Toneless před několika týdny vyšlo debutové album "Shine And Sing". Na musicserveru v hlavní recenzi dostalo šest bodů, což může působit jako zklamání v kontextu pověsti jedné z nejtalentovanějších českých kapel, která skupinu předchází. Na desku jste si už názor asi udělali, na samotné muzikanty si ho možná začnete utvářet po přečtení našeho rozhovoru.
© www.toneless.cz Inspirováno Británií, vyrobeno v Čechách - tento slogan prodává debutovou desku "Shine And Sing" pražské romantické kytarovky
Toneless. Celá existence této kapely je poměrně zvláštní. V Česku už dlouho před vydáním alba platili za jedny z největších kytarových talentů, což platí především v porovnáním s další mladou, obecně oblíbenou skupinou
UDG, proti nimž
Toneless produkují (dle soudu autora) přeci jen kvalitnější hudbu. Jenže jejich debutová nahrávka byla na musicserveru přijata s
mírným zklamáním. Zajímavé je, že v současnosti skupinu tvoří pouze dva muzikanti - Matěj Porteš a Filip Gemroth. Sama kapela na svůj věk působí poměrně suverénně. Dovolila si v průběhu nahrávání vyhodit producenta a posléze i zbývající muzikanty. To jsou všechno důvody, proč jsme se s Filipem a Matějem sešli k rozhovoru. Kluci působili sebevědomě, odpovídali věcně, ale bohužel také dost stručně.
Před nedávnem vám vyšla debutová deska"Shine And Sing". Krátce po jejím nahrání od vás odešel zbytek kapely...Gemroth: Tady bych tě opravil. Oni neodešli, ale byli odejiti.
Vidíš, dokonce. Proč k tomu vlastně došlo, když jste společně dali dohromady celou desku?Porteš: My jsme si prostě uvědomili, že bychom k sobě potřebovali lepší a kvalitnější muzikanty. I když jsme zatím bohužel nikoho dalšího natrvalo nesehnali, tak si za tím krokem naprosto stojíme a myslíme si, že co se stalo, bylo správné. Teď s námi hraje Šmity z
Roe-Deer a Honza Janečka ze
Southpaw, se kterými se nám spolupracuje výborně na rozdíl od zhruba dvacítky basáků a bubeníků, které jsme vyzkoušeli, ale ani jeden z nich nebyl tak dobrý, abychom s ním mohli v kapele fungovat.
A proběhlo to "loučení" ideálně, anebo byste to dnes udělali jinak?Porteš: Myslím, že to rozhodně úplně ideální nebylo, dalo se to řešit jinak, ale na druhou stranu jsme s Filipem spokojení, že k tomu došlo. Tam nešlo o žádný emotivní impuls, my jsme tu potřebu, aby odešli, pociťovali již delší dobu, takže rozhodně nešlo o to, že bychom se ve zkušebně pohádali a na minutu je vyrazili. Ani pro nás to nebylo nejlehčí, ale už jsme to uzavřeli a je to za námi.
© www.toneless.cz Jak to budete v nejbližší době dělat na koncertech?Gemroth: To se ještě vztahuje k té předchozí otázce. Ta spolupráce s klukama vypadá ještě na několik koncertů na podzim, pak se to začne křížit a bude to velice složité.
Porteš: My bychom rozhodně koncertovat chtěli co nejvíc, ale situace je taková, že to v současné době nebude záviset jen na nás, ale také na tom, aby nám někdo koncerty domluvil a jaký o nás bude zájem. Tato otázko není ani tak na nás, jako na našeho managera a podobné lidi.
Gemroth: My bychom samozřejmě chtěli co největší turné. Ideální by bylo se domluvit s nějakou velkou kapelou, která by ho s náma odjela. Lépe řečeno my s ní, ale takových skupin u nás moc není. Tak se uvidí, jak se zadaří.
Máte představu o tom, která skupina by to měla být?Gemroth: Tady je děsně málo dobrých kapel. Řešili jsme to na tom turné v létě a těch kapel, ke kterým bychom se my mohli přifařit, je opravdu minimum. Protože ostatní skupiny jsou buď výrazně výš, nebo níž než my. Největším problémem je to, že česká scéna, hlavně v té oblasti, co děláme my, je strašně malá, což je dané hlavně tím, že Češi nejsou k poslouchání hudby vychováni a žije zde pouhých deset milionů obyvatel, takže ten trh je hodně malej.
