Recoil, projekt Alana Wildera, si dal pořádnou porci posilujícího spánku, aby se dokázal vrátit v plné síle a s inspirující deskou. Tou je "subHuman". Sedm rozsáhlých kompozic vás naplno vtáhne do děje a zamotá vám hlavu, než se jako správný archeolog dokopete k pravdě.
Pravda číhá někde za rohem. Klonování DNA se začíná rozjíždět, lidstvo vstupuje na tenký led a hazarduje s kamennými základy matky přírody. Podobná hra panuje už nějaký ten pátek okolo globálního oteplování. V tomto celkovém aspektu je sedm let jen nepatrným časovým mikrozlomkem. Přesně tak dlouho spal projekt
Recoil. Když
Alan Wilder opustil
Depeche Mode, nikdo pořádně netušil, že jeho sólová díla budou patřit k tomu nejlepšímu, co okolo téhle party vzniklo. On sám by tehdy asi těžko hádal, že v roce 2007 se s novou deskou "subHuman" ona pověstná smyčka okolo krku utáhne. Nedá vám žádnou možnost se pořádně nadechnout, přísun kyslíku je limitován a nezbývá nic jiného, než se plně oddat tomu, co na vás na časové ploše přes jednu hodinu tento šaman nachystal.
Alan byl vždycky puntičkář, profesionál a hráč s ruchy a zvukovými plochami. Na novém albu se těchto svých vlastností nadále drží a spojuje dva protipóly. Na jednom z nich zůstal věrný elektronickému harašení s přívlastkem hybných pulsů bicích a jiných nástrojů. Ten druhý pól je spíše překvapením - je ně něm schováno spojení se žánrem blues a nádechy country a gospelu. Úvodní skladba a zároveň singlovka "Prey" je jasným důkazem. Jako když chytrý archeolog zdolá nástrahu první zavádějící indicie. Nedílnou součástí "subHuman" se tak stal
Joe Richardson, který kromě vokálů natočil kytarové ornamenty a sem tam se chopil i harmoniky. Andělským protějškem je zpěvačka a skladatelka Carla Trevaskis, ta si vás získá v podmanivé "Allelujah".
Zdolávání dálek asi Wilderovi nedělá žádný problém: během nahrávacích sessions několikrát vyrazil za Joem a na výsledku se to podepsalo. Prvky world music a celková scéničnost dělají z této desky mistrovský kus, na kterém tento chlapík spojuje historické milníky s hudební modernou. Vše bylo uděláno s obrovským citem, nadhledem. Ve zmíněné "Allelujah" udělá Alan radost všem depešáckým fandům, neb si v ní vyhrál se samply z alba "Songs Of Faith And Devolution". V "Intruders" zůstalo místo i pro instrumentální dohru, která nasměruje k závěru výpravy za poznáním lidského bytí, nebytí...
Spojení dvou duší, přesněji Alana Wildera s Joem Richardsonem, utvořilo propletenec nálad, který není přednostně určen pro každodenní konzumaci. Tohle ostatně platí i pro starší desky
Recoil, "subHuman" je decentní návrat jakoby v záři blízké budoucnosti, dokonalé zúroční Wilderových hudebních zkušeností. Sedm rozsáhlých kompozic je stejně komplikovaných jako ta buňka podrobená testu klonování. Kompozice se sice nedají snadno rozmnožit, stačí však podstoupit výživnou archeologickou výpravu, a pravda se odkryje sama.
-
recoil (front, 18.07.2007 10:00) Reagovat
Souhlasim s recenzi, je to opravdu vyborna deska. Posluchacsky vstricnejsi nez predchozi Liquid. Priznam se, ze samply ze SOFAD me trochu zaskocily, nevim, co si o tom mam myslet :-). V posledni skladbe jsou zase slyset samply z Drifting.
-
recoil (stork, 21.07.2007 21:04) Reagovat
dekuji za recenzi.i ja souhlasim.jen je na me subhuman velice tezka vec a jeste asi dlouho bude.inu alan vzdy vedel,jak zamestnat posluchace - i na nekolik let :) radim
-
subHuman (deepspace101, 23.07.2007 02:27) Reagovat
Také víceméně souhlasím s recenzí, jen v ní autor možná mohl jít víc do hloubky, co se samotného alba týče, a poněkud omezit své rádoby vědecko-existencionalistické úvahy na téma archeologie, klonování apod.
subHuman je úchvatné album, něco tak dokonale propracovaného a do posledního detailu dotaženého se v dnešní uspěchané konzumní době slyší opravdu už jen výjimečně. Prostě - Alan Wilder se vrátil a s ním přišel zákon :-)
P.S.: V recenzi zmíněné album Depeche Mode se jmenuje Songs Of Faith And DEVOTION.
-
mág (jedovaty, 06.08.2007 17:24) Reagovat
Po prvním poslechu jsem byl zklamán a říkal jsem si,že Alan zabrousil do blues až moc.Hutné kompozice plné zvratů opravdu nejsou na první poslech,ale postupem času se mi album líbí víc a víc.První 2 skladby byly pecky od začátku,teď si naopak užívám Killing Ground a Intruders.Alanovi zkrátka není nic cizí,dokáže brilantně smíchat i zdánlivě neslučitelné:je to mág a pan muzikant.
-
CD+DVD (Petr Falář, 14.08.2007 18:03) Reagovat
Tato deska se snad dá koupit v kombinaci CD+DVD nebo 2xCD (uvedeno jako Collector's Edition). Prosím oo radu, co skutečně verze Collector's Edition obsahuje a zda je lepší koupit toto, nebo běžné CD, které je o cca 120,- levnější. Díky za případnou odpověď.