vlastní label nazvaný Rekids. Co čekat od Rekids? Hypnotic techno, electro house, nu-disco i klasický house. Rozmanitost má zelenou!

Tribal Vision
Český label, který je respektován v zahraničí. Zní to nezvykle? Ano, ale pravdivě.

Nejpřeceňovanější album roku:

Justice - Cross
Francouzští producenti Justice navazují na ranné Daft Punk, což je v pořádku. Na druhou stranu, při "navazování" se často můžete i zamotat a dostat do slepé uličky.

Nesplněné očekávání roku:

Tracey Thorn - Out Of The Woods
Po rozpadu skupiny Everything But The Girl se Tracey Thorn vydala na sólovou dráhu. Se známými producenty za zády se sice snažila natočit kvalitní album, ale skutek utek. Na Tracey nezvyklá nuda.

Paul Hartnoll - The Ideal Condition
Paul Hartnoll, polovina již neexistujících Orbital, se nám snažil namluvit, že je v ideální kondici, ale bohužel tomu tak není. Utopil se ve smyčcových aranžích.

Nejlepší klub:

Cross
Tady opravdu není co řešit, kdo tam poslední dobou byl (nejlépe opakovaně), pochopí.

Nejlepší párty:

Sound Headquarters / SMASH
Tady opravdu není co řešit, kdo tam alespoň jednou byl, pochopí.