Naše vzpomínání na minulou dekádu se tentokrát zastavilo v roce 1996. Po prvním a druhém dílu z minulých týdnů vám celkem už jedenáctá část seriálu prozradí, co ještě nám zůstalo v paměti z roku, kdy se konala letní olympiáda v Atlantě, počítač Deep Blue porazil Garryho Kasparova, skončila první válka v Čečensku, Bill Clinton se stal podruhé prezidentem USA a narodily se naklonovaná ovce Dolly a programovací jazyk Java. A co se dělo v populární kultuře? Pojďte s námi zpět do devadesátých let.

• Články věnované roku 1993 najdete zde - část první a druhá.
• Články věnované roku 1994 najdete zde - část první, druhá a třetí.
• Články věnované roku 1995 najdete zde - část první a druhá.

Cestovatelé časem:
B = Bourek
JB = Honza Balušek (musicserver.cz)
JK = Jana Kománková (Report, Radio 1)
KV = Karel Veselý (Karl Muzzik Lab)
MB - Miroslav Böhm (musicserver.cz)
PK = Petr Kolář (Lidové noviny)
V = Vít Čondák (Postcrap, New Music)

Stručné profily jednotlivých autorů si můžete přečíst ZDE.

---

Spice Girls

Umělá dívčí skupina z dílny Simona Fullera pobláznila Británii i celý svět. Vše začalo hitem "Wannabe" (nejprodávanější singl dívčí skupiny všech dob) a v následujících letech Scary, Baby, Ginger, Posh a Sporty ovládly popovou scénu. Letos jsou Spice Girls po letech zase zpět.

JB: Spajsky musely tehdy štvát asi všechny, kdo se o hudbu více zajímali, protože byly skutečně všude. V televizích, v rádiích, na tričkách... Ale hned první singl "Wannabe" je skutečná pecka, navíc s nápaditým videoklipem. Když to člověk srovná s tím, že v Česku byla nejúspěšnější dívčí kapelou asi formace Holki, musí Spice Girls jedině fandit.

JK: NENE!

JB: ...fandit v rámci mezí. Z globálního hlediska s přihlédnutím k situaci v naší malé zemi, kde to bylo mnohem mnohem horší. Zoombie versus Spice Girls?

JK: Ani tak ne.

V: Jo, "Wannabe" bylo jako první singl a klip k zahájení akce dokonalé. Taky to vypadá, že je to natočené bez střihu (kolik podobných klipů na tomhle principu tehdy vlastně vzniklo?). Dál už to bylo horší, ale pořád profesionální práce. Když už umělá skupina, tak Spice Girls jsou ukázka toho, jak by to mělo vypadat, kdežto Holki toho, jak by to vypadat nemělo. Ale dobrovolně bych neposlouchal ani jedno.

JK: Na druhou stranu, tehdy ty holky ještě zpívaly, dneska jsou v bulváru jen proto, že existují...

B: Já to miluju, fakt. Je to parádní pecka, když občas (zřídka) někde hraju jako DJ, je to kromě "Hollaback Girl" od Gwen další věc, kterou vždycky pustim a kterou všechny holky zbožňujou - a když já někde hraju, tak je to většinou akce typu Freedim fest, takže spíš indie-postpunk scéna. Neumim to přesně popsat, ale podle mě měly Spice Girls pro dospívající holky velkej smysl, co se týče vnímání základů emancipace. "Wannabe" je přesně ten track, feminismus pro náctileté.

JK: Emancipace?! Co je emancipačního na tom, že se nekdo zmaluje a jde na konkurz do firmy, která obchoduje se škvárem a ve který to rozhodně nejsou holky, kdo to řídí? Umělá "kapela", do který byly slečny vybraný podle toho, jak vyhovují plánu "uděláme hejbací, zpívací mokrej sen, partu roštěněk, která má každá trochu jiný hadry, vlasy a ko... ňadra", NENÍ o emancipaci těch holek. Ty ženský ve Spice Girls podle SEBE neřekly a neudělaly snad ani slovo (když si pořídím bleší cirkus, taky to nebude o emancipaci blech, i když blešky pravděpodobně sklidí chválu za to, že dobře plní svou předem danou funkci). A feminismus má být to, že se žena chová jako pipka a dělá to, co jí řekne pan manažer? Zuřím. Sama sice považuju feminismus za blbost a emancipaci za dobývání se do otevřenejch dveří, ale když vidím, co všechno se za emancipační označuje, je mi těch snaživejch femiaktivistek až líto.

