Spoustě zpěvaček (a nevztahuje se to jen na zpěvačky), které byly populární za dob totality, se po listopadu 1989 obrátil jejich profesní svět. Buď se vytratily úplně, nebo se zkoušely prosadit různými změnami stylů či se začaly více věnovat zvířátkům nebo jiným aktivitám. Některé se začaly objevovat spíše na stránkách bulváru, než na koncertních pódiích a hodně z nich se uchytilo v muzikálu. Jednou z mála, kterým se povedlo neodejít z hudebního světa a přitom si udržet svůj styl, je vedle Hany Hegerové také Marie Rottrová. Sice už neprodává desky po sta tisících, ale je stále velmi populární, koncerty má stále vyprodané a dokáže přilákat ke své hudbě i mladší ročníky. Po úspěchu loňského vánočního turné se ho letos rozhodla Marie Rottrová zopakovat.

Po několika koncertech, jež jsem v poslední době navštívil a které začínaly třeba i o hodinu později, byl příjemnou změnou téměř přesný začátek, k čemuž tak nějak divadelní prostředí vybízí. Tomu, že se bude jednat opravdu o vánoční koncert, napovídala i výzdoba jeviště. Po straně byl usazen vánoční stromeček, za kapelou v pozadí zasněžená krajina a svíčky. Světla v sále potemněla a na jeviště vstoupila doprovodná skupina Septet plus v oblecích, zasedla, popřípadě přistoupila k nástrojům a spustila "Štědrý večer nastal". Na jeviště pak začaly přicházet děti oblečené jako pacholátka se svíčkami a zapalovaly další svíčky na pódiu. Hned od počátku byla tedy vánoční atmosféra správně naladěna. Teprve potom se objevila oblečena v černých večerních šatech Marie Rottrová, která jako by odolávala běhu času, stále velice krásná a nonšalantní. I ona začala ve vánočním duchu písničkou "Vrátil se zpátky vánoční čas".

Hned potom ale už začala servírovat hity, ovšem ty písničky, které mají nějakou spojitost s Vánocemi či se v nich zpívá o dávání něčeho někomu. Zazněly tak třeba "Skořápky ořechů", "Co mám to dám", "Lásko" nebo "Večerem zhýčkaná". Publikum složené z lidí všech generací s převahou středního věku se sice během písniček moc neprojevovalo, ale za to mezi písničkami odměňovalo Marii Rottrovou hlasitým potleskem. Ta si občas neodpustila kratičkou vsuvku směřující k vánočním svátkům, ale nebála se i lehce žertovat. Dokonce i zde padla jména Vašek a Eva. Ale vždy to bylo s grácií jí vlastní.

Ty děti, které hned na začátku rozsvěcely svíčky, byly menší částí sboru Coro Piccolo, pocházející stejně jako Marie Rottrová z Kolovrat. A jejich úloha nebyla pouze tato pyromanská. V samostatných blocích dostaly děti prostor zazpívat klasické české koledy. V prvním z těchto bloků nechyběly "Veselé vánoční hody", "Půjdem spolu do Betléma", "Pásli ovce valaši", o něco méně známá "Hopsa pacholátka" či ve sborové podobě vynikající "Chtíc, aby spal". Poté už se ale opět na scénu vrátila Marie Rottrová, teď už převlečená do pohodlné sukně, a doprovázená sborem zazpívala novinkovou "Štěstí je k mání".

Marii Rottrovou nepodporoval jen pěvecký sbor, ale hlavně výše zmíněná osmičlenná kapela Septet Plus, což je takový fragment Orchestru Karla Vlacha. Vedle klávesisty, dvou kytaristů a bubeníka tu byla i čtyřčlenná dechová sekce, která ale brala do ruky i na koncertech méně vídané nástroje jako příčnou flétnu či klarinet. Ono Plus byl dvorní klávesista Marie Rottrové Petr Frend, jinak taky spolupracovník Zdeňka Izera. Ani pěvecky na to nebyla zcela sama, vydatně celkový výborný dojem z jejího zpěvu dotvářely dvě vokalistky, říkající si při této příležitosti Fresh. Jedna z nich, vlastnící nádhernou barvu hlasu, si potom dala sama další z vánočních písní "O Vánocích". To ovšem ještě nebylo zdaleka všechno - Marie Rottrová si s sebou přivezla ještě jednoho hosta - herce a zpěváka Petra Němce.

Ten vnesl do koncertu zcela nový prvek, který se někomu mohl a někomu naopak nemusel líbit, osobně jsem patřil spíše do druhé skupiny. Vtrhl na pódium jako velká voda a spolu s Marií Rottrovou spustili "Opatruj svých sedmnáct". Zatímco jediný pohyb Marie Rottrové spočíval v houpání se v bocích, Petr Němec spustil taneční kreace ve stylu Františka Ringo Čecha a jeho "Šuby duby Amerika" ve filmu "Jak svět přichází o básníky", snažil se roztleskávat diváky a vůbec svůj zpěv velmi prožíval. Já si nemohu pomoct, ale jeho vystoupení narušilo velice příjemnou vánoční atmosféru. Potom sám spustil českou verzi "Let It Snow", při které dokonce začalo sněžit, holt na divadle je možné vše, a nakonec opět s Maruškou zazpíval ještě jeden známý duet "Oči". Byl jsem docela rád, když nakonec zmizel z jeviště do zákulisí. Po další řádce hitů, jako jsou "Řeka lásky" nebo "Řekni, kde ty kytky jsou", dostal znovu prostor sbor Coro Piccolo, jenž zazpíval další řádku koled včetně latinsky zpívané "Have Yourself A Merry Little Christmas", "Jak si krásné, neviňátko", "Nesem vám noviny" ve výborné bigbandové úpravě, sólově pojatou "Ráda bych k Betlému" nebo "Štěstí, zdraví vinšujeme vám".

Po tomto bloku se už koncert začal pomalu ale jistě chýlit ke svému závěru. Marie Rottrová se naposledy převlékla, tentokráte do modré, a ještě jednou pozvala Petra Němce, aby společně zazpívali "Purpuru". Poté připomněla letitý hit dua Matuška - Pilarová "Vždyť jsou Vánoce", jehož atmosféru dokreslily děti ze sboru zvoněním na zvonečky. Nemohl chybět ani hit "Bílé Vánoce" a pak přišel nádherný okamžik celého koncertu. Možná i na mne dopadla vánoční melancholie, ale "Tichá noc" Marie Rottrové se stydlivou, nicméně výborně zpívající, asi pětiletou holčičkou byla prostě odzbrojující. Včetně sólových trubkových partů to byla snad nejlepší verze téhle koledy, jakou jsem kdy slyšel. I na obecenstvo musela tahle "Tichá noc" působit stejně, protože ač nechtěla, musela se ta malá holčička několikrát vrátit na pódium a děkovat se. Potom už přišla na řadu poslední koleda "Narodil se Kristus Pán" a konec.

Tedy konec, to si mysleli ti na pódiu, nikoliv diváci. Znovu a znovu vytleskávali všechny zúčastněné a vzhledem k divadelnímu prostředí probíhala naprosto regulérní děkovačka. Nezbylo tedy než aby podruhé zazněla "Štěstí, zdraví vinšujeme vám", ale ani to nestačilo a Marie Rottrová musela vytáhnout ještě jeden z arzenálu svých hitů "Zřejmě letos nikde nejsou kytky". Pak už ale definitivně zmizela v zákulisí, respektive do divadelní kavárny, kde probíhalo setkání se jejími příznivci.

Je sice skvělé chodit na výborné jazzové koncerty, navštívit propracovanou show Christiny Aguilery, vyřádit se na rockovém koncertu či nasát trošku alternativy s undergroundovými umělci, ale když potom člověk přijde na koncert Marie Rottrové, má pocit, že je to skvělé, že tato dáma české populární hudby stále koncertuje. Málokterá zpěvačka podá písničku s takovou grácií, nadhledem, vnitřním klidem přitom stále velmi kvalitně jako právě paní Rottrová. Její zpěv působí jako hřejivá medicína a kdo se chtěl před Vánoci na chvíli zastavit, na koncertě v divadle ABC musel být více než uspokojen.

Marie Rottrová a Coro Piccolo, Divadlo ABC, Praha, 19.12.2006

Fotogalerie: