Svého debutu "Employment" prodali přes dva milióny kusů. Vloni obdrželi hned tři ocenění Brit Awards - stali se nejlepší britskou rockovou kapelou, nejlepším koncertním umělcem a britskou skupinou roku. Letos se Kaiser Chiefs vrátili, aby úspěch zopakovali se druhou deskou "Yours Truly, Angry Mob", již nechali ohlásit chytlavou peckou "Ruby". A opět žnou záviděníhodný úspěch: "Ruby" dokázala v britském singlovém žebříčku porazit i superpopulární "Grace Kelly" senzace jménem Mika a pro samotné album si už v prvním týdnu jenom na Ostrovech do obchodů zašlo rovnou sto padesát jedna tisíc fanoušků, čímž pětka z Leedsu utvořila nový letošní rekord v rámci týdenních prodejů britského hudebního trhu. Odpověď na logickou otázku, zda pánové zasednou na trůn říše britských kytar, jsme přenechali osudu a raději vám sestavili další makrorecenzi. Po hlavní recenzi Benjamina Slavíka, který "nervózní lůze z Leedsu" udělil osmičku, přinášíme dalších deset názorů z naší redakce. Známky v rozmezí pět až devět daly dohromady průměr sedm.

Upozornění: Pokud vás přepadne chuť ostře reagovat na příspěvky v makrorecenzi v názorech, přečtěte si nejdříve článek K čemu jsou makrorecenze aneb hledání obecné pravdy. Třeba tím předejdete reakci vyvolané nepochopením, proč makrorecenze existují.

Zuzka Macháčková - 5/10

Kaiser Chiefs znám jen díky jejich singlům, první desku jsem neslyšela - nějak mě to nezlákalo. Ale zatím jsem na ně četla jen samou chválu. A tak jsem využila nabídky makrorecenze - proč si to vlastně neposlechnout? Uvidím, co je to za zázrak. Po prvním poslechu mi to přišlo jako rychlá změť rozjuchaných písniček docela slušné školní kapely, která však ke konci desky ztrácí dech. Pak jsem objevila vcelku pěkné melodické nápady, třeba v "Heat Dies Down" nebo "Learnt My Lesson Well". Bohužel u Kaiser Chiefs mi vadí zpěv. Možná je to tím, že podobnou barvu hlasu má zpěvák Franz Ferdinand a nejspíš mi jedna taková kapela na světě stačí. Pro mě je tahle deska příliš jednoduchá. Kaiser Chiefs mi nepřijdou nijak zvlášť ambiciózní, prostě mají kapelu a hrají. Nemyslím, že přišli s něčím novým, tohle už tu bylo několikrát, ale ten jejich přístup asi zabral na větší skupinu lidí, kteří právě tu jednoduchost hledají a kterým určitě zrovna ambicióznost jiných kapel vadí. Když to člověk nevzdá na první poslech, najde spoustu neotřelých hudebních nápadů, které se však nijak nerozvíjejí. Další věc jsou dost chudé texty, ale opět to bude tím, že na podobné verše osobně nijak nereaguji. Nechci hodnotit desku z hlediska tak úzkého žánru, jako jsou britské kytarovky. A v širším pojetí, v žánru rock, existují stovky lepších kapel. Nemůžu dát víc jak 5/10.

Lukáš Franz - 6/10

Další kapela z doznívající vlny, co na druhém albu udělala krok vstřícný a přímý směrem ke stadionům. Experimenty Kaiser Chiefs nelákaly už na první desce, a tak se těžko dalo čekat, že se na "Yours Truly, Angry Mob" zapletou třeba s tanečními elektrospodky a zvukem agresivně zefektovaným přes sadu krabiček z hudebnin v Leedsu. Pořád jedou v jízdním pruhu pro civilní mluvčí svojí generace, akorát si k tomu teď natankovali víc pop-rocku než minule. Nehledě na to, že tahle škatule je sama o sobě dost dementní, protože z ní odkapává smířlivost a snaha zavděčit se každýmu doslova po litrech, Kaiser Chiefs tím vysílají vcelku jasný signál. Od nás revoluci nečekej, protože nás to baví hlavně takhle. A lidi taky. "Yours Truly, Angry Mob" je taková ta nahrávka, co ji člověk může točit dokola kolikrát chce, ale moc momentů se mu do paměti nezaryje. Několik hitovek ("The Angry Mob", "My Kind Of Guy"), vtipný texty a názvy ("Love's Not Competition (But I'm Winning)") a rozhodně ne takový průser jako The Rakes. Obhájená pozice dobrý kapely. Debut mám radši. A ještě něco. Nebaví mě dostávat k recenzi desku se čtyřstránkovým bookletem. To si, páni distributoři, strčte laskavě do prdele. Berete poslední přidanou hodnotu, kterou originální balení dneska má.

Jaromír Koc - 6/10

"Ruby, Ruby, Rubyyyy..." tak tenhle refrén mě provází již nějaký ten týden z rádií a dodává dobrou náladu. Kaiser Chiefs vybrali z druhé desky "Yours Truly, Angry Mob" jako první singl asi nejchytlavější píseň a já bláhově doufal, že obdobně pozitivní bude i zbytek. Upřímně? Jsem ze zbytku alba malinko zklamaný. Vezmu-li v potaz, že chlapci měli pro nástupce svého debutu něco kolem dvou let, očekával jsem jistý posun, ale, jednoduše řečeno, je to stále totéž! Malinko bych to srovnal se svým zklamáním z druhé desky Keane - mnoho povyku a nakonec takový lepší průměr. Čekal jsem po výborném debutovém základu typu "I Predict A Riot" přesvědčivé tracky, ale mám pocit, jako by se chlapci ještě stále malinko hledali. Rád bych zmínil "Thank You Very Much" - tahle pecka je vážně krutě hitová -, ale jinak je to takový slabší odvar. Nechci vyznět nějak moc kriticky, sám jsem ještě nic nenatočil, takže s klidným svědomím mohu říct, že dle mého má tahle kapela ještě dlouhou cestu a zároveň vážně obrovský potenciál.

Luboš Kreč - 6/10

Z "Employment" jsem byl rozpačitý, protože mě uchvátily některé texty a melodie (třeba hit "Everyday I Love You Less And Less"), ale jinak mě retro punk-rock v podání Kaiser Chiefs v podstatě rozčiloval. Takové ukvičené to bylo. Na "Yours Truly, Angy Mob" se ledacos změnilo, ale o lásce mezi námi se stále hovořit nedá. Humor zůstal, ačkoli není tak explicitní jako na debutu, a kapela jako by si jím snažila udržet nohy na zemi. Dobře patrné to je především v písni "The Angry Mob", kde hoši pějí o vrtoších davové společnosti, tedy těch lidí, kteří Kaiser Chiefs vynesli na výsluní. Hudební složka novinky zároveň nezní jako ironický kopírák sedmdesátek, skupina chce být více rockovou hvězdou dneška. Jenže já u ní přesto nenacházím dost invence, dobrých nápadů ani chytlavých melodií, abych se mohl po vzoru kolegů uchýlit k oslavné rétorice. Kaiser Chiefs jsou možná talentovaní, ale pořád jen řemeslníci. Celkově deska totiž působí jako monolit, humorně a energicky sice pádící, ale zároveň nijace tvarovaný. "Yours Truly, Angry Mob" se poslouchá dobře a nenáročně, což je poklona a urážka současně. Záleží na člověku, jak to vnímá.

Miroslav Böhm - 7/10

Při prvním kontaktu s albem "Yours Truly, Angry Mob" jsem si v duchu řekl, že nám tady někdo trochu vyměkl, ale pak mi to došlo. Kaiser Chiefs nejsou žádné puberťácké opice. Mají už něco odžito a chtějí nám o tom taky něco říct. Tahle tlupa řízných rokenrolových strýčků, co maj' jazyk proklatě nízko u pasu, nám dospěla. Už tady není proto, aby si zavzpomínala na své studentské alkoholové jízdy nočním městem, není tady ani proto, aby v lidech probouzela chuť měnit svět. Kaiser Chiefs otevřeli své oči, svá srdce a přitom zůstali nad věcí. Na debutu předpovídali davové orgie - na jeho nástupci se onen rozvášněný dav loučí. Přišel, viděl, ovlivnil jejich pohled na svět a zase odešel. Ale pomohl jim s tím nejtěžším - komplex druhého alba mají kaisři úspěšně za sebou, komplex toho třetího je teprve čeká. Ovšem tihle burani z Leedsu zvládnou všechno. A navíc i s humorem. Beze ztráty kytičky to sice není - a asi ani nebude -, ale koho to zajímá? Tady jde prostě jenom o pohodovej rokenrol...

Honza Průša - 7/10

S Kaiser Chiefs je to těžké. I když nejsou nejmladší (táhne jim na třicítku), jsou veselí a umějí si udržet svěží nadhled. Jejich originalita spočívá ve faktu, že dokážou připravit zábavnou směs toho, co už bylo mnohokrát slyšeno jinde, jenže v jejich podání to neberete jako kopii, ale jako prostředek ke svébytnému sebevyjádření. Potud je s nimi vše v pořádku. Problém je v obrušování hran jejich nápadů a sklonu k jisté rádiové tuctovosti. Zatímco debut byl jako celek vynikající, "Yours Truly, Angry Mob" má několik těchto obroušených míst a jejich nejtypičtějším příkladem je singl "Ruby", který sice budou rádia točit neustále dokola, ale kterým se soudní fandové musejí cítit zrazeni. Naštěstí toto směřování do samého centra mainstreamu je velmi pozvolné, pořád je tu dost kousků, ze kterých se můžeme radovat. Třeba z neuvěřitelné beatlesovky "Learnt My Lesson Well" nebo naprosto typických kaiserovek "Thank You Very Much" či "My Kind Of Mind". Takže dávám sedm bodů, výhružně vztyčuji prst a doufám, že příště už se Ricky Wilson & spol. na oslovení širšího spektra posluchačů vykašle. Kaiser Chiefs to přece nemají zapotřebí.

Tomáš Tenkrát - 7/10

Kaiser Chiefs na druhém albu rozhodně neobjevují Ameriku, ale snaží se zvýraznit cestičku, kterou si prošlápli na debutu. Nemyslím si ale, že by platily ty jejich hrdé řeči o tom, že je "Yours Truly, Angry Mob" mnohem lepší než "Employment". Je to sice fajn poslech, jsou to pořád nenáročné písničky, v jádru jednoduché kytarové motivy a stále se hlásí o slovo onen roztančený model. Ale chybějí dva aspekty pro to, aby se z dobrého alba stalo album vynikající. Především postrádám jakýkoliv moment překvapení a celá deska je jakoby bezatmosférová a nemá svůj zvuk. Jasně že indie, jaké hrají Kaiser Chiefs, je v jádru syrové, ale prostě je to variace na stokrát ohrané téma, ať chcete nebo ne. Arctic Monkeys mají svůj zvuk, Killers na "Hot Fuss" také, ostatně debut Kaiser Chiefs byl také lehce rozpoznatelný, ale "Yours Truly, Angry Mob"? Ne-e, splývá mi. Asi je to moje chyba. Je to dobré album, ale své mouchy rozhodně má. A největší pecka je "Everything Is Average Nowadays". A basta.

Pavel Parikrupa - 8/10

Kaiser Chiefs mi udělali radost! Člověk aby už pomalu měl strach z poslechu druhých desek kytarových kapel. Ale tady je dvojka stejně dobrá jako debut (a musíme připomenout také naprosto skvělé zábavné DVD!). A stejně dobrá neznamená, že je úplně stejná. To naštěstí neplatí, i když je zvuk skupiny lehce čitelný a poznatelný. Z "Yours Truly, Angry Mob" je patrný vývoj Kaiser Chiefs (a potenciál k dalšímu růstu, řečeno ekonomickou hantýrkou): k nadhledu a ironii (stačí se podívat na výborné slogany v názvech skladeb) se přidalo i něco životního zrání, či jak to nazvat. Nejde jen o pár pomalejších písní a použitý klavír nebo vtipný popík v Beatles-stylu "I Can Do It Without You". Rozdíl oproti prvnímu albu je i v tom, že malinko déle trvá, než poznáte tu výbušnou koncentraci energie, humoru, zabijáckých refrénů. Fakt, kdybych měl patku na honění, přidám pruhovanou košili ke kostkovanému véčkovému svetříku a poskakuju po ulici s písničkami z téhle desky na rtech. You are my kind of guys!

Eva Balaštíková - 8/10

XTC je britská skupina, která vznikla na začátku sedmdesátek. Škatulkují se pod new wave a jsou autory hitů jako "This Is Pop?", "Statue Of Liberty" nebo "All You Pretty Girls". Krom toho mají takovou zvláštní vlastnost: rekapitulují celou současnou indierockovou scénu, a to s časovým předstihem více než pětadvaceti let. Vizionáři. Možná. Nebo jen rodiče kluků z Leedsu, Londýna či Glasgow měli doma v gramofonu založené jejich elpíčko a děti to žraly. Tak a teď nadáváte, že zatím nevíte o novém albu Kaiser Chiefs lautr nic, což je samozřejmě lež, pokud jste vnímaví čtenáři a neočekáváte přímé odpovědi. Bratři v triku Nick, Whitey, Ricky, Peanut a Simon totiž (ne)vědomě čerpají z desek, které protáčeli jejich otcové, zatímco matky si potajmu věšely plakáty s autory do vnitřku šatních skříní. Přidávají k tomu rychlejší tempo, šmrnc a na (teď to přijde!) "Yours Truly, Angry Mob" dokážou zabavit. Zaručuji se za ranní popěvky "Ruby" při cestě v MHD a opakovanou mantru "Love's Not A Competition (But I'm Winning)" ve sprše i telefonním sluchátku. Konečně tu máme zas jednu britskou desku pro teenagery (a nejen pro ně - krásné klišé), která nevzbuzuje oprávněnou hrůzu (The Horrors), má víc než jeden hit (Arctic Monkeys) a není určená k prodeji v bazaru (The View).

Michal Koch - 9/10

Jako posluchač, který vyrostl na kytarové hudbě (ano, milé děti, The Beatles nahrávali své první desky v sestavě dvě kytary - basa - bicí), bych měl z trendu posledních let chrochtat blahem. A mě paradoxně všichni ti The Strokes, The Killers nebo Bloc Party (jen příklady!) moc nebaví. Nehrají špatně, ale jsou pro mne děsivě najednobrdní, opisující z minula, bez náznaku vlastní invence. A když už si pomalu zoufám, zjeví se najednou Kaiser Chiefs, zkraje do mě napálí hitovku "Ruby", kterou mě naprosto dostanou do svých spárů, z nichž do konce desky už nepustí. Tak velká koncentrace melodických a aranžérských nápadů podpořených výbornými instrumentálními výkony a akurátně naléhavým zpěvem by konkurentům pěti fotbalových fanoušků z Leedsu stačila na pět alb. A Kaiser Chiefs to všechno vyplácají na jednu desku jako by nic. Dokud se objevují kapely jako jsou Kaiser Chiefs, schopné vyplodit nahrávky jakou je "Yours Truly, Angry Mob", není třeba se o zdraví kytarového pop-rocku obávat. Vynikající deska!