JB: A vůbec proč tu máme jen jednu ženskou? Tohle je maskulinní We Love 1996 nebo co? Úkol do příště - sehnat další holky, které by mohly tak krásně zuřit:-).

PK: "Wannabe" byla pecka. Působilo to jako zjevení. Nádherný baby (hlavně Mel B, tu jsem fakt v těch obepjatejch gaťkách žral) a skladba, kterou dodnes pokládám za bombastickou. Že ty jejich ostatní skladby už stály za vyližprdel, je věc druhá. Ale na "Wannabe" mám skvělé vzpomínky: když tehdy hráli Prodigy v Pze v Kočkově areálu na Výstavišti, vyrazili jsme tam s kámošema okouknout Plexis, Slut a další. Po několika špecích a pivkách nám přišlo zábavné vyzkoušet většinu pouťových atrakcí, které tam měli. Z repráků u jednoho autodromu začala hrát tahle pecka. Pohled na šest lidí v červených džínech, kožených bundách a vesměs s číry na hlavách, kterak klečí a se sepjatýma rukama se modlí ke Spajskám, musel být k nezaplacení. Ale mysleli jsme to upřímně. Fakt!

MB: "Hlavně Mel B, tu jsem fakt v těch obepjatejch gaťkách žral..." Doteď jsem se za to styděl a bál jsem se to přiznat nahlas. Teď už můžu, když vím, že nejsem sám... o)) JÁ TAKY.

JK: (mlátí hlavou do stolu)

JB: A pro příští rok We Love 90s už nemáme ani tu jednu zástupkyni něžného pohlaví:-).

PK: A cááááfra... Spajsky a jejich pochlebovači zabili JK. Tiii parchanti...

---

Sepultura

Brazilská metalová skupina Sepultura byla v undergroundu známá ještě před vydáním "Roots", teprve toto album ji ale dostalo na vrchol. Zároveň bylo poslední se zpěvákem Maxem Cavalerou, který si po odchodu založil vlastní projekt Soulfly.

KV: Jestli byli Suicidal Tendencies můj soundtrack k maturitě, "Roots" jsem protáčel u přijímaček na vejšku. Dodnes mám tu desku rád, jen mi pořád vrtá hlavou, proč si všichni myslí, že "Roots" je předchůdce nu-metalu. Asi mi ji chtějí zkazit.

MB: Sepulturu jsem nikdy úplně nepochopil. I když alespoň titulní písnička "Roots Bloody Roots" je výjimkou. Ale jinak kolem mě všichni začínali nosit čím dál černější oblečení s divně barevnýma obrázkama a já si říkal, co je sakra se mnou divného... Byl jsem out, protože moje oblíbené kapely v černé nic nedělaly.

PK: Sepulturu jsem měl kdysi hodně rád. "Beneath The Remains", "Arise", parádní thrash. Tohle mi přišlo trochu vyměklý a komerční. Sem bych mohl rovnou překlopit předchozí řádky zapsané kolegou MB. Jen myslím, že já měl stejné postřehy a pocity z úplně opačného důvodu.

KV: Líbí se mi, jak vám to přišlo vyměklý. Možná je to tím, že tu desku natáčeli v příliš dobrém studiu.

JB: Vyměklý a komerční? Koupil jsem to bráchovi spolu s Metallicou k Vánocům a nakonec jsem ji podaroval kamarádovi, co jsem ho přes Abbu a Iron Maiden dostal právě k Metallice. Ten si "Roots" pochvaloval.

PK: Tak to chápu...

JK: "Sepultura - hudba pro odrostlé fans Abby"?

Snad až na pár dávných písniček Black Sabbath, jež mě trefily v pubertě, mi nikdy metalovité věci nic neříkaly. V podstatě dodnes nevím, proč lidi tráví čas pilováním metalových riffů a growlingem a jiným řičením. Přijde mi to tak nějak srandovní a i když je mi jasné, že Sepultura je jedna z nejlepších kapel svého žánru, stejně ji nedokážu docela uznávat a dávat na roveň nejlepším kapelám jiných oblastí. (Už hodně lidí mi vysvětlovalo, že metal je rovnocenná hudba. Vždycky už tomu skoro začnu věřit a pak se s nějakým metalistou setkám, prohodím dvě věty... a začnu si nanovo myslet, že je to srandovní.)

