Pavol Habera vydal nedávno svou sedmou sólovou studiovou desku "To sa stává". Album obsahuje jedenáct vesměs houpavých písní, které s výjimkou jediné otextoval Andy Ďurica. Píseň "Hore nikdo má ťa rád" opatřil slovy Daniel Hevier a je ústřední melodií slovenského seriálu "Susedia" - ten ostatně není jediným pojítkem mezi populárním zpěvákem a televizí, frontmana skupiny Team jste mohli na jaře vidět coby porotce soutěže "Slovensko hľadá SuperStar". Čtyřiačtyřicetiletý leader poprockové klasiky už ale žije nějaký ten pátek v Praze, kde ostatně rozdával i rozhovory k aktuální desce. A tahle interview se slovenskými interprety jsou vždy zvukomalebnou záležitostí: deska je "pľatňa", album je mužského rodu a říjen zní sympaticky po Havlovsku...

Frontman populární kapely vydává sólovou desku zpravidla ve dvou případech: buď napsal materiál, který se mu zdá natolik dobrý, že si ho egoisticky nechá pro sebe, anebo složil písně, které se pro jeho kapelu vůbec nehodí. Jak to je ve vašem případě?

Spíše druhá varianta, tu první jsem nikdy nemusel řešit. Udělal jsem nový materiál, který nebyl vhodný pro Team, protože kapela hraje o dost tvrdší hudbu. Tak jsem písničky nahrál na svoji sólovou desku.

Nové album podle mne nevybočuje z vaší sólové dráhy. Všechny předešlé desky mi připadají stejně "měkké".

Ano, je to takové jiné muzikantství.

Nové CD "To sa stáva" otextoval Andy Ďurica. Proč jste si vybral právě tohoto textaře?

Nejdříve vždycky složím hudbu a pak ji svěřím textařům, nejčastěji Danielu Hevierovi. Ten s námi spolupracuje už dlouhá léta, ale když si poslechl nové písničky, řekl, že na takové bláboly není schopný napsat solidní text. Tak jsem se obrátil na vydavatelství, kde mi doporučili Andyho. A můžu říct, že jsem s jeho prací spokojen.

Není přece jen škoda, když se na textech nepodílí více lidí?

Podle mne není. Jestliže je textař dobrý, dokáže napsat dobré texty klidně na celé album.

Zůstaňme ještě u textů. U svých alb včetně Teamu střídáte textaře. Desku "7edem" textoval Daniel Hevier, následující "Mám na teba chuť" Miro Jurika a poslední "Team X" opět Hevier. Je takové střídání záměr?

Náš stálý textař je Dano Hevier, ten píše pro mě i pro Team už od roku 1987. Ti další mladí textaři jsou spíše takovým zpestřením, osvěžením. Kromě Juriky třeba ještě Peter Uličný. Ale jak říkám, dvorním básníkem zůstává Daniel.

Tomu jste při posledním pražském koncertu Teamu děkoval, že dokáže napsat hit. Poté následovala píseň "Smútok bielych krídel". Máte k ní nějaký specifický vztah?

Mám k ní stejný vztah jako ke všem ostatním. Ve studiu jsem se ji snažil nazpívat co nejlíp a ta koncertní verze je ještě lepší. Mám ji rád.

Podpoříte i novou desku koncertním turné?

Ne ne, na koncerty se chystám až s Teamem. Za rok a půl oslavíme dvacetileté výročí kapely a chtěli bychom vyjet na šňůru. No a ještě předtím bychom rádi vydali album.

Další deska Teamu? Kde se vás bere pořád ta chuť do skládání?

To bych také rád věděl. Asi mám dáno od narození, že budu prostě muzikantem. (smích)

Nepřipadáte si opotřebovaný?

A jak. Po každé desce si říkám, že tato byla poslední. Připadám si vždycky tak vyplýtvaný, že nevěřím, že bych ještě někdy mohl něco složit. Jestli se mi teď podaří napsat nějakou písničku, budu si gratulovat...

Když se vrátíme ke koncertům, dlouho jsem pátral, zda Team někdy vystoupil na nějakém letním festivalu. Ale kromě jedné akce jsem na nic nenarazil...

Team odmítá všechny nabídky na festivaly. Chceme dát našim fanouškům maximum, předvést co nejlepší show. A k tomu potřebujeme svoji aparaturu, své zvukaře a své techniky. Na festivalu se všechno dělá ve stresu, zvuková zkouška je před lidmi, kteří jsou samozřejmě rozjetí a netrpěliví. Jednou jsme hráli na Noci plné hvězd v Třinci a to nám stačilo. Sice jsme to tam pak "zbourali" a lidé byli nadšení, ale za ty nervy to nestojí.

Vy žijete v Praze, jak komunikujete se zbytkem kapely?

Přes telefony. Občas se sejdeme osobně a pracujeme na písničkách. To, že bydlíme každý jinde, není vůbec problém.

Zasedl jste do poroty soutěže "Slovensko hľadá SuperStar." Přinesla podle vás soutěž něco slovenské hudbě?

Ano.

V jakém smyslu?

Minimálně zpestřila hudební scénu. A to v Čechách i na Slovensku. Vždyť z ní vzešli skvělí interpreti.

Někteří vaši kolegové z branže však říkají, že je třeba hledat spíše autory hudby než "jen" interprety.

Jasně, to samozřejmě také. Ono je to jedno s druhým, kvalitních interpretů je také třeba. Mám rád, když existuje konkurence a je z čeho vybírat.

Co vás vlastně vedlo do poroty SuperStar? Někteří slovenští hudebníci říkají, že to byly peníze...

Podívejte se, na Slovensku všichni říkali, že naše hudební scéna jsou pořád dokola ty samé tváře. Všechny ty Slavíky, ankety... Zkrátka slovenská hudba potřebovala oživit. To mě vedlo do poroty SuperStar, chtěl jsem se na tom okysličování podílet. Tím, že nyní máme SuperStar, se rozšířil trh. A chápu, že se to některým lidem nelíbí. Nikdo z nich ti to neřekne do očí, ale mají strach, že přijdou o peníze. Dřív si lidi kupovali jenom je, teď i někoho jiného. No a v neposlední řadě byla "Slovensko hledá SuperStar" také zábava.

Sledujete českou verzi pořadu?

Ano, nedá se tomu uniknout. Zrovna dneska jsem si v bulváru přečetl, že jsem se nějak vyjadřoval na adresu porotce Eduarda Klezly. Možná jsem někdy něco prohodil, ale rozhodně to nebylo takovým arogantním tónem, jak jsem se dočetl v těch novinách...

Líbí se vám produkty české SuperStar?

Některé ano, některé ne.

A konkrétně?

Tak Aneta je v pořádku. Z té slovenské se mi líbí Peter Cmorík.

Před nedávnem jste řešili spor s americkou společnosti, která do filmu "Hostel" neoprávněně použila vaši hudbu. Jak to dopadlo? Média se po čase přestala o kauzu zajímat.

To jsou celí novináři. Když je nějaká kauza, chytnou se jí a začnou se v ní vrtat. Ale jak to celé dopadlo, o tom už nenapíší. Ve slovenských médiích o tom proběhla alespoň zpráva, ale tady v Čechách nic. Jak to dopadlo? Výrobci ze Sony Pictures nakonec uznali svoji chybu a museli nás odškodnit za porušení autorských práv. A nedá se říct, že by to byly malé peníze. Režisér filmu Eli Roth mi dokonce osobně napsal omluvný dopis.

Takže takový americký happyend?

Ano. Pro nás.