Musí to být stejně pruda, když umíte dost slušně zpívat (i když to neznamená, že musíte mít hlas nějak opravdu zásadně jedinečný), jste v kapele, která se na chvíli stane slavnou (díky reklamě - viz seriál MS o one hit wonders), dostanete pozvánku zpívat v legendě, jako je Genesis, a přes to všechno se (víceméně) vaší muzice moc nedaří. A tak to nyní Ray Wilson (to je ten, o kom si dovoluji spekulovat) zkouší s reinkarnací jména kapely Stiltskin, i když z původní sestavy v ní nezůstal nejspíš nikdo (jak uvidíte v profilu na myspace.com, debut zapřen není, ale informace o minulosti se asi úplně nehodí). Každopádně ti, co Wilsona a kapelu obviňovali z kopírování Smashing Pumpkins, se těšit nemohou, s odstupem času se to zdá jako špatný vtip.

I když skladba "Inside" byla ve své době dost známá, celé album "Mind's Eye" původních Stiltskin nebylo tak skvělé, trpělo roztříštěností. Wilson se nepoučil, naopak. Na novince "She" se (částečně spolu s novými kolegy, dnes jsou v sestavě dva jiní hráči, než nahráli desku) nerozhodl, zda má drtit nevýrazný grunge-hard-rock-nu-metal (úvodní "Fly High", "Sick And Tired") nebo ho naředit unylými akustičtějšími kousky, syntezátory nebo zoufale neoriginálními smyčci (titulní skladba).

Už z přídavných jmen je asi zřejmé, že výsledek se podle mě moc nepovedl. Nepomůže tomu délka většiny skladeb, příliš dlouhá na to, že se v nich nic zajímavého neděje. V šestiminutové "Taking My Time" mám jasnou odpověď pro Wilsona, když se ptá, co/kdo bere čas. Vůbec názvy skladeb by šly na dojem z desky použít výborně - třeba "Sick And Tired" nebo "Better Luck Next Time". Hlavním problémem je zaměnitelnost s lepšími předchůdci, nedostatek opravdu nosných melodií, refrénů, po několika posleších budete rádi za jinak dost obyčejnou "Wake Up Your Mind". A přesto přesně to chcete doporučit hlavnímu autorovi hudby.

Texty mají prakticky jedno jediné téma - Wilson má se ženskými evidentně problémy. Ne že by o tom zpíval úplně primitivně, spíš docela nesrozumitelně. A pořád nevím, jestli "Fame" má být ironický nadhled nad svou dřívější situací, nebo "angažovaná kritika". No, pěkně to nandal těm, co jim v té muzice jde jen o prachy. Že by přece jen sebekritika?

Pokud se vám zdá, že jsem Wilsona a spol. setřel až moc, tak možná pochopíte víc, až si desku poslechnete a přečtete si neuvěřitelnou hlášku z dalšího profilu na myspace.com, a sice že album je fúzí různé muziky včetně Daft Punk, Phila Lynotta, Audioslave, Metallicy, Bowieho a Radiohead. Ani náhodou. Docela chápu, že deska vychází u německé značky SPV, protože zaujme (pozor, špatná generalizace) spíš zastydlé nebo úplně nezkušené německé "hardrockery", víc asi ne. I když možná i fanynky HIM. Některé věci jsou mimo mé chápání. Pro ostatní by deska jako tichý podklad v hospodě byla pořád zlatá proti českým rádiím, ale to ještě není to nejlepší doporučení.