V červnu 2006 vyšel v časopise Rolling Stone článek "Poslední tanec Toma Pettyho", což je na dlouhou dobu poslední rozhovor, který Tom poskytl (a každému jeho fandovi je vřele doporučován). Hudebník v něm hovoří o svém úmyslu stáhnout se do ústraní po turné s doprovodnou kapelou The Heartbreakers, které má být údajně závěrečné v jeho bohaté kariéře. Možná ještě vzniknou nějaké studiové nahrávky, ale pokud by Pettyho novinka "Highway Companion" (třetí sólová deska bez The Heartbreakers po "Full Moon Fever" a "Wildflowers") měla být onou labutí písní, pak se Petty rozloučí velmi důstojně a ve vrcholné formě.

Zatímco ústřední myšlenkou nedobře přijatého (a snad i nepochopeného a nedoceněného) minulého alba "Last DJ" byla hamižnost (a to zejména šéfů v hudebním průmyslu), hlavní motiv "Highway Companion" je univerzálnější a stravitelnější: synonymem plynutí času je zde putování. V každé písni na desce je přítomna cesta, dopravní prostředek, zapadlé město, hledání, nalézání a ztráty přátel a lásky. Petty se v nedávných letech potýkal se smrtí blízkých přátel, rozvodem a depresemi a to vše se v písních odrazilo. Album ovšem není smutné, spíše je to pohled zkušeného chlápka, který, jak řekl Jarek Nohavica, ví už.

"Highway Companion" nahráli tři muži. Pettymu pomohl dlouholetý spoluhráč, kytarista z The Heartbreakers, Mike Campbell a starý brach z Traveling Wilburys Jeff Lynne, jenž zde fungoval i jako producent. Znalce nutno upozornit, že Lynnova produkce je střídmá a velmi decentní a jeho typický rozevlátý velký "ELO zvuk" s mnoha vícehlasy na desce neuslyšíte. Mimochodem, vzpomínce na superkapelu Traveling Wilburys se neubráníme třeba při "Big Weekend". Album je postaveno na krásném kytarovém zvuku, velký prostor zde mají zvonivé akustické kytary a muzikanti se nepouštějí do zbytečných exhibic, vše odsýpá bez cavyků. Jsou to jednoduché písničky - jakkoli tato čtyři slova znějí hloupě. Petty je mistr nekomplikované a v tom nejlepším slova smyslu obyčejné písně hratelné na velkém koncertě i o samotě se španělkou.

"Když přijdu ke tvým dveřím, dovol mi spát na tvé podlaze - dám ti vše, co mám, a ještě něco víc." I takhle jednoduše jako v "Down South" se dá říci mnohé. Asi nepřekvapí, že "Highway Companion" je výborná deska na cesty, takový soundtrack k road movie bez ohledu na dopravní prostředek. Už od úvodního nejednou slyšeného boogie motivu v "Saving Grace" přes několik rockových riffů se špetkou country až po závěrečné sbohem v "The Golden Rose" bude Petty posluchačovým průvodcem v putování od města k městu, na dálnicích i okrskách. Pořád něco hledáme a naše putování skončí, až když najdeme klid, smrt nebo něco, o čem ani nevíme. "Highway Companion" je na tuto cestu tím nejlepším společníkem.