Ostravská kapela Banana v čele s výstřední zpěvačkou Vladivojnou La Chia pokřtila před pražskými fanoušky své třetí album "Jungle". Kapela dostála pověsti jednoho z momentálně nejoriginálnějších projektů v Česku. Křest se zvrtl v divoký večírek a bláznivou, uječenou exhibici Vladivojny.
© Vladimír Komjati / musicserver.cz Většina postávala v předsálí, popíjela, klábosila s přáteli a vyčkávala. Ze sálu se najednou ozval ostrý jekot, výbušná slečna
Vladivojna La Chia se uvedla na scénu. Jako krvelačná šelma se kroutila a svíjela za mikrofonem. Koketně si porozhalila košili, balancovala na rudých jehlách a skrývala se pod hustou, jasně červenou parukou. Nespoutaná demonstrace syrové ženskosti mohla začít. Na tvářích zúčastněných se objevilo zděšené nadšení. Erotická démonka Vladivojna la Chia válcovala publikum svou přehnanou teatrálností. Hudební doprovod, třaskavá elektronika s tvrdým nábojem, skvěle podbarvoval její šílenství. Večer s touhle dekadentní originalitou si kladl za cíl pokřtít nové album
"Jungle".
© Vladimír Komjati / musicserver.cz Z úst rudé dračice se linuly libozvučné i děsivé tóny. Pro umocnění naléhavosti svého zpěvu používala různých efektů, především ozvěny. Bicí plechově hřměly, kytara s basou výhružně předly a tvořily syntézu zdánlivě nesourodých zvuků. Ve víru uječeného divadla se Vladivojna vrhla mezi publikum, proplétala se mu mezi nohama, utíkala před přízrakem a krčila se jako bezmocné kotě. Po kratším kytarovém intru se proměnila svérázná siréna v živelnou bílou paní, ověnčenou černým a zeleným boa. Slavnostní přípitek k novému albu odsoudil moderní, mainstreamovou kulturu pro její nechutnou komerčnost, licoměrnost a zaprodanost. Sprcha šampaňského proměnila jeviště v jezero. Excentrická a rozcuchaná primabalerína Vladivojna poletovala bosky po jeho hladině a pěla písně toho večera.
© Vladimír Komjati / musicserver.cz Plamennému temperamentu Vladivojny není nic svaté. Odvážně degraduje hodnoty, veřejně utíká od reality. Předvádí vyzývavá, smyslná a provokativní gesta. Pohrává si se svým publikem, dráždí ho a zkouší, co vydrží. Sténá, ječí a šeptem deklamuje svoje verše psané tajemnou vladivojnštinou nebo češtinou, kterou záměrně zbavila veškeré líbivé poetiky. Ve svých textech se nebojí fantazie ani naturalismu. Nemohu se ovšem ubránit pocitu, že Vladivojna spíš velice dobře předstírá, že je zpěvačka s neomezeným rozsahem. Jen prudce a vášnivě střídá různé výšky, přičemž ječet umí vážně excelentně, nemilosrdně, uhrančivě. Jak sama říká, někdy se při zpěvu nechává unášet především svými náhlými emocemi. K tomu jí slouží právě vladivojnština, jejíž nesmyslnost dává Vladivojně neuvěřitelnou volnost. Díky tomu vznikají divoké experimenty a energické improvizace na téma Vladivojniny okamžité a bouřlivé nálady.
Středem pozornosti je samozřejmě právě výstřední divoženka Vladivojna, symbol nezkrotné, ženské emancipace. Rozhodně to však neznamená, že by byl celý projev kapely postavený jen na její exhibici. Co se týče pódiové show, zbytek kapely se sice utápí v pozadí, ale nesporně vytváří výtečný a kvalitní elektro-rockový podklad, na kterém pak Vladivojna parazituje. Bez té hudební psychedelie by byla její performance poloviční.
Vladivojna La Chia & Banana, Palác Akropolis, Praha, 27.11.2006
Fotogalerie:
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz
© Vladimír Komjati / musicserver.cz