JB: Já o sobě s oblibou říkám, že kromě ultrapopaře jsem zastydlý metalista (občas si propláchnu hlavu "Painkiller" Judas Priest nebo první sólovkou Roba Halforda). A právě já jsem měl štěstí na metalisty, co vždy byli inteligenčně velmi na výši a obecné povědomí o metalových fandech s vypatlanými mozky jsem nikdy nepochopil.

---

Jackson v Praze

Praha se v roce 1996 dočkala obří show Michaela Jacksona. Majkl byl tehdy na vrcholu svého megalomanského období, HIStory World Tour trvalo rok a měsíc a v Praze na Letné začalo. Statistiky udávají návštěvu 125 tisíc lidí.

KV: Jacksonovi se tehdy nedalo utéct. Pamatuju, jak jsem někdy kolem jeho koncertu poslouchal "Paul's Boutique" od Beastie Boys a můj tatík přišel ke mně do pokoje a ptá se: "To je ten Jackson?" Dneska si říkám, že možná nebyl tak úplně mimo mísu. Třeba poznal nějaký sampl, který BB použili.

PK: Tak to šlo úplně mimo mě. Pamatuji se jen, že tady bylo hrozné haló kvůlivá jeho soše v nadživotní velikosti, kterou jsem ale neviděl. Jeho turné jsme překřtili na HIV story a nejvíc nás zajímalo, jestli je Black Or White.

V: Jackson hlavně přijel o deset let později, než by měl. V té době už byl jen svou karikaturou, nebo možná naopak jeho skutečná podoba začínala pořádně prosvítat skrz jeho původní umělou image.

JK: Nikdy jsem nechápala a nechápu ani teď, jak někdo, kdo má zdravý rozum, může poslouchat, neřkuli adorovat, Michaela Jacksona. S odstupem mu sice kdekdo přiznává prvenství v tom a onom a pořád opakuje, jak zásadní byl ten a ten klip, ale mě štval i v době, kdy měl podle svých obdivovatelů být na samém vrcholu. Přišlo mi to jako načinčaná, braková pouťovka pro trouby.

JB: Neurážej:-). Kupříkladu "Dangerous" je geniální deska. Na koncertě jsem byl, největší zážitek jsem měl z toho, že po celý den hlásili strašnou bouřku a nakonec během koncertu bylo relativně jasno a nepršelo. Pokud se nepletu, byl to vůbec první koncert turné, předskokanem byl DJ Bobo a přes fanynky, co vylezly svým klukům na záda, jsem neviděl skoro nic.

---

The Fugees

Americká hiphopová skupina The Fugees prorazila svým druhým (a posledním) albem "The Score". To dodnes patří mezi nejprodávanější rapové desky všech dob.

KV: Výborná deska, kterou ale trochu kazí fakt, že dva největší hity byly coververze. Jó, to bývalý doby, kdy ještě Lauryn dělala rap. Vlastně ne. Doby, kdy ještě Lauryn vůbec něco dělala.

MB: Hlavně u těch coververzí spousta lidí i skončila. Ale obzvláště "No Woman No Cry" je téměř srovnatelná s originálem...

PK: V té době to jelo v hitparádách, rádiích, bylo to všude. Nevím, jestli to bylo také přesně v té době, ale "Killing Me Softly" mi tehdy přišlo nějak tak třeba na úrovni Cooliova "Gangsta's Paradise". Nic moc, hudba spíš pro komerčáky. Ale ta písnička zněla fakt všude. Člověk ji měl v hlavě, nemohl si ji nezpívat. A až později docenil, že je fakt kurevsky dobrá.

KV: Podle mě to dělá Lauryn Hill, která má fakt krásný hlas. To není ledasjaká štětka z hiphopového refrénu.

V: Mno, co říct a neurazit...? Snad jen, že jsem je nesnášel. Lauryn Hill sice zpívá výborně, ale co může být horšího, než když americká skupina nazpívá cover verzi písničky Heleny Vondráčkové?! :-) Navíc hlavní kreativní přínos téhle verze je v tom, že kromě drumloopu a výše zmiňovaného zpěvu neobsahuje téměř žádnou další hudbu. Zajímalo by mě, kolik času s touhle písničkou strávili Fugees ve studiu. Aranžmá musela být fakt makačka. A podle stejné šablony je nahrané i "Ready Or Not", kde je navíc asi jen dlouhý sampl Enyi.