Z vaší desky jsou hodně slyšet vlivy britských kapel jako Keane, Coldplay nebo Travis. Jak se vnímáte vy sami?Gemroth: Já si myslím, že jsme spíš než rocková skupina, skupina popová. Kdybychom se měli jedním slovem nějak charakterizovat, tak by to bylo určitě slovo pop-rock. Už proto by naše hudba mohla oslovovat širší publikum, já osobně bych řekl tak lidi mezi sedmnácti a třiceti roky.
Když jsme u toho - Toneless jsou na české scéně poměrně krátkou dobu, do povědomí hudební veřejnosti jste se ale dostali celkem rychle. Mohli byste říct něco o počátcích skupiny?Porteš: Kapela vznikla roku 2004. Já s Filipem se známe od prvního ročníku gymnázia, kdy už někdy ve druháku jsme spolu začali aktivně hrát, ale kapela je pouze dva roky stará.
Gemroth: Co se týče našich hudebních počátků, oba jsme hráli osm let na klavír a na kytaru.
A jak dlouho vznikal materiál na váš debut?Porteš: Některé písničky jsou až z roku 2004, nebo ještě starší. To jsou hlavně věci z našeho dema. Zbytek jsme složili mezi podepsáním smlouvy a samotným natáčením. Celkem jsme vybírali asi z šestnácti skladeb.
© www.toneless.cz Zmíněnou smlouvu jste podepsali u velké firmy - konkrétně u Sony BMG. Jak se podařilo tak mladé kapele získat kontrakt u major labelu?Porteš: Když jsme nahráli naše demo, tak jsme ho vzali a odnesli na Radio Expres. A člověk z tohoto rádia nám zařídil možnost nahrát desku u Sony. Značnou roli ještě sehrál fakt, že jsme se zúčastnili soutěže
Coca-Cola PopStar, kde jsme se možná trošku zviditelnili, protože jsme postoupili až do semifinále. V té smlouvě máme podmínku, že musíme prodat určitý počet kusů, z čehož máme trošku obavy, ale v zásadě myslíme, že by se to podařit mohlo.
Kolik kopií to je?Porteš: To číslo zní pět tisíc.
Původní záměr byl, že by album produkoval Honza Muchow. Proč z toho nakonec sešlo?Gemroth: To je pravda. Honza to dělat měl, ale z nenadání dost nepříjemně onemocněl, takže z té spolupráce nakonec nic nebylo a dobrovolně jsme se dali dohromady s Honzou Čechtickým, což se neukázalo ani v nejmenším jako správné rozhodnutí.
Porteš: My jsme si ho vybrali sami, protože jsme mu věřili a mysleli jsme si, že by to mohlo být dobré, když působil v těch všech kapelách, ve kterých působil. Ale bohužel, jak už řekl Filip, to bylo hodně nešťastné rozhodnutí. Možná si Honza vzal moc velké sousto - v tom smyslu, že kytarová kapela není jeho parketa.
V čem byl konkrétně problém?Porteš: Řekl bych, že ve všem.
Toneless prostě nebyla kapela pro tohoto producenta. Šlápli jsme vedle. Naše představy byly úplně jinde.
Takže jste si to album nakonec dodělávali sami. Jak jste se zvukem spokojení?Gemroth: Když vezmu v potaz, v jakých podmínkách album vznikalo, hlavně tu konečnou fázi, tak spokojeni v zásadě jsme, i když by to samozřejmě mohlo být lepší.
Co se toho zvuku týče: býváte často označováni jako čeští Coldplay. Vadí vám to?Gemroth: Ani si nemyslím, že bychom byli nějak hromadně vnímáni a titulováni jako, jak ty říkáš, čeští
Coldplay. Asi to všechno začalo tehdy, když jsme v nějakém rozhovoru řekli, že máme
Coldplay rádi, a od té doby to o nás skoro každý druhý novinář píše.
Jak důležité jsou ve vaší muzice texty?Gemroth: Texty píše hlavně Matěj, takže to je otázka spíše pro něj.
Porteš: Jak řekl Filip, tak o texty se hlavně starám já a částečně mi s nimi pomáhal náš bývalý kytarista. Jak ses ale ptal, jak důležité pro nás jsou: neklademe na ně velký důraz. Jsou tam hlavně proto, aby bylo co zpívat, nikoliv jako forma, která by měla něco zásadního sdělovat. Jsou hlavně o životě a tak o všem co nás napadne.