Jen aby bylo jasno, "Spotřebič" je už třetí deskou Bow Wave, ale teprve druhou vydanou pod křídly velkého labelu. Výše jmenovaný debut vyšel příznačně, coby jakýsi samizdat, a teprve s následujícím albem "EMIgrant" zaznamenala lázeňská grupa sukces. No, hovořit o kdovíjak výrazném komerčním úspěchu sice nelze, ale když už nic jiného, aspoň si tímhle kusem Varáci vykolíkovali svou parcelu na českém hiphopovém políčku. Druhá deska potom představuje Bow Wave takové, jaké je chceme mít - sebejisté, zábavné a z ničeho si nic nedělající.

"Sou to kecy, mocný rapy, silný řeči, tvrdý kluci / já to žeru ve dne v noci / čas na změnu / mám ten pocit." Z textu úvodního "Kočáru" si lze asi nejlépe udělat obrázek, proti komu a čemu je novinka namířena především. Nadšení z ní nebudou vyznavači svaly, zlatem a zbraněmi přecpaného hip hopu, ale ani slovnímu testosteronu snadno podléhající dítka s patnácti křížky na krku. Upřímně, o takovou přízeň Bow Wave nestáli nikdy. Důkazem budiž živé performance, na kterých můžete potkat více příznivců s tričkem Boba Marleyho než 2Paca. Ale zpátky k jádru věci.

Co se hudebního podkladu týče, zůstávají Varáci věrni svým melodickým houpavým spodkům s nepatrnou příměsí ve studiu ukuchtěných aranží. Standard, na který jsme si u kapely zvykli, se ale na třetí desce přece jen přetavil v občasnou hudební plochost, která je slyšitelná hlavně u rozvláčné druhé stopy "Amerika", ale i v pár dalších tracích. Kytara si často pouze nenápadně bublá, bubny drží statický rytmus a společně tak vytvářejí mírně monotónní zvukovou kulisu. Ještěže v suterénu přebývají taky Emsa a blaYin s jejich flow. Nenucenost a plynulost, s kterou se oba hlavní vokály vydávají na steč s jazykem českým, je následováníhodná.

Bow Wave toho v textech nerozcupují tolik co jiní a nepotrpí si na kdovíjak fekální výpady. Jejich hiphopová vize je plná ironie, nadhledu a vědomí, že slovník vulgarismů není jediný nástroj k předávání vzkazů. Opět nám předkládají materiál, který, ač by to konkurence uvítala, netrpí maloměšťáctvím, ba naopak je natolik univerzální, že se nebojí ani českých rádiových žebříčků (viz singl "Boreczech"). V kontextu toho bych se v budoucnu vůbec nedivil, kdyby začala být kolonka "hip hop" tomuhle lázeňskému spolku malá. Zatím je ale pořád na čem pracovat, kámo!