JK: Na mě byli Fugees moc vyumělkovaní a Lauryn Hill sice vypadala neskutečně cool, ale hudebně mě to nebavilo. Pravda, domnívám se, že díky tomu, jak "Killing Me Softly" zpopularizovali, mohla o mnoho let později vzniknout nezapomenutelná scéna z filmu "Jak na věc", tak aspoň něco.

B: Je pravda že jich bylo moc, ale mně to minimálně otevřelo cestu k Wyclefovi, čehož sem nikdy nelitoval. Už si to nevybavim do detailu, ale zdá se mi, že ta deska byla taková střídmá, jednoduchá a nepřeprodukovaná. Možná trochu moc vyčazená. Ale třeba se pletu.

---

MS v hokeji a Euro '96

Původně jsme měli vzpomínat hlavně na události spojené s hudbou, ale nejen tou je živ člověk. Čeští hokejisté vyhráli ten rok mistrovství světa ve Vídni a fotbalisté se dostali do finále Eura v Anglii. Jak sami uvidíte, v našich vzpomínkách taky hudba nakonec hrála nějakou roli.

V: Ono se může zdát, že to s kulturou nemá nic společného, ale podle mě to tady nemůže chybět. MS v hokeji nám kromě titulu po 11 letech věnovalo nesmrtelný hit naprosto neznámé skupiny Fool's Garden "Lemon Tree" a Euro přineslo slavný Poborského padáček a to byl umělečtější zážitek než většina desek.

JK: GRRR. Zase fotbal a hokej. Copak od něj nebude ani tady klid? (Album "The Beautiful Game", oficiální deska Eura 96, sice bylo celkem fajn, ale stejně... )

MB: To já si po hokejovém MS ve Vídni dokonce sehnal od "Fool's Garden" celé cédo. A stálo tak asi za ten comeback Sex Pistols. Myslím, že jsem ho slyšel jednou a podruhé jsem to vydržel jenom po "Lemon Tree". Ani nevím, kde skončilo. Asi v koši, určitě jsem s ním napodoboval ten Poborského dloubák...

PK: Semifinále ME s Francií se, pokud si dobře pamatuji a řekl bych, že ano, hrálo v den, kdy hráli na Výstavišti Red Hot Chili Peppers. Penalty jsem prožil před halou při poslechu Radiožurnálu, nebo který rádio to tehdy vysílalo přímo... Parádní vítězství, po něm parádní koncert (tehdy fakt hráli dost dobře, alespoň na to tak vzpomínám, předskakoval navíc Moby, který byl tehdy zrovna hardcoreář). Škoda toho finále. A stejně to měl Kouba chytit...

KV: Nikdy jsem nebyl žádné superodborník na fotbalový pravidla, ale tehdy jsem poprvý v životě slyšel spojení: mrtvej ofsajd. Dost morbidní, notabene, když nás to vlastně položilo na kolena.

---

Oblíbená deska či singl z roku 1996

KV: Underworld - "Born Slippy/NUXX". Z nějakého neznámého důvodu si teď už víc užívám tu druhou půlku, ale i ten "hitový" začátek je parádní.

B: Jako tohle je "Forever Young" mojí generace.

PK: Asi "ZTP Sobě, aneb Prachy Uber Alles". Byli jsme tehdy podruhé ve studiu a dost si to užívali.

V: Lamb - "Lamb". Ale ony roky 96 a 97 byly celkově skvělé, takže by se toho dala vyjmenovat spousta.

KV: A ještě "E-Bow The Letter" od R.E.M. z "New Adventures In Hi-Fi". Vlastně ani nevím, co mě na tý písničce tak přitahovalo. Patti Smith to asi nebyla, vlastně jsem ji tehdy ani neznal.

JK: Aloof - "Sinking", Pulp - "Different Class", Björk - "Hyperballad", Orbital - "In Sides", Lamb - "Lamb", Breakbeat Era - "Breakbeat Era", The Chemical Brothers - "Loops Of Fury", pár věcí z alba "Help", "Eurochild Ninety 6" od Massive Attack...

JB: Ono vzpomínání na jednotlivé roky je vždycky těžké, ale vychytal jsem "Champagne Supernova" od Oasis, "Only Happy When It Rains" od Garbage a "Ready To Go" od Republicy (skvělý one-hit wonder).

MB: Mě chytla za srdce ironická Alanis Morissette, příjemné vzpomínky ve mě vyvolali jako ptáci volní The Beatles a rád jsem si zalítal v letadle od RHCP. Jo a ani dneska se ve zlém nedívám na možná nejikoničtější baladu Oasis...