Po albu "Simplified" plného znovu nahraných vlastních skladeb se skupina Simply Red vrací opět k čerstvé autorské tvorbě. Novinka "Stay" by se ráda zavděčila všem, tedy fanouškům popu, jazzu, blues a bílého soulu. Tento mix funguje stále velmi dobře, avšak už ne v každé chvíli. Navíc se do hudby Simply Red začínají vkrádat nepěkné věci.
Když jsem se tu před více jak rokem rozpačitě pozastavoval nad koncepcí vzpomínkového alba
"Simplified", tak trochu jsem tušil, že tahle deska
Simply Red nebude žádným velkým kasovním trhákem. V konečném účtování to bohužel tak dopadlo. Pokud bych si nebral servítky, pak bych napsal, že to byl víceméně propadák. Ovšem to se rozhodně nedá říct o turné k téhle desce. Koncertně jsou
Simply Red stále velice žádanou akvizicí. S novou řadovkou "Stay" by se mohla či snad měla změnit i jejich pozice v albových prodejích.
V sestavě
Simply Red se v poslední době nic zásadního nezměnilo.
Mick Hucknall je stále pevný v kramflecích a zůstává jediným řádným členem skupiny. Má sice u sebe v podstatě stálou partu muzikantů, ti ale nejsou oficiálními členy skupiny. I přesto se někteří z nich podílejí na tvorbě společně s Hucknallem - ať už je to klávesák Dave Clayton, saxofonista Ian Kirkham či Andy a Gavyn Wrightové. Poslední dva jmenovaní, jejichž výčet spoluprací by mohl klidně vydat na takové menší "Kdo je kdo na anglo-americké hudební scéně", se ještě s frontmanem podíleli na produkci desky.
Na "Simplified", jež hrála všemi barvami od těch latino po ty jazzové, se možná na chvíli zdálo, že od teď
Simply Red budou experimentovat, ale to ne. Po poslechu "Stay" je zcela zřejmé, že to byl pouze úkrok stranou, který zkrátka nezafungoval.
Simply Red se tedy poslušně vracejí zpět do zajetých kolejí. Přesně tam, kde jejich muzika fungovala předtím - tedy do pomyslného průsečíku soulu, popu a jazzu s tím, že nyní lehce, ale opravdu velmi lehce, vpašovali ještě blues.
V čem je tedy problém? Obávám se, že se do hudby
Simply Red začínají pomalu vkrádat prvky s názvy Stereotyp a Nuda. To platí o všech písničkách vyjma několika výjimek. Výbornou ryze popovou záležitostí je hned úvodní "World And You Tonight", která jako by se nemohla rozhodnout, jestli bude romantickou písničkou, nebo příjemným houpavým pohlazením. Další skvělou věcí je dechovou sekcí podporovaná, pozitivně laděná a života plná "They Don't Know", která nechává vzpomenout na ty největší hity
Simply Red. V podobném duchu pokračuje i následující svižná "Oh What A Girl". Pokud jsem psal o vlivech blues, měl jsem na mysli s elektronikou si hrající "Good Times Have Done Me Wrong" a především "Money TV", v které ale
Simply Red začínají vykrádat sami sebe. Jestli nějaká písnička stojí za poslech, pak je to "Death Of The Cool" - v jazzovém plášti zahalená hanbatá inspirace ranými nahrávkami Michaela Jacksona. Všechna slova o nudě a stereotypu se ale rozhodně nevztahují na poslední "Little Englander", která nemá v tvorbě
Simply Red obdoby. Je to neuvěřitelně svěží písnička s výbornou melodií trošku připomínající to, co u nás dělají Uhlíř se Svěrákem. Tento pocit ještě podtrhuje použití dětského sboru, pískání a pro
Simply Red nepříliš obvyklého nástroje - akustické kytary. Tahle skladba je i přes, nebo právě pro svou lehkou infantilnost zkrátka trefou do černého.
Deska "Stay" představuje tak trochu stojaté vody hudební produkce
Simply Red posledních let, které občas zčeří nějaký ten vír, kamínek či jako v případě "Little Englander" pořádný šutr. Zatím je těch narušitelů poklidné hladiny poměrně dost a doufejme, že se postupem času nebude jejich počet zmenšovat. "Stay" zcela určitě není nejlepší deskou, kterou kdy
Simply Red vydali, tahle léta asi má
Mick Hucknall za sebou, ale pořád stojí za poslech. Už proto, že takových uskupení v dnešní době tolik nenajdete.
-
Simply red: Stay versus Amplified (Lukash Sax, 02.04.2007 06:30) Reagovat
Pominu-li, ze se nove album melo jmenovat Amplified, musim rict, ze se jmenuje po pravu po jedne z nejlepsich skladeb noveho alba. CD Simply Red jsem si stahl z netu nekdy pred 14ti dny a od te doby jsem ho slysel nescetnekrat. Musim rict, ze narozdil od Simplified me tohle album bavi. A moc! Jako nejvetsi pecky povazuju So not over you (singl), Oh, what a girl (tez je singlem), Stay ci Good times do me wrong. Snad jedina me nebere - Debris. Skoda, ze jsem propasl prazsky koncert. Snad nekdy priste.
-
Klasika spojená se zkušeností (OndraM, 03.04.2007 15:27) Reagovat
Lukáši Mick v Praze slíbil návrat - tak se těšíme. A STAY? Opravdu povedené album. Perfektní muzikantský výkon - všech, nejvíc mi samozřejmě imponuje basa od Steve Lewinsona a sqělé percussion od John Johnsona. Vítám i akustickou kytaru, kterou Mick bral do ruky minulý rok v Bratislavě. Zkrátka už jsem se na něj moc těšil a jsem příjemně překvapen. Se Simplyfied se vůbec nedá srovnávat, protože to bylo opravdu o něčem jiném. Mi se ale líbilo a musím říct, že lepší bylo i turné se smyčcovým orchestrem, které Simply jeli v roce 2005. Mí favoriti na albu STAY jsou So Not Over You, Stay, They Don't Know a Little Englander. Posledně jmenovaný song Mick velmi chválil na svém fóru a byl rád, že se při jeho natáčení sešlo tolik dětí různých etnik.
-
Simply forever (Lukash, 06.04.2007 11:54) Reagovat
Na Simply Red jsem narazil pri jejich prvnim velkem hitu Stars, pak me uchvatil Fairground a Never,never love. Simply vnimam od te doby velmi intenzivne, mam vsechny alba, vcetne koncertu.. I zavrhovana alba Russian Winter a Home mam moc rad. Je tam spousta pisnicek. Samozrejme, postupem casu ubral Mick na tempu pisnicek. Ovsem, kde ubral, tam zase pridal svuj lahodny zpev, ktery v pisni So not over you obdivuji snad uplne nejvic. Live in Cuba je super, libi se mi ty smyccove upravy á la Cuba, byt je tabor fanousku rozdelil na dve strany - zavrhujici a vychvalujici. Pro me zustane Mick Hucknall ikonou 80. a 90. let a potazmo i soucasnosti, nebot se mu jiz lehce pres 20 let dari udrzet v pop-music po pravu. A to ocenuji, stejne jako u mych oblibencu - Genesis, Phil Collins, George Michael, Sting, Eric Clapton, Elton John a dalsi a dalsi. Samozrejme by se dalo napsat hooodne moc clanku o Simply Red, ale prijde mi to zbytecne. Proste, kdo posloucha Simply Red, posledni album jej muselo vice nez nadchnout.