Autoři, kteří se podílejí na seriálu We Love 90s, jsou z různých koutů. Někteří patří mezi kmenové redaktory musicserveru, jiní platí za známá jména českého publicistického internetu, najdete mezi nimi také profesionální novináře z prestižních periodik.
Honza Balušek (28)
© Archív Hudební fanoušek jsem byl odjakživa, na základce i gymplu jsem založil třídní časopis, tudíž časem se to obojí spojilo. První kontakt s psaním o hudbě na internet přišel koncem roku 1998, kdy jsem pro Novinky.cz začal psát každotýdenní hudební magazín Tón (poté, co jsem se začal naplno věnovat musicserveru, ho po mně převzal Honza Dědek a po něm Karel Veselý). Něco málo jsem napsal i pro českou verzi časopisu Rolling Stone, ale hlavně jsem už téměř sedm let šéfredaktorem a spolumajitelem musicserveru. Stejně jako většina ostatních ho mám jako koníčka.
Bourek (27)
© Archív Pokud se ptáte, co dělám teď, odpověď není jednoduchá. Takže: Unabomber, GroundZero, multitasking superhero (to znamená
Silver Rocket,
Hype, Tamizdat,
Radio 1,
Živel, ex-Emems,
Sporto a pár dalších věcí). Co jsem dělal v devadesátých letech? Chodil jsem za školu kvůli punkrocku. Hlavně... No a tajné lásky z devadesátých let? To byla Radka z Jižňáku, se kterou jsme si to vyjasnili pozdě, což se ukázalo jako nejlepší řešení pro oba. Všechno co mám, mám v kapsách.
Vít Čondák (31)
© Archív Pracuju jako počítačový technik, pořád poslouchám hudbu a občas o ní něco píšu - převážně na blog
postcrap.blogspot.com. Celá devadesátá léta jsem se snažil vyrábět počítačové hry (viz
eriador.wz.cz). Taky jsem většinu času studoval informatiku, poslouchal hudbu, vyráběl počítačové pazvuky, hrál fotbal, psal dlouhé emaily o všem možném a tak podobně. Tajné lásky z 90.let: Napovědět by snad mohl tenhle seznam (v životopisném pořadí) -
Pet Shop Boys,
Depeche Mode,
EMF,
Oceán,
New Order,
Björk,
Lamb,
EOST,
Apollo 440,
Tata Bojs a mnoho dalších.
Tonda Kocábek (39)
© Archív Narodil jsem se v roce 1968, poté vystudoval mateřskou školku, základní devítiletou školu, gymnázium a vše završil úspěšně (tj. na druhý pokus) vystudovanou autoškolou. Muzika mě uchvátila ihned po pominutí fanatického zájmu o Formuli 1, uprostřed sporů spolužáků, jestli jsou lepší
Queen a
Yes, anebo
Black Sabbath a
AC/DC, které rozetnul až spolužák Pepa, který ještě předtím, co z šesti reparátů složil úspěšně jen čtyři, přinesl kazetu
Sex Pistols. Pak jsem o muzice začal i psát. A psal jsem, kam to šlo - do různých fanzinů, pak do Rock&Popu, do Lidových novin, na skoro všechny hudební servery a občas i jinam. Taky už víc jak třináct let pouštím a vybírám muziku na pražském Radiu 1, dělal jsem dramaturgii na pár festivalech a různá jiná alotria. Nikdy jsem se ničím s muzikou spojeným neživil. Poslouchám kde co, od hard core po folk. Aktuálně krom několika serverů píšu do UNI a taky podpisy do žákovské knížky své dceři.
Luboš Kreč (26)
© Archív Jako dítě jsem poslouchal vlastně jen dvě kazety -
ELO a toho právníka Jahelku. Nic jiného jsme doma za socíku snad ani neměli. Po Listopadu, jak jsem pobíral v rámci puberty spoustu rozumu, jsem našel
Guns N' Roses a moje láska ke kytarám byla na světě. S pár odbočkami a nevěrami na obou stranách trvá dodnes. K psaní jsem se dostal v podstatě před pěti lety na univerzitě, o to víc mě pohltilo. Nějaké notičky mi vyšly v pár hudebních časopisech, teď se ale realizuji výhradně na musicserveru. Psaním si i vydělávám - jako redaktor domácí rubriky v časopisu Týden.
Tomáš Menschik (32)
© Archív Od roku 1974, kdy jsem se narodil, jsem prodělal překotný hudební vývoj: Ve čtyřech letech jsem zbožňoval
Karla Gotta a
Boney M, v šesté třídě
Elán, v osmé
Depeche Mode. Pak jsem dalších deset let poslouchal takové ty podivnosti, zkrátka alternativu. Dnes si vybírám odkudkoli, jen tomu Gottovi už jsem na chuť nepřišel. V ″alternativní″ době jsem vystudoval němčinu na univerzitě v Olomouci, potom žurnalistiku v Praze. V roce 1997 jsem začal psát jako elév na regionální stránky pražské MF Dnes, roky jsem pracoval v Lidových novinách a dnes jsem redaktorem časopisu Týden. Věnuji se hlavně politice.
Michal Musil (34)
© Archív Na počátku 90. let byl přemoudřelým dítětem studujícím filozofii a historii. Jeho tehdejší zájmy lze ve srovnání s vrstevníky považovat za zcela nepraktické a nudné, jistá suma encyklopedických znalostí mu však otevřela cestu do médií. Teprve tehdy začal konečně pomalu pronikat do normálního světa stejně starých; mostem se stala objevená náklonnost k alkoholu, kterou s sebou přinesla práce pro dva dnes již neexistující deníky. Rozšiřování obzorů pokračovalo i ve službách agentury PR Penguin a Lidových novin, nastoupená cesta se završila v časopise Týden a nakonec MF Dnes, kde zastává pozici zástupce šéfredaktora.
Ondřej Pravda (33)
© Archív Momentálně se živím jako projektový manažer. V 90. letech jsem dokončoval střední, (vy)studoval vysokou školu, civilně sloužil a pak začal pracovat. Díky Rock & Popu a rozšířeným možnostem sehnat muziku (dneska je to s internetem sranda) jsem se vrhnul na objevování jen tušených hudebních koutů - od grunge k triphopu, od abstraktní elektroniky k filmové hudbě Preisnera, od gotického rocku k ambientu nebo world music. A nejen to, i leccos mezi tím. A k tomu jsem zpětné dostudoval mnohého z historie - blues, Beatles, art-rock... Moje tajné lásky z 90. let jsou veškeré žádné, oblíbená byla jen Juliette Binochet.
Pavel Smutný (28)
© Archív Co dělám teď? Uspokojuji svůj hudební snobismus na
newmusic.cz a jinak se schovávám před krutým světem (tam venku)... na akademické půdě. Co jsem dělal v 90. letech? Devadesátá léta jsem z 50 procent prožil ve školních lavicích. Nejdříve jsem pobíhal na stadiónu, kde jsem dýchal na záda skupinkám běžců na 800m dráze. Poté jsem trénink svalů vyměnil za masáž mozku, provozoval na gymplu filmový klub a ve zbytku času se snažil pochopit, jak to všechno tady kolem funguje metodou pokus/omyl/omyl/sakra, zase omyl... Moje tajné lásky z 90. let jsou platonické - angličtinářka Alison, Winona Ryder, v hudbě pak Chesney Hawkes v létě 1991.
Karel Veselý (30)
© Archív Devadesátá léta jsem studoval na střední a následně vysoké škole. Teď se živím jako učitel na jazykové škole a čím dál podstatněji i hudební publicistikou, s níž jsem začal od roku 2001 na Novinky.cz. Aktuálně spolupracuji s musicserver.cz, týdeníkem Respektem, přílohou Reflexu Ex, rádiem Wave, časopisy HisVoice a Report, pro které pokrývám dění na scéně urban music, současné klubové hudbě, alternativní rocku a po zákoutích moderní hudební avantgardy a hudební teorie. Více najdete na momentálně maličko zanedbávaném blogu
www.karlmuzziklab.blogspot.com.