shop.musicserver.cz

V Havířově se podařilo vytvořit prototyp stroje času

Vydáno: 12.02.2007 00:00 v sekci Recenze - Miroslav Böhm | foto: facebook interpreta

Ač nám dvacáté první století začalo již před více než šesti lety, najdou se tací, kteří tomuto faktu nepřikládají žádnou váhu. Do této skupinky lidí lze zařadit i havířovskou trojici Apatheia, která se se svým eponymním debutem snaží obohatit vitrínku art-rocku i přesto, že si svá nejlepší léta tento styl odbyl převážně v sedmdesátých letech. A, světe, div se, ono to někdy opravdu může fungovat.

8/10

Apatheia - Apatheia

Celkový čas: 50:44

Skladby: Black Poetry, Flaccid Orchid, My Personal Sun, In The Shadow Of The Sun, The Swan Song, Beautiful World, Infinity Of Seas, Le Narcisse de L'écritoire, Luminous, Behind The Veil

Vydavatel: Redblack

Havířovská skupina Apatheia se v roce 2005 dostala až do semifinále soutěže Coca-Cola Popstar a ač to pro ni bylo nakonec konečnou, s prázdnou neodešla. Obdržela totiž speciální cenu poroty, která nakonec - pro kapelu samotnou - byla možná tím oceněním nejvyšším. Ony totiž slova "pop" a "star" či dvě decky Coca Coly moc k její hudbě nesedí. Ta totiž pevně stojí na půl míle daleko od čehokoli, co jste za posledních dvacet let slyšeli v libovolné poprádiové hitparádě. Apatheia totiž ve svých vzletných a kompozičně rozvětvených skladbách nabízí výlet do jiného světa. Světa, ve kterém jsou stále na vrcholu své slávy Genesis, Led Zeppelin, Pink Floyd či Yes, ke kterým má asi hudebně nejblíže. Do dob, kdy celému světu ještě stále pískalo v uších po třídenní oslavě hudby a míru, která se na kabátu hudební historie vyjímá pod nášivkou Woodstock. S touto deskou (LP verze by jí mimochodem slušela) můžete kdykoli vzlétnout na vlnách art-rocku do otevřeného náručí sedmdesátých let. A nepůjde jen o lecjaké plácání se ve vzduchu, ale o let zatraceně sebevědomý.

Hudebně je debutové album skupiny Apatheia velice křehké. Jednotlivé pasáže jsou vrstvené do složitých celků, které může rozbít i ten nejmenší detail. Tomu se však po většinu času havířovské trojici daří úspěšně vyhýbat. Nálady se střídají nejen mezi jednotlivými skladbami, ale také uvnitř skladeb samotných - a to dokonce i tehdy, kdy se kapela téměř striktně snaží držet popového dogmatu sloka-refrén-sloka-refrén-refrén a jde se na další věc... Další složkou jednotlivých skladeb jsou texty, které nejsou až na druhém místě, ale vždy padnou melodiím na tělo. Místy dokážou navodit atmosféru i bez hudebního doprovodu, vzývají stejné modly, jaké vzýval Eddie Vedder, když psal texty pro debut Pearl Jam, a jsou plné netuctových obratů, které však v celku působí roztříštěně. Ne však ve své kvalitě, ale ve svých názorech. Hádám, že jednotlivé skladby (nebo alespoň texty k nim) vznikaly s jistým časovým odstupem. Na albu se tak střídají intimní zpovědi ("Sitting here in this Nowhere Land / Waiting for no-one / Thinking of you like about rose / Which pierced my hand into the bones" - "The Swan Song") s emotivními výbuchy (Let's go to find inspiration for your life / Fuck all forbidden fruits - "Black Poetry") či zásadními úvahami nad životem a smrtí ("When will we find that light / That one at the end of the tunnel?" - "Behind The Veil").

Ať již se dnes může zdát přikrmování tohoto žánru sebevíce zbytečné, své místo na slunci si tahle deska rozhodně zaslouží. Prorazit v dnešní době s podobně laděnou nahrávkou do světa nablýskané pop-music asi nejde, ale je tady ještě jeden svět - ten klubový -, který se sice na první pohled tolik neblýská, ale je mnohem upřímnější. A pokud si na jeho nepohodlí zvyknete, tak i mnohem více sebenaplňující. Své fanoušky si Apatheia určitě najde, neboť má co říct a je čemu naslouchat. A to i přesto - či právě proto - že její hudbu neuslyšíte na každém rohu a budete ji muset (zatím) hledat. V Havířově se podařilo vytvořit prototyp stroje času. Nemůžete si zatím sami vybrat, do které doby s ním poletíte, a maximální délka vašeho pobytu bude při nejlepším něco málo přes padesát minut, ale zaručuju vám, že vás tenhle výlet bude zatraceně bavit a že se nebude jednat o výlet ojedinělý.

  • III (pik, 12.02.2007 15:33) Reagovat

    Kluci se malinko vidí ve skupine Incubus ne? jinak 7/10

  • Paradox (Alo, 18.02.2007 20:17) Reagovat

    Moc tomu nerozumim, tak na jednu stranu to ma byt "oldskulovy" art rock a na druhou stranu kopiruji Incubus ? Asi si to budu muset vazne poslechnout

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 25/2024 - od Kyga přes Gracie Ambrams po The Used
Nové desky 25/2024 - od Kyga přes Gracie Ambrams po The Used Minulý týden nabídl velmi pestrou mozaiku hudebních novinek. Vedle tanečního Kyga, indiepopové Gracie Ambrams či rockových The Used mezi ně patří countryová pocta Tomu Pettymu nebo alternativní Emilíana Torrini. Hip hop zastupuje... čtěte zde
Vydáno: 26.06.2024 11:30 v sekci Novinky | Nové desky
Festival Slunovrat, Opava, 20.-22.6.2024
Naživo: Opavský Slunovrat opět dokázal, že kultura jde dělat i jinak Jedenáctý ročník festivalu Slunovrat, který se po odchodu z Hradce nad Moravicí už potřetí konal v Opavě, nejde popisovat jinak než s nadšením. S láskou a dobrovolnicky připravovaná akce už dávno přerostla své opavské hranice a... čtěte zde
Vydáno: 25.06.2024 19:00 v sekci Naživo
Od rocku přes disco až po dojemné balady aneb Sedm hudebních tváří Roda Stewarta
Nejvíc nej: Od rocku přes disco až po dojemné balady aneb Sedm hudebních tváří Roda Stewarta Muž s typicky blonďatou čupřinou, otec osmi dětí s pěti ženami, fotbalový fanoušek (Skotsko, Celtic a Manchester United), sběratel vláčků (modely) a aut (skutečné), ale hlavně velmi úspěšný zpěvák - to vše je Rod Stewart. Než... čtěte zde
Vydáno: 25.06.2024 08:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej
Becky Hill - Believe Me Now? 9/10
Recenze: Becky Hill na "Believe Me Now?" skvěle propojuje mainstream s klubovou taneční hudbou Na více či méně úspěšné účastníky talentových soutěží se sice často díváme skrz prsty, z některých se ale vylíhne opravdový talent. Patří mezi ně i britská interpretka Becky Hill. Ta na albové dvojce "Believe Me Now?"... čtěte zde
Vydáno: 24.06.2024 14:30 v sekci Recenze
Dave Grohl rozběsnil Taylor Swift: My alespoň hrajeme naživo!
Dave Grohl rozběsnil Taylor Swift: My alespoň hrajeme naživo! Dave Grohl je považován za jednoho z nejpříjemnějších lidí v showbyznysu a i na musicserveru jste si mnohokrát mohli přečíst, kolik dobrého toho v životě udělal. Na koncertě v London Stadium, který se konal v sobotu 22. června, si... čtěte zde
Vydáno: 24.06.2024 09:00 v sekci Novinky
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 16/2024 - od Taylor Swift přes Pearl Jam po My Dying Bride (24.04.2024 10:00)
- Recenze: Pearl Jam na "Dark Matter" překypují nadšením a mladickou energií (23.04.2024 08:00)
- "Útok na lidskou kreativitu musí skončit," píší Billie Eilish, Pearl Jam i Robert Smith a bouří se proti AI (05.04.2024 10:48)
- Audio: Pearl Jam ve dvouminutové "Running" laškují s punkem (23.03.2024 19:28)
- Pearl Jam se vracejí s deskou "Dark Matter". Bude prý tvrdší, než čekáme (14.02.2024 10:43)
- Kniha "Pink Floyd: Všechny písně" nabízí pohled do zákulisí tvorby slavné kapely (23.11.2023 18:12)
- Recenze: Mnoho řečí, málo muziky. Navzdory doslovnosti ale "The Dark Side Of The Moon Redux" Rogera Waterse za poslech stojí (02.11.2023 10:30)
- Nové desky 41/2023 - od Troye Sivana přes ††† po Holly Humberstone (18.10.2023 21:00)
- Audio: Roger Waters v nové verzi "Time" poněkud cohenovatí (25.08.2023 11:47)
- Roger Waters odhalil detaily ke své verzi "Dark Side of the Moon" a servíruje singl "Money" (24.07.2023 11:04)

ALBUM TÝDNE 26/2024

Becky Hill
Believe Me Now?

Na více či méně úspěšné účastníky talentových soutěží se sice často díváme skrz prsty, z některých se ale vylíhne opravdový talent. Patří mezi ně i britská interpretka Becky Hill. Ta na albové dvojce "Believe Me Now?" dorostla v působivou zpěvačku, která se ale rozhodně nevzdává svých kořenů v taneční hudbě.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 03.07.
Rod Stewart (UK) (O2 Arena, Praha)
St 03.07.
Beats For Love (Dolní Vítkovice, Ostrava)
Čt 04.07.
The Smashing Pumpkins (US) (O2 Universum, Praha)
Ne 07.07.
Laid Back Country Picker (US) (Café V Lese, Praha)
Po 15.07.
Shemekia Copeland (US) (Divadlo Hybernia, Praha)
St 17.07.
Colours of Ostrava 2024 (Dolní Vítkovice, Ostrava)
Čt 18.07.
Colours of Ostrava 2024 (Dolní Vítkovice, Ostrava)
Pá 19.07.
Colours of Ostrava 2024 (Dolní Vítkovice, Ostrava)
So 20.07.
Colours of Ostrava 2024 (Dolní Vítkovice, Ostrava)
So 27.07.
Ed Sheeran (UK) (Park 360, Hradec Králové)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík The Prodigy Prince Justin Bieber Adam Lambert Dario G Taylor Swift Queen Beyoncé Billie Eilish Roger Taylor Brian May Pet Shop Boys Raye Dua Lipa Mirai Lucie Vondráčková Avril Lavigne mp3.com Parkway Drive
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe