Mňága a Žďorp: Odmítáme pozvání do přiblblých pořadů

02.08.2000 05:00 - František Matějíček | foto: facebook interpreta

Kdysi měli námořnické oblečky a jeden hit. Zatímco námořnické obleky odhodili, hitů mají čím dál víc. O tom, co si myslí o současné české hudbě a prostředí jsme si s nimi povídali krátce po jejich vystoupení na festivalu Stádlecký rockový most.
Po osmdesátiminutovém vystoupení jsme si v improvizované šatně na fotbalovém stadiónu ve Stádleci povídali se třemi členy Mňágy a Žďorp. Se zpěvákem Petrem Fialou (PF), baskytaristou Petrem Nekužou (PN) a saxofonistou Lukášem Filipem(LF).

Mňága a Žďorp 2
© www.mnaga.cz
Jak se vám tady, ve Stádleci, líbilo?
PF: Je to tady pěkné.
PN: Dobré.
LF: Slušné.

S vámi si tedy člověk opravdu popovídá. Co říkáte tomu, že se v takhle malé obci uskuteční takový festival?
PF: My občas hrajeme i v menších obcích. Jde jenom o to, aby se do takové vesnice sjeli posluchači. Ale tady je to pěkné už jen proto, že je tu příroda, stromy a těch lidí tu zase není přehnaně mnoho.

Máte k jihu Čech nějaký bližší vztah?
PF: Tady na Táborsku jsme už párkrát hráli, takže vztah víceméně pracovní. Ale můžeš všem říkat, že se nám tu líbí.

Můžete kluci prozradit, co je u vás nového?
PF: My jsme na přelomu května a června dokončili naši novou desku. Bude se jmenovat "Nic složitýho" a vyjde 18. září.
PN: Deska se natáčela v Ostravě a i když to studio už není tak super moderní, jako před pěti lety, dělá se nám tam velmi dobře. Zvlášť, když jsi ve studiu 24 hodin. Myslím, že by tam mohla točit spousta podobných kapel. My zatím nenatáčíme v Praze, vadí nám tam to zázemí, dojíždění do studia, bydlení v hotelu a podobně. Jinak to album jsme si dělali sami, producentsky dohlížel Petr Fiala. Zvukovou režii dělal Petr Slezák, to je výborný kluk, který dostal ocenění Gramy za zvuk desky skupiny Lucie. Spolupracoval s námi také Roman Jež ze studia Audioline. Ten s námi ale pracoval už na minulém albu. Nebyl však takový, jako Ivan Král, který nám kdysi produkoval album a o všem rozhodoval sám. Zasahoval dokonce i do našich aranží, takže kytaristovi, který si připravil doma nějaké sólo, nakonec řekl, že to tam nebude.

Bude se nová deska nějak stylově odlišovat od poslední kolekce "Chceš mě? Chci tě!"
LF: Já myslím, že ta deska bude zase trochu jiná, než ta předchozí. Hlavně bude docela pestrá, protože ty písničky jsou dost různorodé. Posluchači tam najdou 14 nových skladeb, převážně rychlejšího tempa.

Kterou z nových nahrávek máte nejraději? Už víte, která z nich bude to album propagovat v rádiích?
PF: Máme rádi všechny a o tom, která půjde jako první do rádií, rozhodne firma Monitor-EMI.

Když jsme se dostali k vašemu vydavateli, zeptám se na ten spor, který jste měli kdysi s BMG. Má to ještě dneska nějaké dozvuky?
PF: Ne, nemá. Oni nás tehdy dali k soudu, chtěli po nás asi 2 milióny ušlého zisku, ale později to stáhli.

Dá se tedy říci, že byl tento zážitek popsán ve filmu, který jste natočili s Petrem Zelenkou
PF: Ano, to bylo přesně tak, jak jsme to, ve filmu "Mňága-Happy End", popsali.

V souvislosti s tímto filmem se mne spousta lidí ještě dneska ptá, jestli je ta Mňága opravdu jenom umělá kapela, kterou dalo dohromady hudební vydavatelství na základě průzkumu požadavků trhu. Setkáváte se také s takovými ohlasy?
PF: Setkali jsme se s tím, že jsou lidé jiní, než jsme si mysleli, ale to se asi nedá nic dělat, protože právě kvůli takovým lidem jsme ten film natočili.

Dneska tady na festivalu vystupovala také skupina Divokej Bill. Znáte jejich desku?
PF: Já to dneska slyšel úplně poprvé a myslím si, že je to taková příjemná, veselá hudba, podobná třeba The Pogues. Nepřišlo mi to překvapivé, ale bylo to plné energie.
PN: Divokej Bill a divokej bude. Nic víc (smích).

Já se na to samozřejmě ptám také proto, že ta kapela vyšla jako první objev nového, nezávislého vydavatelství Escape. Překvapilo vás to?
PF: To především není žádné nezávislé vydavatelství. To jenom Monitor, aby měl o čem hovořit, založil novou firmu. Escape nemá ani vlastní kancelář, zase jde jenom o nový způsob, jak vydělat peníze. Mne osobně už dávno ani nepřekvapuje, jaké že kapely si Monitor vybírá. Ale dobře, že vydávají zrovna tohle. Lepší, než kdyby vydali nějakou chlapeckou skupinu.

V souvislosti s vaším vydavatelem mne napadá otázka, kolik nosičů vaší předchozí desky bylo prodáno? Máte v hlavě nějaký přehled?
PF: Přesáhli jsme asi 15 tisíc prodaných cédéček. To už je vlastně konečná. Víc se toho neprodá.

Co tvé sólové projekty, Petře?
PF: Ta moje sólová deska vznikla tehdy proto, že jsem měl trochu přetlak v hlavě. Teď se hlavně snažím, aby nám hrála kapela.

Jakou muziku vy sami posloucháte? Je něco, co vás poslední dobou zaujalo?
PF: Já poslouchám skoro všechno. Chumbawambu, Sepulturu, Talking Heads a tak dále.
PN: Hele, mě se hodně líbí funky formace Freak Power

Mňága a Žďorp
© facebook interpreta
A v Čechách?
PN: Katapult. Ale, kdybych se měl jít podívat na nějaký koncert, šel bych na J.A.R, protože ty jsem ještě živě neviděl.

Co třeba Buty?
PN: Ty jsou v pohodě, už jsme s nimi hráli, ale že bych na ně musel jít, to asi ne. Asi jako oni na nás.

Vy jste se poprvé prosadili krátce po roce 1990, kdy jste svou hudbou oslovili posluchače mé generace, tedy teenagery. Uplynulo deset let a i dneska vás poslouchají stále mladší a čerstvější posluchači. V podstatě to znamená, že vám fanoušků soustavně přibývá a začíná se o vás říkat, že jste kultovní kapela. Je na to nějaký recept, nebo je to náhoda?
PN: Recept na to není. A kdyby byl, tak bychom ti ho stejně neprozradili, protože bys založil nějakou chlapeckou kapelu a vyfoukl bys nám naše šestnáctky (smích).
LF: Já nevím, jestli jsme kultovní nebo ne. To si vymýšlejí asi hudební kritici, ale myslím, že lidem je to stejně jedno.

Takže je to proces, který vzniká jen tak mimoděk?
PF: Jediné, co proto děláme je, že odmítáme pozvání do některých přiblblých pořadů v televizi. Na druhé straně na nás i přesto chodí stále hodně lidí. To je, myslím si, docela zajímavý rozpor. Spousta lidí si díky tomu myslí, že neexistujeme, ale my existujeme docela dobře.
LF: Ten kredit si opravdu snažíme udržovat. Nejde jen o pořady v televizi, ale třeba i o některé noviny.

Co vy a formát MP3. Co říkáte tomu, že velké hudební koncerny přicházejí o peníze díky stahování písniček z internetu nebo pomocí Napsteru?
PF: Teď všichni právníci hledají způsob jak to zpoplatnit. Až se to podaří, bude dobře. Tahle situace je výhodná pro kapely, na něž velké firmy kašlou, protože takhle mohou svoji hudbu na internetu propagovat. V postatě je to ale dobře, protože ty velcí vydavatelé mají obrovské zisky a chtějí pořád větší.
PN: Já se s formátem MP3 teprve seznamuji, počítač mám sotva půl roku.

Co vaše webová prezentace?
PF: My jsme měli jednoho takového nadšence, který to dělal z vlastní vůle a teď máme čtyři měsíce člověka, který se o to stará trochu víc.
LF: Snažíme se ty stránky pravidelně doplňovat o nové koncerty, protože seznam vystoupení je pro fanoušky tou nejdůležitější informací. Máme zkušenost, že toho hojně využívají.

Honza Kalousek teď dal na svém oficiálním webu k dispozici minutové ukázky ze svého nového alba. Myslíte si, že je to cesta?
PN: Je to super cesta.
PF: Já nevím, mě se to zase zdá trochu divné, protože minutová ukázka ti nic neřekne. Radši bych dal přednost tomu, abych slyšel písničku celou.

A co uvolnit ke stažení třeba archivní písničky, které jste nikdy nevydali?
PF: My už jsme skoro všechno vydali. Možná by ale stálo za to, uložit tam nějaká dema, protože ty písničky se pak stejně naprosto zásadně změní.

Takže s internetem si rozumíte?
PN: Samozřejmě. Internet je šíleně dobré médium.

Vrátím se ještě k tomu dnešnímu vystoupení. Měl jsem pocit, že lidi chtějí zejména ty starší nahrávky.
PF: To víš, že ano, protože to jsou ty kultovní písně, jak jsi to sám označil.
PN: Už od samého začátku chtějí všichni slyšet "Hodinový hotel", ale to je písnička, kterou hrajeme až na konci.

Co říkáte konkurenci? Mám na mysli především Chinaski.
PN: Chinaski mají svůj charakteristický zvuk, ale přiznám se, že se mi to moc nelíbí. Zvláště texty se mi zdají velmi jednoduché. Ale jinak je beru, ať si zpívají. Zajímavé v této souvislosti je, kolik desek stále prodávají takové kapely jako například Argema. Mají velmi silné posluchačské zázemí.

Už spolu hrajete nějaký ten rok. Je teď natáčení nových nahrávek menší nebo naopak větší dřina?
PF: Dřina je to stále stejná, ale užijeme si u toho stále spoustu legrace.

O tom nepochybuji. Děkuji za rozhovor.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY