Nadešel čas překročit s kapelou Kryštof "Rubikon". Samotná kapela slibovala, že nová deska bude kompromisem mezi kritiky vychvalovaným "Mikrokosmem" a fanoušky oblíbenými staršími deskami. Zdá se, že slib byl splněn. "Rubikon" je tak trochu albem protikladů. Vyváženě se na něm střídají pomalejší věci s rychlejšími, veselejší s depresivnějšími a přímočaré s nejednoznačnými. To, který song patří do té či oné zmiňované kategorie, se lze dozvědět z našeho průvodce, ve kterém najdete také zajímavosti vztahující se k některým písním, nechybí ani informace o hostujících umělcích. Recenzi si samozřejmě budete moci přečíst hned po vydání alba, které připadá na pátek 13. října.

1. Potok lávový (4:14)

Desku otevírá příjemný song, který Richard Krajčo původně napsal pro Ivu Frühlingovou, ale ta ji na svém albu z pochopitelných důvodů mít nechtěla. "Potok lávový" svůj původ nezapře, hravá a veselá píseň s francouzskou atmosférou je skvělým otvírákem desky.

2. Rubikon (3:13)

Singl, který už nějakou dobu boduje v hitparádách. Podobně jako je tomu na celém albu, je jeho síla především v textu s neotřelými slovními spojeními. Hudbu si člověk skoro ani neuvědomuje.

3. Lampión (3:36)

Nejpomalejší a nejdojemnější píseň. Hektolitry citu. Krajčo v ní řeší konec jednoho vztahu (myslím, že není třeba konkretizovat). Silná melodie je doplněna jemným textem, který skoro až bolí. "Doufám, že odpouštíš mi, abych moh klidně spát."

4. Sněhurkám (4:25)

Veselý song, který začíná netradičně smyčci, pokračuje v tanečním rytmu a bohatě se na něm vyřádila dechová sekce. Text je tvořen za sebou důmyslně poskládanými slovními hříčkami ("Nech medúzám med a jedničkám jed a motýlům týl."), které si z chutí zarapuje i host, který si říká Marpo.

5. Kryštof (3:32)

Stará věc, prý první, kterou kdy Krajčo napsal. Dala název kapele a její čtvrté desce dává folkový nádech. "Kryštof" se vymyká nejen folkovou melodií, ale i nezvykle přímočarým textem o malém chlapci jménem Kryštof, ve kterém člověk může hledat nějaká skrytá sdělení, ale nakonec dojde k závěru, že tam s největší pravděpodobností žádná nejsou.

6. Chmýří (3:27)

Jedna ze smutných písní, které jsou překvapivě na desce v menšině. Překvapí nezvyklou, skoro až r'n'b rytmikou a potěší zajímavým textem, jenž jí dodává hloubku, kterou posluchači určitě ocení při nadcházejících ponurých podzimních večerech.

7. Svědomí (3:44)

Kryštof tak, jak ho znáte. Nějak tak by zněl slogan k této písni. Je třeba něco dodávat?

8. Revizor (4:10)

Song mnoha tváří. Podle baladického začátku soudíte, že se jedná o další z krajčovských dojáků, ale po několika desítkách vteřin vám k tomu přestane sedět text o povolání revizora, který "zná jízdní řád napořád", vypůjčená filmová scéna vás překvapí a následně pořádně irituje, náladu vám zvedne až příjemný zpěv slovenské herečky Danici Jurcové.

9. Ostravaczech (4:47)

Už z názvu je jasné, že se jedná o píseň patriota. Znáte to, Ostravák se snaží přesvědčit zbytek republiky o tom, že nejlepší ulicí je Stodolní a přihodí k tomu ještě pár životních mouder. "Ostravaczech" nejvíce z celého alba připomíná první dvě desky Kryštofů a tudíž se z něj velmi pravděpodobně stane další rádiový hit.

10. Jízda v protisměru (6:49)

Téměř sedmiminutová skladba překvapivě nenudí, ale naopak za příjemného brnkání na kytaru rychle uteče. Krajčo navíc stihne vyjmenovat, co všechno zná, a že toho není zrovna málo.

11. První veselá (4:20)

Album nezvykle uzavírá veselý song, ve kterém se Krajčo výborně naváží do vlastních textů. Text poněkud sráží melodie, která by se dala nejvýstižněji označit asi slovem zábavová (rozuměj vhodná na vesnickou zábavu).