...a to je prý rock. Turbonegro je kultovní norská deathpunková kapela. I v Česku má své fanoušky, ostatně jako po celém světě. Ale pořád je dost lidí, kteří je neznají, kteří netuší, o co přicházejí. S novinkou "Retox" bude jejich fanklub možná zase o něco širší.
7/10
Turbonegro - Retox
Vydáno: 15.10.2007
Celkový čas: 56:55
Skladby: We're Gonna Drop The Atom Bomb, Welcome To The Garbage Chump, Hell Toupée, Stroke The Shaft, No, I'm Alpha Male, Do You Do You Dig Destruction, I Wanna Come, You Must Bleed/All Night Long, Hot&Filthy, Boys From Nowhere, Everybody Loves A Chubby Dude, What Is Rock!?
Vydavatel: Warner Music
Abyste věděli, s kým máte tu čest,
Turbonegro předskakovali ďábelskému Marilynu Mansonovi i rebelům
Queens Of The Stone Age. Jejich paktování s Queens skončilo u spolupráce s Nickem Oliverim na albu "Party Animals". Název death punk si vymysleli sami, aby jim hudební novináři nepřišívali nějakou žánrovou škatulku, vznikli v opozici k radikální norské blackmetalové scéně. "Retox" je jejich osmým albem.
"Přežili jsme grunge, britpop, house music, hip hop, revoluci new rocku, dance rock, ale možná ne new rave... Lidi říkají, že jsme dělali stejnou nahrávku deset let, ale to není pravda. Dělali jsme ji čtyři nebo pět let." Novince "Retox" předcházela trilogie alb "Apocalypse Trilogy" ("Apocalypse Dudes", "Scandinavian Leather" a "Party Animals").
Turbonegro přežili také rozpad kvůli heroinové závislosti vokalisty Hanka Von Helvete. Ten se nakonec vyléčil sekáním dřeva kdesi v zapadákově na Lofotách. Za téměř patnáct let existence a neexistence každý začne uvažovat o smyslu toho, co dělá. Potkalo to i
Turbonegro. "Retox" je pro kapelu novým začátkem. Zatímco předchozí desky byly tematičtější, "Retox" je zpovědí.
"Motherfuckers just being themselves," říká basák a bubeník Happy Tom. A tak se dočkáme skladeb jako "What Is Rock?", kde kapela polemizuje nad krásou i hnusem, smyslem i bezvýznamností rock'n'rollu. Mimo jiné se v ní dozvíte, co mám s těma šesti kočkama a myší. Ohlížejí se za vlastní minulostí, aby pak skončili zjištěním, že všechno jsou jen prachy. Není to klišé? Není, v podání Turbonegra vás to ani nenapadne. Trocha nostalgie se objevuje i v dalších skladbách jako "Hot & Filthy" nebo "Boys From Nowhere".
Ale to vůbec neznamená, že by pankáči zestárli. Pořád jsou to řízné skladby, kde jasně rozeznáte kytarové riffy, jednoduché melodie, na které budou fandové řádit na koncertech.
Turbonegro jsou extravagantní svou image, zakořenění v undergroundu a přitom mají v sobě cosi líbivého. Stačí si poslechnout "Do You Do You Dig Destruction". A v tom je jejich síla. Album mixoval
John Agnello, který má na kontě spolupráci se
Sonic Youth a
Dinosaur Jr. Nejvíc to poznáte na první skladbě "We're Gonna Drop The Atom Bomb". Vždycky se mi u tanečně laděného chemicky ocelového zvuku vybaví tunel a schodiště v metru.
Turbonegro jsou kapela, která si může dovolit napsat text o té strašné katastrofě, když chlápkovi začnou padat vlasy ("Hell Toupée") nebo o závislosti na jídle a přežírání ("Everybody Loves Chubby Dude"). Můžou si vlastně dělat, co chtějí.
Turbojugend
Turbonegro jsou jedna z kapel, která má velmi věrnou základnu fanoušků. O turbomládeži se hovoří, s trochou nadsázky, jako o nejradikálnějším fanklubu na světě. Tak jako Kiss Army nebo černě odění depešáci - Turbojugend jsou odpovědí na slavné fankluby a charakterizují se speciálně vyrobenými džískami s nápisem Turbonegro a Turbojugend na zádech. Název kapely i fanouškovské základny budil kontroverzi, ale skupina samotná prohlásila, že se jakkoli distancuje od rasismu. Pro zajímavost zde uvádím fanouškův popis sama z jednoho blogu: "Som drsný ako šmirgel, robim zle len kde sa dá, som rebel v pravom slova zmysle. Nemám rád folk a dechovku. Cítim sa na tomto svete ako posledný drsný rocker."