"A přijdeš se večer podívat?" ptal se mě zpěvák Igor Timko, když jsem s jeho kapelou dělal dopoledne rozhovor. "Jasně, přijdu," odpovídal jsem. "Tak doraz," usmál se šibalsky Timko. Šestičlenná formace No Name kolem jeho bratří křtila ten den v pražském klubu Retro své první živé CD a DVD. A že to byl poctivý křest! Přiznám to na rovinu, mám košické chalany rád. Ostatně každý vnímavý čtenář musicserveru by na to časem - řádkami - také sám přišel. S jejich písničkami mám spojeno své dospívání a zažil jsem s nimi všechny ty rozchody, příchody, podchody... Navíc na mě No Name vždycky působili jako parta fajn chlapíků, kteří si na nic nehrají a hudbu dělají pro radost. Letos jsem navštívil tři jejich koncerty. Jeden v rámci jarního turné - a byli fajn. Jeden v rámci šňůry po letních festivalech - byli taky fajn. A konečně třetí letošní koncert v pražském Retru a tady ze sebe vydali opravdu to nejlepší. Ostatně, jak jinak se sluší křtít živou desku, která v podstatě je tím nejlepším z desetileté kariéry skupiny.

Do pražské ulice Francouzská pondělní večer dorazilo opravdu tvrdé jádro jejich fanoušků, k prasknutí plné Retro zpívalo se skupinou od první písničky. Po promítnutí nového videoklipu k písni "Medzi blokmi", který byl sestříhán právě z křtěného DVD, nastoupili slovenští hudebníci na pódium a za přímo beatlesovského ječení svých fanynek spustili úvodní song večera - "Stromy". Při následující "Nie alebo áno" si na svou stranu postavili i mužskou část obecenstva a kdyby se Igor Timko nechopil ve třetí sloce mikrofonu, odezpíval by rozvášněný kotel pravděpodobně celou píseň "Věčnosť" sám. Nevím, jestli to bylo tou profláklou klubovou atmosférou, ale koncert mi připadal skutečně výborný. Na tak malém prostoru rozpoutat takovou show, to je opravdu umění. Z muzikantů vyzařovalo nadšení a od úvodních tónů bylo jasné, že si to chtějí opravdu užít. Navíc se frontman Timko ukázal jako - v dobrém slova smyslu - rozený komediant. To když třeba v písni "Hľadám" vzal fanynce z první řady nenápadně mobilní telefon a s výrazem já-nic-já-muzikant si to mašíroval směrem k bicím. Jindy si zase při závažné tematice ("Žily") vytvořil nadhled a zpívání doprovázel všelijakými tanečními kreacemi a šklebením na klávesáka Zoliho. Cizí mu nebylo ani lehčí téma, když zpíval "Dnes malo byť pekne, chcel som s tebou len tak... ehm... v zahrade," což by jiného možná potopilo, ale když Igor se při tom tak nevinně usmíval. Jedno oko nezůstalo suché.

V průběhu večera No Name děkovali svým fanouškům a dávali najevo, že vydání živé desky a DVD pro ně znamená "milník" v historii kapely. Když došlo k samotnému pokřtění nosičů, udělali Timkovci moc sympatickou věc: "Tato deska je na světě hlavně díky vám, fanoušci," hlásil do mikrofonu Igor. "Proto jsme si řekli, že byste ji měli pokřtít vy. Je mezi vámi někdo, kdo by se toho chtěl vaším jménem chopit?" Nakonec si na pódium vybral mladý pár Milana a Míšu, kteří oba nosiče polili šampaňským a podle zavedených způsobů si přiťukli se zbytkem kapely.

Poslední pětilístek skladeb pak byl skutečnou jízdou. "Žily" měly ten večer neuvěřitelnou sílu, energie sálala také z písniček "Lekná" a "Starosta". O hitovce "Ty a tvoja sestra" škoda mluvit. Finále večera nemohlo být jiné, než sborový zpěv "Čím to je". Když se při závěrečném klávesovém nářezu schylovalo k finálnímu úderu bicích, přišlo finále večera také pro mě. Igor Timko si mě na mém balkónu našel pohledem a s radostným úsměvem ve tváři mi zasalutoval. Vzkaz zněl jasně: Koncert byl super. A ty to tak i napíšeš.

No Name, Retro Music Hall, Praha, 30.10.2006

Setlist:

Stromy
Nie alebo áno
Ďakujem že si
Hľadám
Prvá
Medzi blokmi
Večnosť
Za oknami
Panic a panna
Žily
Lekná
Starosta
Ty a tvoja sestra
Čím to je?

Fotogalerie: